Zánik samoty Berhof

V kombinaci lyrického vyprávění s lidskou krutostí způsobenou temnou dobou (zde válkou, jež minimálně pro vybrané jedince ani květnem '45 úplně neskončila) Jří Svoboda nezapře pokus navázat na styl Františka Vláčila. Stejně tak v celkovém pojetí plném tmy, stínů a depresivních výjevů film pak nezapře podíl polské produkce a dává vzpomenout na obdobně laděné horory a thrillery pro polskou kinematografii dost typické. Temně laděných filmů z prostředí pohraničí vzniklo u nás daleko více, ale asi v žádném jsem nespatřil až tolik šílenství a temna. Z toho kontrastu starých opuštěných míst ve večerních či nočních hodinách se skromným osvětlením malých petrolejek a hořících svíc, ve společnosti silně nesympatických postav (nimiž se nekompromisně obklopené stávají dvě dospívající duše) mi bylo až nepříjemně po celém těle včetně žaludku. Dlouho jsem sbíral odvahu podívat se na Berhof opakovaně... pro mne osobně je to fascinující i hnusně odpudivý film zároveň. Masakr s vidlema se mi vryl do paměti jako asi nejbrutálnější scéna čs. filmu (ještě spolu s legendární retrospektivou v dílu Majora Zemana "Studna") a postava v podání vynikajícího Ladislava Křiváčka na mne zapůsobila svým vzhledem a konáním ve vrcholném okamžiku natolik strašidelně, že jsem jí přes svůj původ a místo v konfliktu pomalu zapomněl vnímat jako kladnou. Stíny horkého léta od Vláčila mám určitě raději, ale i tady musím velmi ocenit také tvůrčí práci s kamerou a hudbou. 80% (17.07.2020)

Syrové, temné a depresivní drama z konce Druhé světové války a zároveň nejlepší film Jiřího Svobody (ještě spolu s filmem Prokletí domu Hajnů). K výborné houstnoucí atmosféře hraje prim skvělá muzika Jozefa Revalla a naprosto geniální kamera Vladimíra Smutného, která jakoby vše sledovala pohledem diváka, na to je pan Smutný prostě mistr! Neskutečný film! Samozřejmě výborný scénář a předloha Vladimíra Kornera (obrovská škoda vystřiženého závěrečného záběru, který se tehdejším komunistickým pohlavářům nelíbil, tak musel být z filmu odstraněn. Hanba, ten zásah byl totiž zásadní a celá symbolika obrazu je v háji, fakt kreténi ti komanči). No i tak je film parádní a chvílemi přímo hororový, samota Berhof v houstnoucí mlze nemá chybu. Výborní představitelé hlavních rolí - otec - Ladislav Křiváček (asi jeho životní role) a jeho dcera - Petronela Vančíková jsou naprosto perfektně zahraný a ostatní herecké výkony včetně Jany Brejchové a mladých Wehrwolfů v podání polských mladých herců jsou velice přesvědčivé. Nezapomenutelné scény (a že by se jich našlo), jsou pro mě tři. Ukřižování, porod telátka přímo z lůna krávy a vidle. Masakr. Tento film je jeden z nejlepších československých snímků a řadím ho mezi filmy, které nestárnou, ba přímo naopak, mají stále co říct. Prostě klasa!! (29.01.2015)

Kňažko zhruba v polovici filmu zahrá na kostolnom organe kúsok boogie-woogie rytmu a tým veselá nálada nakrátko zablikne a vzápätí aj zhasne. Inak je to celé dusivé a psychopaticky temné. Až neprirodzene. Ženy na kopaniciach umierajú v pomerne mladom veku. Strhané drinou i chorobou. Lazníci a ich návštevníci sú hrubí a neotesaní. K fľaške tvrdého nikdy nemajú ďaleko. Deti vychovávajú najmä údermi, nie slovami. Po smrti manželky nevadí, že do domu i postele príde obecná radodajka. Pred pár týždňami ešte utešovala nemeckých oficierov. Dnes hľadá azyl uprostred hôr, u čudáka s dcérou. Po lesoch sa potulujú zvyšky úderiek, zložených z mladých mužov a žien - záškodníkov a exnacistov, nazývaných werwolfovia. Hnaní túžbou prebojovať sa do Nemecka, obsadia laz, aby nabrali sily a doliečili raneného. Všetko napísané v scenári je fatálne, osudové a písané veľkými začiatočnými písmenami: Smrť, Potupa, Pomsta, Smrť. Postavy sa správajú zvláštne, akoby boli uhranuté koncom vojny. Akoby odmietali uveriť zmene. Pretože prichádza len pomaly. Pohraničie prinášalo i po ukončení vojny obete. 65% (21.05.2015)

Mikroskopický záběr na zánik jednoho světa troskotá na toporném hereckém projevu většiny zúčastněných a na nedostatečném prokreslení většiny postav. Výsledek je proto panoptikální a celek připomíná jakýsi zrůdný kabaret. Naturalistická popisnost přitom zabíjí atmosféru, která by k samotnému zanikání mohla říci více než vlastní příběh, a zachycený prostor se na dramatu nepodílí jinak než jako náhodné kulisy, historií bezděčně poskytnuté lidem k vyplenění. Jana Brejchová se jako jediná vymyká, ale je to jen jeden světlý bod. První a poslední záběr na ni ospravedlňují existenci tohoto filmu a přitom jej oba překonávají. (09.02.2013)

Moc filmů podobného ražení v naší filmografii neni. Poněkud neutěšená krajina, životy a doba. Už to je pozitivum. Zvláštní je i obsazení, kde sice většinu herců znáte, ale rozhodně spíš z menších filmových štěků. V tomhle směru mi imponuje především p. Křiváček, kterého považuju za zajímavý, neotřelý typ herce. Příběh je založen na scénáři p. Körnera a z toho plyne i jedno mínus pro film - když člověk ví, jak dopadla jeho spolupráce s mistrem Vláčilem, přece jen Berhof nedosahuje těchto kvalit a mohl se vyšplhat ještě výš... Proto slabší 4* (10.10.2009)