Den cvoka

Snad žádný jiný mnou zhlédnutý film tak trefně nevystihuje mé názory na dnešní společnost - a když mám blbou náladu, tak i na cizí lidi v mém okolí, mé myšlenky, mé deprese a obavy - jako právě tento! Je to jako bych se koukala na poněkud horší verzi své budoucnosti - dosti depresivní (byť zde úžasně černohumorně podané) budoucnosti. Možná mě tenhle geniální snímek konečně donutí k tomu, že se začnu snažit, aby na mě nakonec vyšla nějaká "lepší verze". I když... kurrrwa, je vůbec v dnešní nechutně zkažené společnosti nějaká "lepší verze" možná, když člověk stojí "na druhé straně barikády"? (31.10.2006)

Koukám, že polská kinematografie skrývá všelijaké klenoty. Třeba takový Den cvoka. Koho by napadlo, že někdo něco takového vůbec kdy natočí. Jasný, že u tohohle magora se musí každej alespoň trošku najít. Taky jsem se přistihnul, že některé věci, které tam popisoval, dělám i já. Jiné třeba neznám, ale dokážu si je představit. O to je to horší…No a Marek Kondrat? To je obrovská síla tohoto filmu. Ten toho cvoka hraje tak přesvědčivě, že jsem se místy smál, až jsem se bál, že si hubu roztrhnu. Škoda ale, že takhle brutálně zvedlá laťka se neudrží po celý film. Když cvok přestane kafrat a popisovat svůj den, setká se třeba se svým synem, což už taková jízda úplně není. Nakonec se ale zase vrátí k tomu cynickému kafrání a zábava může pokračovat. (27.08.2015)

Bojím se učit. Bojím se, že za to bude málo peněz... A co takhle napsat seznam fobií a pak to intelektuálně rozebrat? A co mám s člověkem, který je nám takhle předkládán dělat? K čemu mi má jeho seznam strachů a nadávek být? Porč o takových se točí filmy?*** Obdobně se někdy točí i tady. Nikdo nic za druhého nevyřeší. Ani za komunistů tomu tak nebylo, ani nyní tomu taknení. ***Proč tedy hodnotit někoho, kdo neumí bojovat vyšší známkou než 2 hvězdičky? Kdo se bojí, ten obvykle nechodí ani do lesa, ani necestuje, ani neriskuje . Ale je to jeho strach, ne můj.***(4.10.2.010) (04.10.2010)

Absolutním vrcholem je pro mě scéna převzetí výplaty, která mě vždycky spolehlivě odrovná: "Neuvěřitelné. Ne, to nemůže být pravda. 8 let základní školy, 4 na střední. Potom 5 let vysokoškolských studií. Absolvoval jsem s vyznamenáním. 20 let praxe a tohle mi platí. Jako by mi někdo dal přes hubu! Do prdele, kurwa! Bratři polonisti, sestry polonistky! 130 nás bylo první rok. Mysleli jsme, že jsme ti šťastní. Že nás vzali do básnické školy...básnická škola. Ježiši, kurwa, do hajzlu! Přes pět let, tisíce stránek, mládí ztracené v knihovnách. A potom bída, bída a rozčarování. A potom beznaděj a starost pária. A bezbřehé pohrdání vlády, táhnoucí se od diktatury k demokracii, která učitele považuje za míň než odpad. Proč se každá vláda chová, jako bych byl nula? Demokrati nebo komunisti, pro všechny jsem jen smetí. Kurwa! Pod každou vládou se cítím jak zmlácenej pes. Proč nejsem hovado s klackem v ruce? Určitě by mě respektovali, hodit po nich cihlou. A přece jsme "solí země". Této země. Možná nejsme primitivní silou, diktaturami vždycky otřásali básníci. Tehdy nás potřebují slepé masy, co si nevidí dál než na špičku nosu. Které nevidí dál." Nevím, jestli je dobře, že u tohoto filmu prožívám něco jako katarzi z toho, že někdo dokázal vyjádřit způsob, jakým vnímám okolní společnost, protože mám obavy, že mě čeká podobný osud a že moje ideály vezmou za své jeden po druhém (ale to jen taková černá vize na okraj :). Brilantně ztvárněné neurotické rituály se mě naštěstí netýkají, zatím ("Sakra, zapomněl jsem si sednout. 1,2,3,4,5,6,7. Kurwa! Nepolíbil jsem Ježíškovy nohy!). Trpce pravdivý film o bolestné realitě. Zhlédnuto dvakrát a určitě ne naposledy. (22.06.2010)

Satira na téma krize středního věku. O středoškolském učiteli, který tuší, že promarnil svůj život. Jeho den je tvořen zvyky mnohdy bláznivých rituálů, arogantního chování a nevrlosti ke svému okolí. Jediný důvod, proč ještě nespáchal sebevraždu je jeho syn, kterému chce stále něco dokázat. Film střídá velmi humorné situace s scénami, které rekapitulují respektive zrcadlí postsocialistickou krizi. Napadá mě jedná řečnická otázka. Nejsme na tom stejně jako hlavní hrdina nebo ostatní hrdinové? Na to ať si každý odpoví sám. 75% Dodatek: Nechci, být stejný hnidopich a perfekcionalista jako hlavní hrdina, ale přesto to tu musím napsat. Oficiální text distributora je chybný. Adamovi není 44, ale 49. Snadno zapamatovatelné hlavně díky jeho oblíbené sedmičce. 7*7=49. Dodatek 2: Tak už je to správně. Děkuji uživateli rejzankovi. (16.11.2011)