Tmavomodrý svět

Name: Tmavomodrý svět
Released: 2001
Duration: 112 min
Rating: 80.35062930109638
Cast: Ondřej Vetchý, Kryštof Hádek, Tara Fitzgerald, Charles Dance, Oldřich Kaiser

Dark Blue World (viac)
Dark Blue World
Leidenschaft in dunklen Tagen
Dark Blue World (menej)

80%

466. najobľúbenejší

Vojnový / Dráma / Akčný / Romantický

Česko / Veľká Británia / Nemecko / Dánsko, 2001, 112 min

(ďalšie profesie)

VOD (5)

Max

Apple TV+

Voyo

DAFilms

Lepší.TV

Obsahy(1)

Válečné drama i milostný příběh o přátelství, hrdinství a obětech i láskách českých stíhačů ve službách RAF za 2. světové války. Divácky nejúspěšnější film roku 2001 oceněný čtyřmi Českými lvy Film Jana Svěráka je komorním lidským dramatem, odehrávajícím se na napínavém historickém pozadí. Příběhu o statečnosti, hrdinství a nevděku historie, ale také příběhu o velké lásce, přátelství a chlapské cti vévodí Ondřej Vetchý v hlavní roli Františka Slámy, pilota, který po okupaci Československa v roce 1939 odešel k Britskému královskému letectvu bojovat proti Němcům. Do každodenního boje o život, ve kterém má přátelství cenu zlata, zasáhne osudové setkání s Angličankou Susan. Příběh připomíná odvahu těch, které historie zradila a na jejichž skutky by ani příští generace neměly zapomenout. Divácky nejúspěšnější film roku 2001 byl oceněn čtyřmi Českými lvy (režie, kamera, hudba a střih), Cenou filmových kritiků, hlavní cenou na festivalu ve Varně a dalšími. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Zaujímavosti (103)

Určité nebezpečí hrozilo i při relativně poklidných scénách, například při té, v níž v záběru jedou obě stíhačky za tou v popředí. Ta byla tažený laminátový model, v němž seděl Ondřej Vetchý (František Sláma). Jan Svěrák: "Z kabiny Spitfiru nevidí pilot přes motor vůbec dopředu. Při jízdě na zemi musí dělat takové malé obloučky, aby se podíval, kam vlastně jede. Jenže Spitfire, co si to po ranveji takhle šněruje, vypadá jako opilá užovka. Oba anglické piloty jsem proto poprosil, aby to střihli rovně. Udělali to, přestože museli jet jen podle našich pokynů do vysílaček, čili vlastně naslepo. Navigovali jsme je pak velmi pozorně, protože kdyby do sebe nebo do Ondřeje ťukli, dopadlo by to špatně." (NIRO)

Jan Svěrák komentoval práci pilota jednoho ze dvou skutečných Spitfirů, tehdy zhruba padesátiletého Nigela Lamba: "Pilot, který bojoval v opravdové válce v Zimbabwe, ovládal Spitfire naprosto bravurně a hned tak něčeho se nelekl. Přesto jsem byl trochu v rozpacích, když za ním měla přijet na natáčení jeho těhotná manželka, která čekala jejich už třetí dítě. Říkal jsem si, že asi nebude nadšená, až uvidí Nigela sekat vrtulí pampelišky a kličkovat mezi telegrafními sloupy před rozjetou lokomotivou. Paní Lambová, bývalá letecká akrobatka, mě pak ale dokonce prosila, jestli si smí sednout až úplně k monitoru, že by prý ráda viděla manželovy kousky zblízka. Prosil jsem Nigela, aby se mi nebál říct, až mu některý můj požadavek bude připadat příliš nebezpečný. Že chci mít ten film hezký, ale ne za každou cenu. 'Všechno, co tu dělám, je bezpečné,' odpověděl mi. 'Vždyť po mě nikdo nestřílí!'" (NIRO)

Když bylo v ranější fázi vývoje nutné brát více ohledů na zahraniční partnery, na chvíli se zdálo, že bude z příběhu muset být vypuštěno jeho vyprávění z věznice Mírov. Zdeněk Svěrák: "Bože, říkali jsme si s Honzou, copak necítí, jak je nespravedlivé, že ty statečné vojáky zavřeli? Brzy nám ale došlo, že právě tohle naši bývalí spojenci pochopit nemohou, protože mají o komunistickém režimu velmi černobílou představu. Jeden z oslovených koproducentů nám třeba řekl: A co je na tom paradoxního, že se západní letci ocitli po válce ve vězení? Vždyť všichni hodní lidé byli za komunismu zavření!" (NIRO)

