Zázraky sa dejú

Hodnoceno za čerstvých dojmů a sledováno na základě doporučení. V první půl hodině jsem měla chuť to vypnout díky prkenným hercům, žalostnému dabingu, příšerné kameře, hudbě jak ze "Slunce, seno," nebo starého Večerníčku a směšně nepovedené scéně, kdy se letadlo zlomí vejpůl. Příběh o přežití je zajímavý, ale zpracování hrozné. Tak to vypadá, když se zdejší hodnocení řídí zidealizovanou nostalgií. (07.05.2017)

Naši z toho byli vždycky úplně paf, ale já z toho byl spíš hin. Protože jsem hynul nudou. A nejen nudou. Byla to strašná amatéřina. Příběh skutečně neuvěřitelnej a poutavej, ale zasloužil by si lepší zpracování. Nejsu žádnej profesionální kritik, ale tomuhle se snad ani nedá říkat filmařina. Je tam špatně snad úplně všechno. Musíte to vidět, abyste poznali, jak špatně tam všechno je. Včetně českého dabingu. Hudba, střih, scénář, dialogy, monology, všechno. Lepší herecké výkony by podaly i spocené ponožky. Celé je to zdlouhavé, zbytečně natahované různým nezajímavým (a amatérským) balastem - pátrání, flashbacky, marné hledání mrtvé maminky, spokojený život živého tatínka. Nezajímavá je i ta nehoda. Italská kinematografie ve stínech velkého teplého hovna. (03.06.2020)

Hodně přemýšlím, zda tento dramatický příběh podle skutečné události je na 3* nebo na 4*. Objektivně je to někde mezi, ovšem nevím, ke kterému číslu se přiklonit. Kladem snímku je poměrně dobře vykreslená bezvýchodná situace dívky, jež se ocitá uprostřed džungle odkázaná sama na sebe, s tím i spojená atmosféra pralesa a pár silnějších scén, z nichž v paměti utkví zejména ta s larvami v ráně. Záporně pak hodnotím soundtrack, jehož zvuk je sice pro období vzniku snímku typický, ovšem na mě příliš nepůsobil, zejména v těch neakčních scénách. Vadil mi však také dabing, který byl takový nemastný neslaný. Celkové hodnocení si ještě chvíli promyslím.. (18.01.2012)

Technicky ani herecky to není žádný zázrak, navíc trpí všemi neduhy typickými pro levnou italskou produkci. Přesto je to silný film. Syrové drama, které si nepomáhá žádnými filmařskými kejkly a táhne silou příběhu, posílenou skutečností, že jde o příběh skutečný. Pokud mohu soudit z toho, co jsem si zjistil, natočený podle skutečnosti je poměrně věrně (snad až na fakt, že skutečná Juliane byla dost krátkozraká a nosila brýle, o které při pádu přišla). Tísnivá atmosféra tragédie a dusné horko džungle je sugestivní, stejně jako otravný hmyz. A samozřejmě scéna s červy. Tu jsem nezapomněl od chvíle, kdy jsem film před nějakými třiceti lety viděl v poprvé. A kupodivu jsem nezapomněl ani rady jak se neztratit v pralese. (12.03.2013)

Jako většina hodnotících i já si pamatuji nejvíc ty nejodpornější momenty... ale ani jiné jsem nezapomněla. Na film mě jako dítě vzala do kina moje útlocitná teta a myslím, že dost litovala, zatímco já měla oči navrch hlavy :-) zhruba stejně jako u Chaloupky stýčka Toma (to byl druhý a na dlouho i poslední film, na kterém jsem s tetou byla, její vkus se moc neshodoval s mým, přeci jen mi bylo asi deset...) (29.01.2008)