Tajomná žiara nad Pacifikom

"Pánové, jsme ve stavu bojové pohotovosti, protože vůbec nevím, co se stalo." Tajemnou záři nad Pacifikem jsem poprvé zahlédl v kině v době, kdy jsem byl zvyklý spíše na poroučení větru a dešti než na cestování v čase. Patrně proto jsem byl snímkem tak fascinován a užíval si tápání, zda za tím vším je Pentagon, Moskva nebo zelení mužíci. Navíc je skvělé mudrování nad tím, jestli je možné ovlivňovat historii, když jediný důkaz o Japonském útoku je v dosud nevydaných učebnicích dějepisu. Mě to prostě bavilo tehdy a baví mě to pořád, takže se kdykoli znovu rád vydám s kapitánem Yellandem na můstek. (11.12.2017)

Středa ráno, spousta volného času a v televizi buď tohle anebo Ninočka. „Tož Ninočku už jsem viděl, prubnu Tajemnou záři“, říkám si, „má zajímavý název“. Prvních dvacet minut bych přirovnal ke zdlouhavé reklamě na americké námořnictvo. Záběry na “křivky“ přistávajících a startujících letounů, z nichž vystupují statní opálení běloši, podbarvené vzletnou hudbou u mě pomalu začínaly vyvolávat dávivý reflex, když do toho přišla bouře; blesk a plesk! Jsme v roce 1941 a film začíná být zajímavý. Bohužel trvá pouze necelou čtvrthodinu, než se kamera zase začne „opájet“ krásou tehdy supermoderních stíhaček. Do toho zmateně pobíhá několik slavných herců, kteří skutečně přesvědčivě (ne)hrají, že tady (tedy v tomto filmu) rozhodně být nechtějí. Zvláštní efekty při přesunech v čase připomínají slabší chvilku trikařů Arabely a celý film se jenom líně sune k trapné závěrečné pointě, která logiku veškerého časoprostorového dění pohřbívá pěkně tiše, zato hluboko pod drn. Jako názorný příklad toho, nakolik mě děj dokázal pohltit, bych pak mohl uvést, že jsem si všímal takových malicherností, jako měnícího se čísla na helikoptéře (dokonce jsem si je zapsal: 733 a 736). Jeden z dialogů z filmu se pak přímo nabízí, být použit ve spojitosti s jeho kvalitami: –Kapitáne, co to bylo? –Upřímně? Já nevím. 40% Zajímavé komentáře: Lima, solskjaer, neviâthiel (14.03.2007)

Solidní sci-fi podívaná o cestování časem a alternativní historii. Příběhu dominuje Kirk Douglas a Martin Sheen, samotná myšlenka filmu mě zaujala a scény, kdy vojáci ještě netušili, co se děje, proč rádio vysílá zprávy ze 7. 12. 1941, apod., byly dost zábavné, podobně jako střet amerických stíhaček s japonskými letouny Zero. Celkově tedy velmi příjemná podívaná. (11.01.2015)

Na jedné straně stravitelný děj, vcelku nenudící příběh, slušné herecké výkony, originální myšlenka a výborná hudba. Na straně druhé spousta nelogičností, které dokonale převáží vše kladné, co jsem v předchozí větě vyjmenoval. Americký kapitán, který může odvrátit katastrofu nejen na Pearl Harbouru, může pomoci rozhodnout válku během kratičké doby ve prospěch nejen spojenců a může posunout Ameriku na mocnost, která díky své nové vyspělosti, super moderní vědě, technice a zbraním může ovládnout celý svět (o tom, jestli už neovládá, netřeba polemizovat) se rozhodne, že nebude zasahovat do historie, že to je proti přírodě. Ikdyby byl natolik vyšinutý a vydal by rozkaz nezasahovat, myslí si snad někdo, že by ho zbytek posádky bezmyšlenkovitě poslechl??? TO je proti přirozenosti. Nemluvě o tom, že ti 2, co se zachránili na ostrově, by určitě mlčeli, do ničeho se nemíchali, stejně jako posádka lodi by nezasahovali do historie a za 40 let by se šli pozdravit se svým starým kámošem. To jsme někteří tak naivní, aby jsem jim to sežrali i s navijákem? Pokuď jsem měl vypnout mozek a bezmyšlenkovitě hltat tohle sci-fi, tak to beru (svůj účel, jakožto nenáročná oddychovka po obědě to nejspíš splnilo). Škoda však, že mě nato nikdo neupozornil. Hodnotím 2*, argumetny,které jsem uvedl, jsou snad dost jasné ;-). (10.07.2008)

Do historie se nemá zasahovat a měnit ji. Bez minulosti by nebyla přítomnost a bez přítmnosti bodoucnost. Ale na druhou stranu, jak by vypadala budoucnost, kdyby moderní vojenská loď odvrátila útok na Pearl Harbor? Jsme postaveni před jednoduchou otázku, na kterou se hledá složitá odpověď. Možná, že ani tak složitá není. Prostě by tady nikdo z nás nebyl. (11.06.2009)