Jan Svěrák rekapituloval, proč film oproti původnímu plánu nakonec nevznikl v angličtině: "Při psaní scénáře jsem tátovi úmyslně nedával žádná omezení, aby mohl psát svobodně a nesnažil se vejít do nějakého zadání. Věděli jsme jen to, že film bude o československých stíhačích a bude asi částečně situovaný v Anglii. Když pak scénář vznikl, bylo zřejmé, že vypráví o setkání českých vojáků s jinou zemí a jinou kulturou. A proto ty vojáky museli hrát Češi. Protože kdybychom do nich obsadili anglické nebo americké herce a nutili je předstírat, že se svoji rodnou řeč teprve učí v kurzech angličtiny, tak by to vypadalo směšně. Na tatínkově uchopení příběhu a na jeho nepřeložitelných slovních hříčkách tak nakonec naše plány o anglicky mluveném filmu ztroskotaly. A tím začaly problémy s penězi." (NIRO)

Shánění zahraničního koproducenta nebyla právě procházka růžovou zahradou. Jan Svěrák to komentoval: "Nejdřív jsme oslovili Američany a Angličany. Přečetli si scénář a řekli, že do takového projektu nemusejí investovat, protože si ho pak mohou - když se povede - klidně koupit. Což byla z jejich hlediska čistá pravda. Jediní, kdo byli ochotní do Tmavomodrého světa vstoupit, byli Němci. Pouze naše bývalé protivníky film o Češích v Anglii doopravdy zajímal. Možná je zaujala i figura esesáckého doktora v mírovské věznici, kterou chtěli Angličané vyškrtnout." (NIRO)

Německý herec Hans Assman (doktor Blaschke) se naučil svou roli foneticky. Slovo "podplukovník" trénoval celý den. (NIRO)

Protože měl být film - především z finančních důvodů - natáčený v angličtině a určený mezinárodnímu publiku, ocitl se scenárista Zdeněk Svěrák při práci na scénáři dočasně v určité pasti: "Pokusil jsem se psát se zřetelem na diváky, kteří sice touhle mezinárodní řečí mluví, ale o Československu a jeho dějinách toho nejspíš mnoho nevědí. Při psaní jsem si pořád představoval nějakého imaginárního pána za mořem a ptal se, jestli zrovna tenhle moment příběhu pochopí. A když jsem měl pocit, že ne, tak jsem se mu to snažil vysvětlit. A to bylo samozřejmě špatně. Do jedné z raných verzí se tak vloudil následující dialog: měl se odehrávat v roce 1950 na Mírově, kde se v té době ocitl i náš hlavní hrdina. A německý doktor, který je tam coby bývalý esesák taky zavřený, se ho ptá: Proč jste tady? My prohráli válku a je třeba trestat, to chápu, ale proč vy? No a Slámův spoluvězeň - za mne a pro pána za mořem - mu říká: Víte, oni ti komunisti potřebují nepřítele. Piloti přišli ze Západu a ta svoboda z nich byla cítit. A oni se naučili od Rusů, že tohle je nutné zlikvidovat. Což je sice čistá pravda, ale v takovéhle podobě se ve scénáři objevit nesmí. A já ji tam ze začátku rval, aby to bylo srozumitelné." (NIRO)

Scenárista Zdeněk Svěrák v době vzniku filmu komentoval, že "při práci na Tmavomodrém světě jsem si ověřil, že psaní filmových scénářů je obor, který se asi nikdy nenaučím tak, abych mohl tvrdit, že v tomhle řemesle už umím všechno. Doposud jsem psal komedie. Kdybych se přirovnal třeba ke kamnáři, řekl bych, že jsem byl specialistou na menší kamna a najednou jsem měl přečíst hromadu memoárové a odborné literatury, vyzpovídat válečné veterány a na tomhle základě sepsat fiktivní dobové drama s leteckými souboji a milostnou zápletkou, odehrávající se částečně v Anglii - prostě jsem dostal za úkol udělat drahá stáložárná kamna. Což je sice taky topidlo, ale úplně jiného druhu: dává se tam jiné palivo a kromě tepla má těch kamen do pokoje sálat i jistá majestátnost." (NIRO)

Režisér Jan Svěrák si při kreslení storyboardů musel trochu oživit své výtvarnické sklony z dětství: "Jako dospělý jsem samozřejmě kreslit skoro zapomněl - tahle dovednost se totiž musí udržovat, jinak ruka znejistí a změkne jako málo trénovaný sval. Před každým filmem proto musím trochu trénovat, aby se mi ti, co pak moje malůvky uvidí, nesmáli. Nakreslit stíhačku z hlavy je ale dost složité, a tak jsem si loni koupil dva velké modely - Messerschmitta a Spitfire -, vyhrabal ze skříně svoje staré modelářské barvičky a v zimě obě letadýlka slepil a natřel. Čímž jsem si splnil svůj dětský sen, protože jsem si konečně pořídil dva velké, krásné modely, které mi jako klukovi připadaly vždycky hrozně drahé, a já se proto vždycky musel spokojit s těmi malými, obyčejnými. Teď jsem si ale tenhle luxus dopřál. Při kreslení storyboardu už pak jen stačilo oba modely nastavit do příslušných úhlů." (NIRO)

