Bažanti kontra Dracula
Les Charlots contre Dracula
Obsahy(1)
Hrabě Drákula potřebuje najít ženu, která je k nerozeznání podobná jeho matce, aby mu mohla podat prokletou lavičku, pomocí které se stene upírem. A čirou náhodou se jedna taková dívka nachází v Paříži v povedeném obchodě se starožitnostmi a je zasnoubena s Philem, jedním z legendárních Bažantů. Poté, co ji najatý Drákulův poskok unese, musí kamarádi nasednout na vlak do Transylvánie a prožít pár svých obvyklých katastrof. (Morien)
(viac)Recenzie (35)
Nebýt hraběte a jeho sluhy Igora, dal bych o hvězdičku méně (mimochodem ani jeden z nich není výše uveden pod „Hrají: ….“). Zde jsou Charloti už jen 3 a je na nich vidět, že jim je o 10 let víc (od prvního filmu). Jean-Guy Fechner už s nimi nedělal ani jejich předchozí film (Les Charlots en delire, 1979), protože se Charloti pohádali s jeho bratrem, který jim do té doby dělal manažera. Fechner stál za svým bratrem a tak se s nimi rozešel. Ku podivu mi to však přišlo lepší, než jejich první film. ()
Bažanti počtvrté a nutno dodat,že už ne tak povedení a v takové formě jako dřív.Samozřejmě zestárli,což by nevadilo,ale jejich nápady a gagy už nepůsobí tak svěže,ale spíš křečovitě.A režisér Desagnat se také moc nesnaží.Celkově je to lehce podprůměrná komedie,kde se pár dobrých vtipů najde,ale ke které se člověk už nevrátí,takže dávám 40% a beru to jako snahu z Charlotů ještě něco vyždímat. ()
A tak nám tentokrát chlapci ze skupiny Les Charlots zavítali do světa hororu a vybrali si k tomu klasickou upírskou legendu, Drákulu. Hned na začátku nám sice svými skopičinami připomenout co jsou zač, ale jakmile se rozjede příběh, spíše ten humor začíná uvadat. Po dějové stránce je sice snaha odvyprávět vcelku zajímavý příběh, ale je to stejně k ničemu, když se hodně často odsouvá spíše do pozadí, aby se mohlo jen skotačit a vést humorné dialogy. Na komedii sice nic proti ničemu, ale přeci jen si měli tvůrci pořádně rozmyslet, jestli chtějí komedii bláznivou a nebo jen obyčejnou situační. I tentokrát se ukazuje, že obojí prostě dohromady nejde. Častá výřečnost je spíše na obtíž, obzvlášť, když produkovaný humor vůbec nefunguje. A co se týče skopičin, opět jen pouhá stereotypnost. V prvních filmech Les Charlots to sice fungovalo výborně, ale táhnout to z jednoho filmu, kdy se mění jen prostředí a námět, je to jen stále více přehranější. Film tedy potěší snad jen z fanouškovského hlediska k Les Charlots. Jinak bohužel. ()
Írsky spisovateľ Abraham Bram Stoker napísal v roku 1897 svoj najslávnejší román "Dracula". Toto jeho dielo inšpirovalo mnoho filmárov. Vznikla celá rada filmových adaptácií, parafráz a paródií. Ku posledne menovaným sa radí aj francúzska komédia "Bažanti kontra Drakula" (Les Charlots contre Dracula) z roku 1980. Hlásim sa medzi skupinu divákov, ktorí vyznávajú krvavý kult grófa Draculu. Preto si vždy rád rozšírim kolekciu draculovských filmových titulov. Aj keď pri tomto konkrétnom snímku som bol už od začiatku dosť skeptický. Humor francúzskych bažantov som nevedel nikdy oceniť, neprišiel som mu na chuť. Takže som sa obával aj ich spojenia s týmto legendárnym upírom. Ukázalo sa, že moje obavy boli opodstatnené. Vôbec som sa pri tejto komédii nebavil a vôbec ničím ma neoslovila ani prítomnosť grófa Draculu. * ()
Jak jsem měl sérii s Bažanty rád, a kromě tohoto snímku mám všechny ve své filmotéce, tak tímto snímkem jsme byl totálně zklamán. Něco tak stupidního jsem již dávno neviděl. Jak nerad dávám v rámci hodnocení odpad, tak pro tento snímek je i odpad příliš dobré hodnocení. Rádoby vtipné scény jsou tak primitivní, že (myslím že oprávněně) pochybuju o duševním zdraví autorů. ()
Zaujímavosti (3)
- V sekvenci jízdy vlakem proběhlo několik záběrů na slavný železniční most Viaduc de Garabit, jehož jméno zde ostatně i zazní ("Skočili jsme z nejvyššího mostu v Evropě navrženého Eiffelem".) Tento most využívali filmaři vícekrát, například ve slavném filmu Přejezd Kassandra (1976). (argenson)
- Pro natáčení exteriérů Draculova hradu bylo původně vybráno Rakousko, nakonec ale produkce zvolila levnější prostředí na domácí půdě a natáčelo se na hradě Château de Dourdan nedaleko od Paříže. (argenson)
- Ve francouzských kinech vidělo film jen něco málo přes půl miliónu diváků, což byl ve srovnání s jinými tehdejšími filmy i dávnými triumfy Les Charlots komerční neúspěch. (argenson)
Reklama