Réžia:
Jan Valášek st.Kamera:
Ivan FričHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Radovan Lukavský, Alfred Strejček, Jana Kasanová, Hana Kreihanslová, Václav Lohniský, Bohuš Záhorský, Otomar Krejča st., Vilém Besser, František Smolík (viac)Obsahy(1)
Jsou pohádky, které se na televizních obrazovkách objevují každé vánoce a jsou pohádky, které poněkud upadly do zapomnění a málokdo si je už dnes pamatuje. Tohle je právě jedna z těch méně známých, která se sice ve vysílání Novy před lety objevila, stále však patří k těm méně známým. Její děj jistě není třeba blíže představit. Vždyť pohádkový příběh Plaváčka, uhlířova syna, jemuž sudičky přisoudí ruku královské princezny narozené ve stejný okamžik, patří mezi ty, na něž se nezapomíná. A Plaváčkova obtížná cesta za téměř nesplnitelným úkolem, za třemi zlatými vlasy děda Vševěda, který je Sluncem a nemá rád člověčinu, je stejně pohádková jako rady, které přiveze třem městům sužovaným podivnými strastmi. Existuje již několik filmových verzí pohádky Karla Jaromíra Erbena o zlatých vlasech děda Vševěda. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (72)
To jsou ty paradoxy. V podstatě zapomenutá pohádka a přitom se jedná o jednu z nejoriginálnějších českých vůbec. Krásné kulisy, nápaditá mizanscéna, dobrá hudba, ale hlavně originální kamera i střihy nabízející nápadité vizuální zkratky. Akce je v ní, pravda, často upozaděná a odehraje se mimo naše zraky, to ale nic nemění na tom, že se jedná o jedinečný úkaz v našich kinematografických vodách. ()
Další, ne-li snad vůbec první, nepohádková inscenace klasické pohádky, jež rozhodně není určena dětem. Daleko víc než o pohádku se jedná o televizní poému, která, více než slov, využívá jiných výrazových prostředků – nádherná hra světel a stínů vévodí neobvyklému pojetí Erbenovy předlohy, mimika herců (mimořádná herecká příležitost především pro Radovana Lukavského. Marně pátrám v paměti, kde si ještě zahrál tak výraznou zápornou roli. V záři černé a červené působí jako sám prototyp ďábla), náznaky děje, nikdy nedokončené, a přece zřejmé a jasné, zpětné projekce, které zde rozhodně nepůsobí rušivé, jak tomu obvykle bývá, a nakonec i ony na první pohled jakoby levné divadelní kulisy, jež však jen podtrhují sílu příběhu pohádkové lásky a nenávisti. A doprovodnou hudbu, tu je nutno zmínit zvlášť, zcela samostatný prvek, který korunuje nádhernou poetickou poctu klasikovi naší české pohádky. Velkým neprávem podceňovaný snímek. Jeho hodnoty ovšem oceníte teprve tehdy, otevřete-li oči a duši kráse. ()
Zajímavý patvar klasické české pohádky s výtečným Lukavským v hlavní roli. Jde spíše o hororové vyprávění než milou pohádku pro děti, psychedelická hudba Zdeňka Lišky to navíc ultra totálním způsobem potvrzuje. Zajímavé z pohledu filmového řemesla jsou záběry kamery, trikové sekvence a neustálá hra se stíny a světly. Škoda poněkud velmi rychlého konce. Radovan Lukavský předvádí neuvěřitelný výkon totálně záporné postavy. Bravo. Jinak tento film určitě patří do zlatého fondu kinematografie, ale já už jsi ho vícekrát nedopřeju. ()
Pohádka, která se víc než na příběh zaměřuje na atmosféru. A výsledek je velmi dobrý, hlavně díky vysoce nadstandardní práci všech výtvarných profesí: kameramana, architekta i kostýmního výtvarníka. Práce s barvou jako výrazovým prostředkem je v takové intenzitě málokde vídaná - i když, v tom samém roce 1963 najdeme podobný příklad, a to Jasného film Až přijde kocour. Oba filmy patří ve své době k nadprůměru. ()
Tak dnes jsem to poprvé viděl na ČT... Za převozníka by se nemusel stydět ani sám Hádes! O ostaním ani nemluvě. Pro děti to je ne zcela záživná pohádka (ještě, že ji všichni znají zpaměti). Jako dospělá osoba musím ohodnotit interiéry, které vypadaly někdy dost depresívně a někdy neskutečně futuristicky. K tomu filtry, doprovod Liška... Rozhodně zajímavá věc, spíše však z hlediska studie zpracování pohádky z roku 1963. * * * ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (1)
- Natáčelo se na hradě Pernštejn. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama