Dealer

Podobně jako na většině dánských filmů natočených po roce 1995 lze i na Pusherovi pozorovat jistý vliv Dogmy 95. Není totiž obrazově ani příběhově stylizovaný, nesnaží se zapadat do předem připravené žánrové škatulky, nechce působit dojmem, že je prodej kokainu neskutečně cool. Tento náhled na sedm dní v životě dealera Franka zkrátka více než Scarface připomíná dokument natočený v jedné z dánských ulic. A jako takový nabízí skvělé herecké výkony (třeba Thomas Bo Larsen je ve své krátké scéně feťáka, který dluží 50,000 skvělý) a působí nesmírně realisticky, nelítostně a civilně. Mému srdci je však, narozdíl od sociálnějšího pokračování, z čistě subjektivních důvodů lehce vzdálený. (21.07.2012)

Najdu si dva narkomany na Václaváku a budu je točit týden v kuse. Na to bych se nedíval ani za nic. Samozřejmě dánské superhvězdy Bodnia a Mikkelsen dodají potřebnou dávku autentičnosti a hereckého umu, ale výsledek je pro mě stejný - nuda, nuda, hnus a zbytečný film. Nepochopil jsem význam a přínos celého počinu a nevím, zda vůbec najdu sílu dát šanci dalším dílům. Dánsko mě poprvé zklamalo, nemyslel jsem si, že by k něčemu takovému mohlo vůbec někdy dojít. (20.09.2023)

Tímhle mě Refn naprosto rozsekal a zničil. Od první minuty až do konce se nepřestává tlačit na pilu, Kimovi se posere úplně všechno a postupně přestává jít o fet, přestává jít o love, ale jde spíše o to, jestli je lepší nechat si svoje tělo v garáži rozporcovat srbskou mafií a nebo raději sám skočit do řeky se šutrem u nohy. Je to kurevsky napínavé, rychlé a natočené s nezaměnitelným stylem. Vysmaženej Mikkelsen a Jugoslávec Milo to mají těžce pod kontrolou. Usoplenec Guy Ritchie může akorát čumět. (07.09.2009)

„Když přijdu, není doma nebo říká, že příště.“ - „Musíš je sledovat 24 hodin denně. A furt jim to připomínat. Jako ten Turek. Udělal chybu, že Milovi dlužil 30 táců. Musel jsem tam jít. Nejdřív jsem ho slušně požádal. Nakonec jsem na něj musel s nožem. Bodnul jsem ho do kolena. Bodnul jsem ho a celý koleno mu vypadlo. Často si říkám, že bych radši dělal něco jinýho.“ Jenže zatím Radovan ubližuje lidem, co neplatí, a Frankův dluh se prohlubuje…Hlavní hrdinové Frank a Tonny, okázale primitivní frajírci, si žijí vcelku bezstarostný život z prodeje drog. Ale jak se říká, s jídlem roste chuť. A divák tuší, že se těm 2 může snadno stát, že si ukrojí až příliš velký krajíc. Což se díky školácké chybě potvrdí. Film pak dostane novou šťávu, postupně nabírá solidní grády a stejně tak začne přibývat napětí. A mohlo by ho být ještě víc, kdyby divák k hlavním hrdinům cítil o něco větší sounáležitost, což není tak snadné. Naštěstí Bodnia i Mikkelsen jsou ve svých rolích dost odzbrojující. Otevřený konec navíc nabízí příslib v podobě pokračování, 1. dílu dám slušné 4*. (10.09.2014)

Sme svedkami niekoľkých zlých dní jedného dílera. Určite mal aj dobré dni, pretože všetci ho poznali, každý si s ním potriasal rukou, na každú párty sa dostal bez problémov, každý mal pred ním rešpekt ... mňa by len zaujímalo, ktoré dni prevládajú. Dostať sa do drogového kolotoča, na ktorejkoľvek pozícii je strašná vec. Výborne autenticky natočené, Kim hral zase skvelo ... len ja by som film o pár okamihov ukončila skôr. Spomeniem ešte Madsa .. bol výborný. (28.01.2016)