Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Ondřej SoukupHrajú:
Zdeněk Svěrák, Andrej Chalimon, Libuše Šafránková, Ondřej Vetchý, Stella Zázvorková, Ladislav Smoljak, Irina Bezrukova, Silvia Šuvadová, Lilian Malkina (viac)Obsahy(1)
Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (744)
Mezi českými filmy jednoznačně malý zázrak - malý citlivý film o lidech, taková česká člověčina, jakých jsou u nás hromady jako ve hnojníku, ale přitom se neutápí v kupě postav, rádobyvtipných hlášek a veskze neexistujícím ději. Jen jednoduchá příběhová linka týkající se jediné hlavní postavy a místo přebytečných keců citlivé a řemeslně výborně vysoustružené obrazy. Prvoplánovité? Určitě, ale i tak to funguje jako dobrý film který v druhém plánu za příběhem jednoho stárnoucího sukničkáře vypráví i o jedné z mála chvilek české historie, za které na sebe může být český národ aspoň trochu hrdý. 8/10 ()
96% - Jedna hvězdička za holywoodskou režii, druhá za hudbu, třetí za kameru, střih, a výpravu. Čtvrtá za všechny hrece kromě Z. Svěráka. Ten si totiž zaslouží samostatnou pátou. Za silný příběh ve scénáři, a taky za herecký výkon. Náhodou jsem violoncellista, a musím vyseknout Svěrákovi velkou poklonu za to, že za cellem vypadal velmi přirozeně a věrohodně (ne jak Tříska s houslemi), dokonce lépe, než leckterý student konzervatoře. Na cello ve filmu opravdu hrál, jen místama je slyšet, i vidět playback, ale levá i pravá ruka ví přesně, co a jak. To je fakt rarita. Pan učitel Mirko Škampa, který ho kvůli filmu učil prohlásil, že má větší talent, než většina jeho žáků. Prostě Kolja je bezva. Kdo říká, že je to kýč, může mít pravdu, co já vím. Pak tedy chci víc takových kýčů! ()
Nádherný filmový zážitek. Ano, uznávám je to přesně ten typ příběhu, který vysloveně volá po úspěchu a ocenění, ale když se to umí natočit, nemohu říct ani popel! A to se přesně pánům Svěrákům povedlo. Jsem velkým fanouškem filmů Zdeňka Svěráka, ten jeho decentní humor je přenádherný a takový umí vytvořit jen on. Jeho syn zdědil po tatínkovi dosti talentu a považuji ho za nejlepšího současného režiséra. Ačkoliv jsem film viděl až dlouhých 12 let po jeho vydání, tak myslím, že neztratil nic ze svého kouzla. Nedivím se, že snímek byl oceněn Oscarem a jsem hrdý, že český film se dočkal i svého porevolučního Oscara a dokázal všem, že i v dnešní době se u nás vyskytne kvalitní film a ne jen samé paskvily. Kdo neviděl, tak mi nezbývá než tenhle krásný, dojemný a smutný příběh všem doporučit...... ()
Snad jen Obecná škola byla láskou na první pohled, jinak byla moje cesta k dalším kouskům Jana Svěráka (zejména Tmavomodrý svět a právě Kolja) lehce trnitá. Nepočítám jeho mladší počiny, které si mě zřejmě nezískají nikdy. „Spoléhám se na to, že když budu dávat cihlu k cihle, tak klenba vznikne sama. Baví mě právě to zdění, to vyhledávání pravých slov,“ prohlásil v jednom z nespočtu rozhovorů scénárista Zdeněk Svěrák. Použil sakra správná slova. „Horší“ pak zvolil stárnoucí proutník František Louka do dotazníku po návratu ze Západu (Setkal jste se během pobytu s emigrantama? Já napsal: Setkal. Pak tam byla rubrika: Rozveďte, o čem jste hovořili. Já napsal: Celkem vo hovnu, soudruhu Bláho.). A už se to s ním vezlo. Kdysi uznávaný violoncellista na sklonku umírající éry socialismu hraje na pohřbech, dává hodiny hudební výchovy a občas renovuje náhrobky. Nakonec odhodí zbytky své hrdosti a udělá něco, k čemu státní bezpečnost rozhodně není nakloněná. Čtyřicet tisíc se nicméně hodí: nejen na trabanta, ale i na maminčiny děravé okapy. A za pár dnů i na nové botky bezbranného dítěte, které vyženil. Silný nadějeplný příběh (laskavý i kalkulující) a vtipné dialogy zdobí tuhle látku stejně jako herecké výkony všech zúčastněných (včetně malého Andreje Chalimonova). Nutno připomenout i dokonalou kameru Vladimíra Smutného (spousta jemných detailů a nápadů) a přesnou hudbu Ondřeje Soukupa. Vytknul bych akorát kvapný závěr. Jinak radost, ke které se zase někdy rád vrátím. ()
No tak teda nevim, urcite film patri mezi to lepsi, co se v cechach natocilo, ale ze bych byl z toho nak odvazanej to ne. Podobnej pribeh jsem uz videl mockrat, ale je fakt, ze je film hodne mile zpracovanej, tohle Sverakum fakt de, ale trosku mi prislo, ze film uz nataceli s tim, aby zapusobil na akademiky. Herci jsou hodne dobry, ale u lidi, co tu hrali, jsem na podobny vykony zvyklej, takze me nejvic prekvapil Andrej Chalimon, kterej je fakt paradni. Ale kdyz je na scene sam, tak to neutahne, musi tam mit Sveraka. Na to, ze film ma 110 minut a moc se tu toho nedeje, jsem se vubec nenudil, coz je dobre, ale zas na druhou stranu, nevidim duvod, proc filmu davat maximalni hodnoceni, zas tak vyjimecnej mi neprisel. Proste hodne dobry 4*. ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (100)
- Pediatričku si mohla zahrát Eliška Balzerová, ale herečka se zařekla, že již nechce představovat role lékařek. Ovšem jak je evidentní ze seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, její odhodlání nakonec nevydrželo. (ForGump)
- Jan Svěrák v rozhovoru se svým otcem Zdeňkem komentoval, že "když jsme se zahraničním koproducentem komentovali překlad Kolji do angličtiny, s hrůzou jsem zjistil, že všechna ta barva a půvab slov zmizely. Když maminka Loukovi říká. 'Podívej se, on tam začal a už má klientelu,' a ty odpovíš: 'On má klientelu a já mám prd,' tak je tam ten kontrast prvorepublikového slova 'klientela', které má svou váhu a divák ví, co se za ním skrývá, a toho krátkého, malého, krásně znějícího 'prd'. Překladatel z toho udělal 'He has his own Job and I have nothing,' tedy 'On má svou vlastní práci a já nic.'" Zdeněk Svěrák na to reagoval: "Proto já při sledování našich filmů s cizím publikem trpím. Vysušenej titulek nemůže zprostředkovat chuť a vůni slov. Je pouze přibližně přeloženým sdělením. To je nevýhoda nás řečovejch autorů. Jsou autoři příběhoví, kteří mají bohatý, důmyslně vystavěný děj plný překvapení. U nich na tom tak nesejde, ale my řečoví na překlad vždycky doplatíme." (NIRO)
- Zdena Studenková označila tento film za jej najobľúbenejší československý film. (Arsenal83)
Reklama