Jízda

Duše filmu Jízda je mi zcela cizí. Obal jeho DVD vesele hlásá: "To je v pohodě... není co řešit." Jenže ono TO není tak docela v pohodě a vždycky je co ŘEŠIT. Tohle nevědomě do sebe zahleděné, sebekonzervující, umrtvující štěstí, to okázalé nevnímání okolního světa, obojí je dokonalým receptem na mé podráždění. Takováhle pohoda, navíc plná planého "filozofování", je pro mě hnus (pro přehnaně vnímavé - ano, je to projekce osobní zkušenostmi s lidmi, kteří byli vždycky moc v pohodě). SPOILER - A ač závěrečná smrt vnáší nad idylku duševní a duchovní prázdnoty stín, není dost temný, abych z něj cítil skepsi vůči bezcílnosti. KONEC SPOILERU. Slabé **. (17.02.2009)

Nesmírně příjemná letní road movie, kterou jsem přivítal letošní léto. I po skoro 30 letech se jedná o nevyčpělou a zajímavou jízdu. Honza Svěrák vždycky uměl. Velice slušné herecké výkony (téměř) neherců. A Aňa Gaislerová, která bývala ve svém útlém věku nesmírně kjůt a v tomto snímku navíc musím ocenit způsob, jakým byla její postava napsaná a zahraná. Ta kombinace její skoro až dětské nevinnosti, pubertální hravosti a účelné sexuální provokace - to bylo velmi netradiční, zajímavé a svým způsobem v dané situaci i velmi sexy. V dnešním světě by podobná slečna skončila velmi brzy znásilněná a pohozená někde v příkopu u cesty. Také mě velmi bavilo společně s trojicí cestovatelů poznávat počátky samostatného českého státu. Zkrátka velice příjemně překvapivých 90 minut. [78 %] (10.05.2021)

Jízdu jsem zažil kdysi dávno před zaregistrováním se na ČSFD v televizi a nechtěl jsem ji hodnotit znovu jen tak zpaměti. Dobře jsem udělal. Včera jsem ji totiž viděl na velkém plátně, navíc z (místy fakt půvabně poškrábaného) 35mm filmu a z promítačky, která si v půli snímku řekla o nový kotouč a vyžádala minutovou přestávku. To všechno dalo dohromady milionovou atmosféru, která se k tomu bezstarostnému příběhu lidí jedoucích na jih prostě skvěle hodila. Lehounká Svěrákova režie, hezky barevná Brabcova kamera, hudba od Buty, svoboda, léto, přátelství, dobrá nálada... Tak co řešit? (19.06.2018)

Pohoda, klídek, tabáček. Jen se tak projet, nic neřešit, nikam nespěchat, být volný, svobodný, nespoutaný. Pokud tohle člověk dokáže, pokud o tom dokáže natočit film a pokud ten film dokáže přenést onu pohodu i na diváka, musí se jednat o člověka co je neuvěřitelně v pohodě, což Jan Svěrák během natáčení Jízdy rozhodně byl. Díky Honzo, takovýchto instantních dávek pohody člověk občas potřebuje několik denně. 80% Zajímavé komentáře: ChewieDC, Martyna (09.10.2006)

"Mám tu libový francouzský značky." Nikdy mě nikdo neobvinil z toho, že mám dobrodružnou povahu, ale po prvním kontaktu s Jízdou jsem měl myšlenky jen na to, jak si s kamarádem zpojízdníme kabriolet nejistýho původu, osadíme jej francouzskými espézetkami (nejlépe 995 JZD 75) a vyrazíme třeba na sever nebo na jih. To je jedno. Nikdy k tomu nedošlo, ale určitě by mě hodně bavilo nahánět auto po louce, kutálet se v duši z kopce, kochat se Temelínem, užívat si s praštěnou stopařkou a poslouchat přitom Buty ve vrcholný formě. Pro mě se tady zkrátka zrodil kult, kterej na mě dýchne úžasnou atmosférou, kdykoli se k němu přiblížím na vzdálenost jedný dlouhý ruky. (14.02.2017)