Pupendo

Veľmi priemerná komédia, ktorá si nezasklúži viac ako 3 * ... Bohužiaľ ... Bolo tam nakúsnutých viac vecí, ktoré však neboli vypointované. Za všetky - situácia s voľbami - načo to bolo ? Na priblíženie doby ? Na zdôraznenie absurdity situácie ? Ako by to bolo a priori robené pre diváka totálne neznalého vtedajších pomerov (terajších teenagerov - tých však zaujíma žánrovo niečo iné) alebo pre diváka žijúceho na západ od Ašu (ten však nemôže z absurdity pomerov ukázaných v tomto filme pochopiť nič). Pán Hřebejk : Niekedy menej, môže znamenať oveľa viac.... (31.08.2005)

25% -Vím, že jsem na tento film svým hodnocením asi zbytečně přísný, ale Pupendo mě jako diváka uráží. Je z něj cítit snaha léčit národní mindrák z komunismu. Nemám rád ani politiky, ani umělce, kteří z tohoto mindráku dodnes těží. Primitivní humor, když je na adresu někoho, komu scénárista nalepí na čelo slovo "soudruh", přestává být primitivním, že? Další film přeplněný hláškami, které si právem získaly mou jednu hvězdičku. Až podobné filmy přestanou být jen o hláškách, a budou se více zabývat fakty, v kině se nikdo ani neusměje... Ale my se přece chceme smát, ne? (10.09.2006)

Když se začne opakovat Holubová s dříve geniálním Duškem a nemají vás čím překvapit, tušíte zradu. Když se ale z Hřebejka poprvé stane otravný rutinér, je to skoro k pláči. S odstupem se tak Pupendo stalo předvojem krize českého filmu, kdy divák při zběžném zhlédnutí obsazení snímků jen málokdy nenarazil na jeden z osvědčených hereckých týmů nebo jejich kombinaci. Když pak taková situace nastane a vy jste otráveni, že vidíte pox-té scénu známou odjinud, nezbývá než čekat, až zase přijde Pavel Liška, rozčísne atmosféru svým nezapomenutelným výrazem a vepřovým hlasem pronese věčné moudro. Komplikovat nudně vystavěné rodinné vztahy volební urnou nebo sochařskou zakázkou, tomu říkám scenáristická bezradnost. Nafouknutá osobitá bublina totiž pořád zůstává jen bublinou. (17.04.2006)

Vzhľadom k nepriazni osudu som tento film zhlaidol až 17 rokov po jeho vzniku. Hřebejk v Pupende pracuje prakticky s rovnakou stratégiou ako Troška vo svojich Kameňákoch – daj dohromady 30 srandovných scénok a máš film. Kto s ňou vlastne prišiel ako prvý, neviem, oba filmy sú z rovnakého roku. Scénky v oboch filmoch idú jedna za druhou, nič by sa nestalo, keby tá z prostriedku bola na začiatku a tá z druhej štvrtiny v tej tretej. „Včera, dnes a zítra“ vs. „V sobotu večer, v neděli ráno“, Čechoslovák vie, o čom je reč. Avšak zatiaľ čo Kameňák som nedopozeral, lebo som to nedokázal, Pupendo mi postupne začalo pripadať ako rozbitá nádoba, ktorá sa zázračne spojila a ten pocit vystihujú pre mňa jedine slová klasika: „Dáma nebola najmladšia a nebola ani pekná. Pozoruhodné však bolo, že nepekné črty tváre mala usporiadané tak pekne, že sa z toho mohol človek zblázniť“. V závere režisér zaradil výhybku – Balaton je metafyzický ako Antonioni a groteskný ako Fellini. Tu naozaj mohlo fungovať máločo, ale vzniklo majstrovské dielo. Vďaka polodokumentárnemu drajvu sa z filmu bohužiaľ nedá odčítať, do akej miery tvorcovia pohŕdajú konformistami. Existujú totiž zlí konformisti, ktorí ubližujú, no a tí druhí. Nie každý je (či môže byť) typom hrdinu. Ak by bol, nepotrebovali by sme nebo. (05.01.2020)

Hřebejk zpět. Jak je již zvykem skvělý Bolek Polívka a Jaroslav Dušek dominují co se týče mužských rolí tomuto filmu. Bezchybné vtípny hlavně okolo filmového syna Jaroslava Duška. Jeho připomínky jsou chvílemi opravdu tvrdé :). Další lehce retro filmeček z dílny Jana Hřebejka opět nezklamal, ale u mě jsou oblíbenější Pělíšky (ikdyž zrovna tento film nemusím). Dokonalá postava Pavla "IDIOTA" Lišky, za to mu dejte oscara nebo aspon lva :) (25.12.2004)