Večný príbeh

Jak hodně lídí píše "hloupá" americká adaptace na "naši" českou Popelku. Jak si já myslím? Hodně povedená pohádková komedie! Hodně dobré obsazení snad na všech postech! A celkem originálně pojatý notoricky známý příběh. Fakt se mi to líbilo. Jen když jsem na tom byl v 6. třídě v kině, tak dobře jsem to neocenil... Teď spokojenost. (21.01.2012)

Angelica je úžasná, zákerná, démonická, pomstychtivá, no aj prekvapivo krehká a milá v niektorých momentoch. Dougray ozajstný fešák, princ od ktorého by som si veru dala povedať. Navrch k tomu Da Vinci a krásne plesové šaty. Je to milá verzia o popoluške, jedna z tých, ktoré mi nedvíhajú dekel a je svojim spôsobom originálna. (07.01.2014)

americky zdemolovaná jedna z najpopularnejších detských rozprávok. To že dej a udalosti sa scenar snažil navliecť do historického obdobia, obohateného dokonca Leonardom da Vincim, bola sympatická snaha, no puovodná verzia je pre detského diváka určite prijatelnejšia, a to neporovnávam ani s najpopularnejšou českou verziou tejto rozprávky. (17.02.2021)

Musím ocenit tvůrce za některé originální prvky, kterými upravili notoricky známou předlohu. Ať je to Popelčina vyřídilka, princova arogance nebo zasazení děje do reálného světa (včetně skutečných postav, jako francouzská královská rodina, bratři Grimmové nebo Leonardo da Vinci). Je to docela svěží změna. Ale i přeze všechny novoty, jde pořád jen o další Popelku v řadě. Rozhodně neurazí, ale nejspíš ani nenadchne. (21.03.2011)

Jedna z mých nejoblíbenějších (a možná ta úplně nejoblíbenější) variací na známý pohádkový příběh o Popelce. Nenapadá mě, co bych vytkla, a to v žádném ohledu. Od historizujícího pojetí s krásnými kostými a velkolepou výpravou, přes oproštění se od fantaskních motivů a jejich vyvážení vědou (Leonardo da Vinci je patrně "nejkouzelnější" kmotřička víla, jakou jsem kdy viděla - jeho zapojení se v pohádkovém žánru ráda tvůrcům odpustím), po obsazení (tady se povedla zejména Anjelica Houston, která dokonale balancuje mezi klasicky zlou macechou, paní domu, kterou nikdo nikdo neučil tomu, že se služebnictvem se dá jednat i jinak než z pozice tyrana a mladou vdovou, která ještě nestihla odložit svatební šaty a už osaměla v pro ni neznámém prostředí s cizími lidmi a nevlastní dcerou, ke které se dokázala vztáhnout jedině jako ke konkurenci v srdci jejího právě zemřelého manžela), ale výborní jsou popravdě všichni, včetně Drew Barrymore v titulní roli - postavě jinak křehké a pracovité Popelky propůjčuje střízlivost, inteligenci a ideály, které jiná pojetí často naznačují, ale tady mi přijdou podávány nenuceně. Humoru je přesně tak akorát, aby nerušil, ale zvládl obrušovat dramatičtější hrany příběhu. V podstatě by se film dal přirovnat k našim Třem oříškům - v obou filmech jsou protagonistiky proaktivní a nezávislé a své urozené protějšky učí, jak být nejen lepšími vladaři, ale i osobnostmi. A vyčítat Popelce romantiku, sentiment a klišé... je přinejmenším úsměvné. (26.12.2020)