Pupendo

Aj keď sa to ťažko priznáva, toto Česi vedia najlepšie. Sociálno-kritická dráma s perfektne vsadenými prvkami komédie. Navyše s Polívkom, čo znamená garanciu úspechu. Príjemný filmík, hlavne teda ešte pre generáciu, ktorá so socializmom ešte mala niečo spoločné. Neviem, čo sa komu nepáčilo, snáď len ten pomalší sled udalostí. 80%. (19.11.2006)

Dalsi super film od Hrebejka, kterej se sice nevyrovna Musime si pomahat nebo Peliskum, ale i tak je hodne povedenej. Nejlepsi je uvodnich zhruba 30 minut, to je naprosto perfektni komedie, ktera mistama i pripomina Pelisky. Pak se ale trochu zvazni, ale i tak je tenhle film hlavne komedie se spoustou super hlasek. Problem je, ze se obcas tvurci zabejvaj necim moc dlouho, takze vystrihat z filmu nakejch 20 minut by neuskodilo. Co se tyce hercu, tak to je proste ceska hvezdna sestava. Polivka, Dusek, Holubova i Cibulkova proste nemaj chybu a pozdejc se k nim pripoji i vtipnej Pavel Liska. Navic ma film v pohode hudbu a peknou kameru. Ale precejen par veci k dokonalosti chybi, takze dam jen hodne dobry 4*. (29.01.2005)

Jak jinak - Polívka, Holubová, Dušek - rozdíl mezi tímto, a dalšími, jmenovanými herci obsazenými filmy, spatřuji pouze v tom, že zde více než kdy jindy nevnímám Máru, Márovou a Břečku, ale pořád Polívku, Holubovou a Duška, zdatně jim sekunduje afektovaná a přehrávající Cibulková. A k námětu - koho to ještě zajímá? (21.02.2009)

Úplně jiný pohled na osmdesátá léta - žádní veksláci v džískách, žádné diskokoule a arnoštkovské kostýmy, žádné neony na Václaváku. Šeď a kalno normalizace beze zbytku vstoupily do výtvarné stránky filmu - převalující se mlhy nad Vltavou a Balatonem, zamračené počasí a jednoznačná dominance nebarev nad barvami nastavují náladu tohoto filmu. Jednoduše vystavěný příběh je sice zahlcen zbytečným množstvím vedlejších postav-figurek, v jeho centru však neochvějně stojí ústřední čtveřice hrdinů (jasně odstíněné a proto výborné herecké výkony Polívky, Holubové, Duška a Cibulkové). Morální dilema sochaře Máry, tragikomická postava kunsthistorika Fábery, blasfemie ředitele Břečky ukrytá v mozaice s jarními motivy či balatonský závěr - to vše jsou různými formami vyjádřené silné obrazy jisté doby. Ve svých jiných opusech (především Pelíšky, částečně Horem pádem) zůstal Hřebejk uvězněn v rovině karikatury, ve které byly z historie vykuchány jen určité prvky použitelné pro kýčovito-sentimentálně-rádobyvtipně zkreslený fikční filmový obraz. V Pupendu se jeho tvůrcům podařilo zachytit (zahnívajícího) ducha doby, normalizační bahno, zaplavující keramické prdele i charaktery. (07.09.2006)

Film jsem po třech letech přehodnotil. Líbí se mi více, než při uvedení v kinech. Při opětovém zhlédnutí jsem se neuvěřitelně bavil. Hřebejk a Jarchovský jsou pro mě silná dvojka, která umí svým postavám vtisknout život. Při sledování jejich filmů vůbec nemám pocit, že se dívám na herce. Veškeré ty neuvěřitelné situace jim skrze jejich hrdiny plně hltám a občas váhám, jestli se těm jejich, v jiném kontextu jinak neobyčejně vtipným českým větičkám, mám smát, když daná scéna je smutná či pro hrdiny jinak nepříjemná. Akorát ten Balaton, ten jim nezbaštím. Dělám, jako by ta scéna ve filmu nebyla. (06.04.2003)