Prednosta stanice

Nostalgie. Tento film jsem viděl už hodněkrát a pokaždé to je pro mě velice příjemný divácký zážitek plný smíchu, dokonce i teď, po několikaleté odmlce. Asi nejlepší film Vlasty Buriana (nebo možná vedle filmu Anton Špelec, ostrostřelec), který se zde střetl s dalším geniálním hercem Jaroslavem Marvanem, jemuž role pedantského revizora sedla dokonale. Film sice drží pohromadě jen tenká dějová linka, ale to tolik nevadí. Je to pro mě zvláštní představa, že v tak temné době, jakou rok 1941 nepochybně byl, mohla vzniknout komedie tak naládovaná hláškami, tak lehkomyslné a na duchu povzbudivé dílo, ale je to moc dobře a vážím si lidí, kteří i v těžkých časech dovedou rozdávat naději a pokoj, třeba skrze smích. Přednosta stanice je zasloužilým nositelem čtyř hvězd. (23.01.2023)

"Potrpím si na akoratesu, pane generální inspektore." ... "Přijměte telegram." - "Přijímám." ... Odkaz na úryvek z filmu - přijímání telegramu : http://www.youtube.com/watch?v=PuVvWU1b0Uo ....a titulní hudba zde:http://www.youtube.com/watch?v=PskbLrKAJQE (27.01.2009)

Přednostu stanice jsem nechával zajetého v depu celkem dlouho a vlastně jsem se tím ochuzoval o kvalitně natočenou a svižně napsanou komedii, která je výtečným hereckým koncertem Buriana s Marvanem. Film má sice poněkud pomalejší rozjezd a scéna ze zahrádky je spíše (a doslova) takovou ochutnávku, avšak od probuzení ve vlaku se příběh veze na vlně kvalitního humoru v podstatě až do samého konce. Ať už se jednalo o slovní narážky, Burianovy grimasy a fyzické herectví, nebo zmatenou ztřeštěnost nejedné situace - Přednosta stanice je názornou ukázkou kvalitní humoru, jenž hravě odolává zubu času a osloví i dnešní publikum. (10.01.2021)

jo to byly tenkrát časy, to se vám k člověku chovali jinak, řek bych, skoro jako k člověku..já mám tolik zajímavejch příběhů z železnic, že nevím kam dřív šáhnout, tak to vezmem vod tý poslední...hned jak sem nastoupil do toho novýho vlaku, sednul jsem si k takový roztomilý skupince cestujících, vopravdu jako fajn lidi, vypadali příjemně, pak přišlo ňáký kuře v uniformě s placatou čepicí a hned mě začalo vyhazovat ze sedačky: "tady nemůžete sedět!" .."proč ne?", zkontroloval jsem periferně tváře v okolí a uvědomil si svůj omyl, naštěstí mám vcelku vyvinutý reakce, protože sme na základce často hrávali vybíjenou papučí "podívejte se na mě pořádně člověče, copak nepoznáte, že sem retardovanej?"...chtěl mi ještě něco říct, ale musel jít mávat plácačkou,,,mezitím si pár cestujících začalo vyměňovat jazykové znalosti..jedna paní začala kamsi do zdi vyprávět, že se dcera učí japonsky, druhá, naprosto jiná cestující začala vydávat skřeky ve stylu "konyčyva", první cestující se na ni nechápavě podívala: "prosím?" .."říkám konyčyva, to je japonsky dobrý den, já se taky učím japonsky" , já chtěl taky zabodovat,i když umím hovno, a tak říkám: "kwai tai"... a paní hned dedukuje:"to je japonsky:těší mě?", "ne.."povídám: "... to je vietnamsky: leštit tágo"...mezitím přicupitalo na druhý kolo kuře průvodčí a chtělo opět vidět moji jízdenku,,,vytáhnul jsem ten zmačkanej žmolek z kapsy a předal k revizi "noale vy ste měl vystoupit už před dvěma stanicema" ,povídá "nojo, ale tam vlak nezastavil" - "A ZMÁČKL JSTE SIGNANILAČNÍ TLAČÍTKO" ,povídá už celkem nasraně , "NO JÁ MAČKAL JAKO BLÁZEN, ALE VODEVŘELY SE AKORÁT DVEŘE VOD HAJZLU" ..chvíli tak na mě koukal, přemejšlel co se mnou a pak povídá "noale takhle by to nešlo, ty dvě stanice mi prostě musíte doplatit" ,,no moch sem se sním hádat, ale jelikož už sme vjížděli na nádraží, tak mu povídám: "hele víš tyco, pokud to zachrání český dráhy před bankrotem, a vlaky začnou jezdit včas, tak já ti tu pětikačku milerád zaplatím".. ale to už ze zpoza stěny ozvalo, že jsme na konečné a že máme opustit vlak...jeden z postižených ještě zkoušel na reproduktor reagovat slovy " a co nám uděláš když ne? he?" ...a protože zrovna přišel ten drzej průvodčí, tak mu tak jako otcovsky povídám "za trest tu budeš dělat až dokonce života průvodčího", to se mu zřejmě líbilo, protože se pokusil o škleb pomlčka úsměv--- "no vážně, jak myslíš že český dráhy nabíraj lidi..." (15.01.2011)