K malému úspěchu filmu v Americe podle režiséra Jana Svěráka do značné míry přispěla i lajdácká práce distributora Sony Pictures Classics: "Když uvedete film ve dvou kinech jen v New Yorku a v Los Angeles, tak do místních novin přece musíte alespoň dát inzerát. Což oni neudělali. Přišel mi dopis od Jiřího Weisse: 'Který výtečník programoval vaši americkou premiéru na období mezi Vánocemi a Oscary, kdy jsou kina natřískaná zdejšími a cizími filmy? A bez reklamy, doslova anonymně. Dark Blue World nebyl uveden ani v jednom programu kin zdejších denních novin a týdeníků! Ani slovo v televizi. Český konzulát rozesílal dopisy krajanům, že by měli spěchat do kina v Beverly Hills, kde film bez reklamy běžel. Několik přátel tam spělo, ale než dospěli, kino film stáhlo z programu. V Santa Monice byl film promítnut jednou, v sobotu ráno v deset hodiny.' V New Yorku to prý nebylo o mnoho lepší. Namísto premiéry v malém kinu, kam chodí gramotní Američané na filmy s titulky, namísto řádné přípravy tiskové konference, namísto kampaně pro milovníky evropských filmů... nic. Sony zřejmě nechtěli vydat dva dolary padesát, jako by vědomě chtěli film utopit." (NIRO)

David Novotný později vzpomínal, jak roli Bedřicha Mrtvého vlastně získal: "Honza Svěrák už měl řadu rolí obsazených a mě chtěli vyzkoušet na roli Vojtíška. Hledali zrzounka nebo albínka jako protiklad k tmavýmu Ondrovi Vetchýmu a já tam měl nějakou hodně starou fotečku, na které bych ještě jakžtakž tyhle požadavky splňoval. Jenže jakmile jsem se jim tam objevil v živé podobě, tak jen vydechli: 'Ta fotka je teda fakt hodně stará'. Tak jsem jim potvrdil, že je fakt hodně stará, že to jsem byl ještě fešák a měl hodně vlasů, řekl 'na shledanou' a chtěl jít pryč. Ale díky tomu, že jsem se z různejch fotbálků a tělocvičen s Ondrou Vetchým docela dobře znal, ten mě zastavil a povídá: 'Hele, počkej, já řeknu Honzovi, tam je spousta takovejch hezkejch malejch rolí, třeba se pro tebe něco najde' a za chvíli přinesl text Bédi Mrtvýho, scénku o tom, jak ho bolí zuby. Tak jsme to s Ondrou Honzovi předvedli, úplně normálně jako dva chlapíci, co se znaj', a Honza říkal: 'Toje dobrý, to je hodně dobrý., Jenom doufám, proboha, že nejsi v nějakým divadle?' Takže jsem jim zase chtěl říct 'na shledanou' a jít, protože hraju v Dejvickým divadle, ale nakonec se to přece jen nějak vyřešilo a stíhal jsem jak hrát divadlo, tak točit film." (NIRO)

Po uvedení tohoto filmu se Jan Svěrák rozhodl uspíšit jeho výdej na DVD, která v té době v Česku začínala prorážet. Zároveň s tím se angažoval o vydání filmů Obecná škola (1991), Kolja (1996), Jízda (1994) a Akumulátor 1 (1994). Později je vydal v rámci kolekce v distribuci Centra českého videa spadajícího pod Bontonfilm. Šlo o vůbec první českou DVD kolekci pouze s českými filmy. (mnaucz)

Jan Svěrák uvedl: "Důvod, proč jsem chtěl natočit tenhle film, je zjistit, kde se v člověku bere hrdinství... A zjistil jsem, že to člověk dělá kvůli sobě, kvůli svému svědomí." (sator)

Scénu náletu na vlak, která se měla natáčet ve Francii, si vyvzdoroval autor scénáře Zdeněk Svěrák. Režisér Jan Svěrák mu ustoupil, a když byla scéna hotová, zavolal mu se slovy: "Tu Francii máš natočenou a stála jako film Kolja.“ (sator)

Nádraží, ze kterého odjíždí František Sláma (Ondřej Vetchý) do Velké Británie, a kam se také navrací, je stanice Kácov na Posázavském pacifiku. (tommahol)

Scéna, kdy se Sláma (Ondřej Vetchý) při odjezdu do Protektorátu loučí se psem Barčou, kterou odhání a ta se několikrát za odjíždějící sajdkárou otočí, byla natočena tak, že Ondřej Vetchý zapískal a ona se vždy otočila. Pískot byl pak odstraněn v postprodukci. (ForGump)

Česká filmová a televizní akademie vyslala film do boje o Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film, ale do nejužší nominace se nedostal. (Gypaetus)

Při natáčení letícího Spitfiru a vlaku musel pilot Nigel Lamb snížit rychlost a zároveň letět co nejníže nad zemí, ve výšce okolo jednoho metru. Sám Lamb, který létá v závodech RedBull Air race, se bál, že průlet nezvládne. Poté, co proletěl kolem vlaku, udělal ještě piruetu z radosti, že vše zvládl. I přes to, že akrobatický prvek nebyl ve scénáři, tvůrci ho tam nechali. (vlachino)