O 28 dní...

Cillian Murphy prochází liduprázdnými londýnskými ulicemi za minimálního využití digitálních triků a je to úžasné. Jenom čekáte, odkud na něj něco vyskočí a co to ksakru bude. Když to na něj konečně vyskočí, není to nic moc a hlavně to není příliš strašidelné, spíš hnusně realistické, syrově nasnímané a nepřátelské k vašemu zažívacímu traktu. Kameraman se vyblbnul jako malé děcko, načež střihač jeho materiál zpracoval způsobem, který výsledek plodné činnosti malého děcka nepřipomíná. Takže zběsilé, nikoliv chaotické a umně balancující mezi věrohodností a efektností. Pokud budete mít odvahu nahlédnout pod béčkový povrch, zjistíte, že film tak povrchní není a dokonce v sobě nese nějakou tu ideu (všichni utíkáme před smrtí). Konec buďto přesně odpovídá představám producentů, anebo se v tom jednou kratičkém záběru skutečně objevilo slovo HELL coby důkaz autorova cynismu. Těžce akční, lehce psychologický hororový thriller. Výtečně zrežírovaný a umenšující váš pocit viny při rabování supermarketu ve vylidněném městě. Jděte do toho! 80% Zajímavé komentáře: Natascha, Cooper, HAL, R.O.man (27.06.2008)

Jeden můj kamarád to viděl přede mnou a říkal, že prý se tam nic neděje, žádný zásadní zvrat tam nenastane a kdesi cosi, mám ale pocit, že zde jde o něco jiného - spíš o to, jak postavy na epidemii reagují,, ne, jak se kvůli ní vyvinou. Opravdu jsem čekal slátaninu, dostavil se však ryze fyzický strach z nemocí, infekce a přiblblých "ochránců zvířat." Všechna ta paranoia, sny, plukovník a lidé vymknuvší se kontrole mě maximálně uspokojili... Teda skoro :-) (06.01.2004)

Výborný úvod, dechberoucí scenérie vyprázdněné metropole a gradující hudba, bohužel později film zklouzává ke stokrát viděnému omšelému tématu. Hudba i akce je ale skvělá a herci taktéž (moje první setkání s Cilianem Murphym), navíc můj oblíbenec Brendan Gleeson. Úsvit mrtvých je ale pořád o třídu lepší. (13.02.2011)

Rozhdoně lépe zpracovaný film na stejné téma než Doomsday (2008) a proto se stydím, že jsem tenhle snímek Dannyho Boyla neviděl dřív. Tohoto režiséra si budu muset zapsat za uši, protože jeho "klaustrofobické" filmy dokáží opravdu vyvolat ten stísněný pocit (Mělký hrob o člověku v hrobě, Trainspotting - uvěznění v drogách, Pláž - uzavřeni na ostrově, Sunshine - ve vesmírné raketě). Po scénáristické stránce se příběh drží daných pravidel a proto taky dobře funguje. Expozice je jasná během prvních pár minut, poznáme hlavního hrdinu, který ke konci projde změnou a úplně se obrátí na ruby. Jen ten konec mě trošku zklamal, nevím zda bych znova věřil armádě. Ale snad to dopadlo/dopadne dobře. (23.07.2008)

Snímek "28 dní poté" by sice striktně řečeno neměl být řazen mezi zombie filmy, protože z povahy původu zdejší apokalypsy by měl spadat spíše mezi nákazové filmy, jenže jednak na mnoha úrovních přímo čerpá z tradice filmů o zombie apokalypse, ale navíc měl jeho mezinárodní kasovní úspěch zásadní vliv na revitalizaci zombie filmů v novém tisíciletí. Zcela evidentní je zde dědictví romerovské tradice zombie filmů, kde monstra a apokalypsa s nimi spojená slouží coby katalyzátory pro drama hrstky přeživších i coby zrcadlo soudobé společnosti a jejích neduhů. Danny Boyle a Alex Garland se konkrétně zaměřili na celosvětový fenomén hněvu, který přinejmenším v Anglii vidí jako výsledek frustrace z nenaplněných ideálů o hodnotě a významu jednotlivce v demokratické společnosti. Užití digitálních kamer pak zpřítomňuje jednak bezprostřední napětí postav, ale také asociuje dnes už nejen britský fenomén masivního rozšíření bezpečnostních kamer, které sice mají občany chránit, ale při tom jen přispívají k úzkosti, pocitu ztráty soukromí, ale také zveřejňováním zachycených kriminálních činů stupňují strach obyvatel. (15.09.2013)