Den cvoka

Velmi svérázný náhled do života jednoho téměř normálního člověka, učitele. V podstatě bych to srovnal se starými dobrými českými filmy. V tomto případě je to ovšem jen o jediném herci, který nás provází svým běžným dnem. Dojmy jsou více než kladné a podobnost s životem mnohých z nás nezpochybnitelná. Nebýt toho přehnaného náboženství, přes které jsem zakopával celý film, byla by to typická česká společnost. Inu, mnoho toho máme společného s našimi severními sousedy. Nemohu jinak. 90% (16.12.2011)

Satira na téma krize středního věku. O středoškolském učiteli, který tuší, že promarnil svůj život. Jeho den je tvořen zvyky mnohdy bláznivých rituálů, arogantního chování a nevrlosti ke svému okolí. Jediný důvod, proč ještě nespáchal sebevraždu je jeho syn, kterému chce stále něco dokázat. Film střídá velmi humorné situace s scénami, které rekapitulují respektive zrcadlí postsocialistickou krizi. Napadá mě jedná řečnická otázka. Nejsme na tom stejně jako hlavní hrdina nebo ostatní hrdinové? Na to ať si každý odpoví sám. 75% Dodatek: Nechci, být stejný hnidopich a perfekcionalista jako hlavní hrdina, ale přesto to tu musím napsat. Oficiální text distributora je chybný. Adamovi není 44, ale 49. Snadno zapamatovatelné hlavně díky jeho oblíbené sedmičce. 7*7=49. Dodatek 2: Tak už je to správně. Děkuji uživateli rejzankovi. (16.11.2011)

"S prdelí jsi vždycky měla problém. Kup si dřevěnej kolík a sedni si na něj. To tě uklidní." Někteří lidé se pro život nehodí. Třeba Adam a já. My jsme takoví ti distingovaní intelektuálové, jejichž vznešenej slovník se během chvilky dokáže proměnit tak, že si i zkušenej dlaždič musí vyhledat některý vulgarismy ve slovníku. Stačí probuzení sbíječkou, šlápnutí do psího hovna, otravní sekači trávy, kdákající slepice v MHD a už kromě sprostejch slov lítají vzduchem i jezevčíci. Já jsem Adamovi hrozně fandil, aby našel svůj klid a ukázal mi cestu. Zázrak se však nestal. Nevadí. Paneláková modlitba mi ho vynahradila. (30.09.2021)

Ako som sa zoznámil s človekom, ktorý okrem denných rituálov má za úlohu srať svojich susedou a aj okolie, som si hned uvedomil, že tohto Ďura, by som v bytovke rád nemal a nemal ho rád asi nikto aj keď matka, no jej syn tak.... Adaś bol neurotik, ktorý to všetko držal v sebe, lebo nemal sa s kým porozprávať, okrem matky a seba samého , ale keď vybuchol, vedelo to cele okolie. Bolo tu veľa inteligentných a slušne zvolených dialogov, ale moje nadšenie slablo pri niektorých scénach. Tak prišlo mi trápne, keď sa venčili psi a chodník bol celý od, áno od toho, močenie vo vlaku mi tiež prišlo už mimo a presadanie v autobuse, niekto tu chcel byt viac vtipný, ako to príbeh zniesol. Naozaj niektoré scény boli veľmi hlúpe a detinské, ale film si to kompenzoval tými zaujímavými a celkom slušne prepracovanými. Život neurotika nie je to, čo bežný človek môže zniesť, ale práve tento film k pochopeniu tých ľudí, ktorý tou chorobou trpia nádherne vydláždil cestu a ukázal, že takýto ľudia v spoločnosti mávajú problém a ich mierny hendikep je iným ľudom na starosť. Sú neprispôsobivý, ale práve okolie by ich malo čo najviac chápať a povzbudzovať, ale keď nie si rodinný príslušník, tak aj skap. Smutné , ale pravdivé. Úžasné sceny sa striedali s tými menej zaujímavými a bol som rozhodnutý, že dám 3*, ale táto modlitba to zariadila na silné 4*, no počúvaj: Večer, keď zhasnú svetla, uložím sa k spánku, pomodlím sa k Bohu, otcovi i synovi. To najhoršie k susedovi. Pre seba si nič neprajem, peklo iba susedovi. Kto som?  Európan malý, zlý a závistlivý . Čo mojim znakom? Oči krvavé. Prosím boha, Ježiša, Máriu a syna. Zničte toho zkurvysyna, toho hada suseda, rodáka a vraha. Aby mu vykradli garáž, aby mu zahýbala žena, aby mu vykradli obchod. Aby dostal tehlou do ksichtu. Aby si jeho dcéra vzala róma. Aby mal aids a rakovinu. To modlitba " nielen" Poláka. Práveže tato modlitba je aktuálna vo všetkých dobách, nikdy sa človek nepoučí zo svojich chyb a závisť či pohŕdanie bude vždy ťahať za ten silnejší povraz. Tento film na mna vplýval všelijako, či trápne, hrubiansky, ale aj láskavo či horlivo. Dávam slabé , ale 4* a dlho to vyzeralo, že ledva dosiahne tú 3*, ale vo finiši nesklamal. (22.09.2023)

Nářez. Dostalo mě to! Chvíli si říkáte "bože, to je hroznej týpek", abyste si za malou chvíli řekli na oplátku "vždyť já jsem vlastně docela jako on!" :o) Samozřejmě detaily, příhody, reakce, návyky, zlozvyky i okolnosti mohou být v životě každého z nás jiné, u Adaśe coby hlavní postavy se již také jedná o jistý stupeň psychické poruchy, resp. vykreslení jeho povahy a života může být rovněž v rámci žánru komedie či satiry záměrně zveličeno do působivě komických i hořkých extrémů. Nicméně podstatu vnitřní zkušenosti cítím zčásti podobnou, až jsem měl párkrát pocit, že se dívám na Adaśe málem jako své karikaturní zrcadlo sebe samého, ne-li na zrcadlo současnosti, tak třeba i varovné zrcadlo potenciální budoucnosti! Film pokračoval natolik úderně, že když jsme se zašli s Adaśem do bodu vzájemného míjení, spolehlivě to „zachránil“ příchod jeho syna v období problematické puberty, v němž jsem zároveň mohl do třetice spatřit i karikaturní zrcadlo své minulosti. Nebo jindy film nabídl univerzální příhody z cestování vlakem. Takový humorně i nepříjemně odpozorovaný život ve filmu, kde se neuvěřitelným způsobem snoubí humor s depresí i pocit každodenní reality s bizarností, a po němž bez zachování si nadhledu můžete klidně skončit i způsobem, jaký popisuje Adam Bernau. :o) Herecké ztvárnění hlavní postavy Markem Kondratem i s komickou nadsázkou za hranicí běžné komformity bylo famózní. Když došlo na výjevy na pláži a přišla tam ve dvojici dívka mluvící infantilně nesmyslnými pazvuky, říkal jsem si, že už tvůrci přehání a odklání se od reality, ale s brzkým zvratem mi došlo, jaký smysl tyto scény měly a už jsem byl zpět doma, aniž bych musel Koterského filmu odebírat hvězdičku. [90%] (05.12.2023)