Kuj železo, dokud je žhavé. Možná, že právě to měl na paměti režisér Jan Sviták, když se rozhodl zfilmovat tuto venkoncem nenáročnou železničářskou frašku. Všem bylo hned na začátku jasné, že nespoutaný živel jménem Vlasta Burian rozmetá scénář v samotném zárodku a že z původního příběhu nezůstane kámen na kameni. Sviták se s Burianem předtím pracovně nikdy nesetkal a neměl tedy žádné zkušenosti jako jeho předchůdci, kteří dokázali Krále komiků úspěšně (z)krotit. Řetěz se utrhl, ba co víc, nebyl možná ani uvázán a nedal se zastavit. Burianova výtečná improvizace se vlivem spontánního klaunství mění v jen stěží dosažitelnou smršť gagů, žertů, slovních hříček a mimických eskapád završených jednou z nejslavnějších filmových písniček vůbec. Vedle suverénního Buriana, který diváky i kritiku již několikrát přesvědčil o své výjimečnosti a až fetišistické slabosti pro uniformy všeho druhu, obstál se ctí i jeho nerozlučný jevištní a filmový partner Jaroslav Marvan. Odvaha a vytrvalost, s níž je v několika společných výstupech schopen bez nejmenšího zaváhání reagovat na Burianovy improvizační vodopády, uvádět je v jiskřivou životnost a poskytnout jim alespoň určitou záruku solidního hereckého řemesla, zasluhuje bezvýhradný obdiv a úctu. Naopak promyšlená a komediálně šťavnatá je jedna z úvodních scén filmu, kdy Burianův hrdina přichází do zahradní restaurace a zahájí svůj podvodnický labužnický koncert plný drobných ekvilibristických gagů a fórků. Je s podivem, že vedle temperamentního Buriana se tu bez problémů dokázali prosadit i ostatní – Zita Kabátová v roli půvabné paní přednostové, Šlemrová, Šlégl, Trégl a Hajská, jejichž figurky jsou dokonalou rozbuškou pro exploze Burianova fenomenálního klaunství. Dobová kritika na film shlížela skrz prsty a jistě měla v lecčems pravdu, ovšem dnešní divák vnímá toto ryze odlehčené až lehce bláznivé dílko především jako záznam spontánní exhibice Krále komiků a jako takový jej také přijímá, oceňuje a adoruje. Fenomén Burian přetrvává napříč dějinnými epochami a dokazuje, že opravdoví géniové nosí kostým šaška. (04.10.2008)