Večný príbeh

Drew Barrymore jako Popelka? Je to sice tak trochu hromotluk, ale zde byla neskonale půvadná a ten úsměv, ten má jedinečný. Objektivně, tohle byl tak trochu mišmaš - Leonardo da Vinci, šlechtici hrající středověký tenis, Utopie jako leitmotiv, Anjelica Huston sarkatická a vtipná, jak jen ona umí být, šlechetní lupiči a lapkové, že by se Čapek musel stydět...ale i přes ten guláš mne to bavilo a líbilo se, i když se za to trochu stydím. Ale možná to prostě bylo až tak moc neukotvené, že to dosáhlo té správné míry. Ostatně, ani ta naše Popelka se Šafránkovou není asi nejklasičtější. (10.10.2010)

"Jak poznám, že ta pravá je ta pravá? Co když půjdou vedle sebe dvě a ta pravá bude ta vlevo?!" :) Na pohádku to pro mě v sobě mělo možná až nečekaná moudra. Lidská nejistota, tápání, důvěra a zklamání... Pár věcí k vytknutí by se našlo, ale nějak nemám chuť kazit si jimi náladu :) PS: Ještě jsem neviděla nic, kde by si žena odnesla svého milovaného na zádech! (06.07.2011)

Jedna z mých nejoblíbenějších (a možná ta úplně nejoblíbenější) variací na známý pohádkový příběh o Popelce. Nenapadá mě, co bych vytkla, a to v žádném ohledu. Od historizujícího pojetí s krásnými kostými a velkolepou výpravou, přes oproštění se od fantaskních motivů a jejich vyvážení vědou (Leonardo da Vinci je patrně "nejkouzelnější" kmotřička víla, jakou jsem kdy viděla - jeho zapojení se v pohádkovém žánru ráda tvůrcům odpustím), po obsazení (tady se povedla zejména Anjelica Houston, která dokonale balancuje mezi klasicky zlou macechou, paní domu, kterou nikdo nikdo neučil tomu, že se služebnictvem se dá jednat i jinak než z pozice tyrana a mladou vdovou, která ještě nestihla odložit svatební šaty a už osaměla v pro ni neznámém prostředí s cizími lidmi a nevlastní dcerou, ke které se dokázala vztáhnout jedině jako ke konkurenci v srdci jejího právě zemřelého manžela), ale výborní jsou popravdě všichni, včetně Drew Barrymore v titulní roli - postavě jinak křehké a pracovité Popelky propůjčuje střízlivost, inteligenci a ideály, které jiná pojetí často naznačují, ale tady mi přijdou podávány nenuceně. Humoru je přesně tak akorát, aby nerušil, ale zvládl obrušovat dramatičtější hrany příběhu. V podstatě by se film dal přirovnat k našim Třem oříškům - v obou filmech jsou protagonistiky proaktivní a nezávislé a své urozené protějšky učí, jak být nejen lepšími vladaři, ale i osobnostmi. A vyčítat Popelce romantiku, sentiment a klišé... je přinejmenším úsměvné. (26.12.2020)

pohádkový příběh, který je tak trochu i z reality,jasně princové nejsou, ale kdo z nás byl jednou tzv popelka? může to být klidně i skutečný život, kdy je člověku ubližováno, aby nenašlo štěstí, a bylo na okraji všech a nikdo ho nemohl mít rád, v pár momentech ve mě bublala velká zloba, kdy jsem si říkala, není toho ubližování už dost? tohle mě chytilo za srdce, ve všech směrech, doporučuji, je to skutečně i o našem životě, i když se to tak nezdá, kdo má ale trochu citu, pozná to v každém momentu. (05.07.2010)

Jak hodně lídí píše "hloupá" americká adaptace na "naši" českou Popelku. Jak si já myslím? Hodně povedená pohádková komedie! Hodně dobré obsazení snad na všech postech! A celkem originálně pojatý notoricky známý příběh. Fakt se mi to líbilo. Jen když jsem na tom byl v 6. třídě v kině, tak dobře jsem to neocenil... Teď spokojenost. (21.01.2012)