Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Přepjatě stylizovaná pohádka s divadelními kulisami a ručně namalovaným pozadím. Svým způsobem to připomíná mnohdy příšerné televizní studiové pohádky 60.let (vysíláné v cyklu ČT Pohádky pro pamětníky), od kterých se Tři zlaté vlasy děda Vševěda vizuálně liší snad jen přidanými barvami. Celý film působí jako umělecky náročnější dílo, kde se mnohokrát nechává větší prostor scénické hudbě na úkor dialogů, což ale vzhledem k chudé výpravě pohádky rozhodně nepřispělo k dobru, ani pro dětského diváka (kterého to dnes nejspíš vůbec nezaujme) ani pro dospělé fanšmejkry. Hlavní hodnotu snímku vedle té historické představuje účast hereckých bardů (nejen) z Národního divadla, z nichž nezapomenutelný výkon předvedl zejména v hlavní roli zlého krále Radovan Lukavský. 60% (23.12.2017)

Tak toto je přesně ten druh pohádky kterou jsem v mládí vůbec nemusel a vždy jsem ji navíc se všemi čerty úplně zbytečně zatracoval. Nevím přesně proč tomu tak bylo, možná to ale bylo jen těmi pro mě tenkrát podivnými maskami a kostýmami či stylizovanými ateliérovými stavbami..? Fakt nevím.. Ale dnes z odstupem času je tomu přesně naopak, a k této oblíbené zfilmované Erbenově klasice se stále rád vracím. I když jak je poznamenáno v záhlaví, stále méně a zřídka kdy. Pohádka je to pěkná, avšak vtom nepřeberném množstvím kvalitnějších či divácky úspěšnějších, tak trochu už ztrácí na svém lesku, a pomalu už upadá a zapadá do nezávyhodněného zapomnění. Je to sice počin od méně známého režiséra (převážně dětských snímků), jehož asi nejvýznamnějším filmovým počinem byl film Malý Bobeš a jeho pokračování, ale i tak já si ji stále pamatuji a stále ji nosím ve svém srdci, a s ní i všecky ty oblíbené postavy jak knižní tak i ty filmové, ať už to byl třeba děd Vševěd (Zdeněk Štěpánek), Plaváček (Alfréd Strejček), převozník (Otomara Krejča), nebo slepý stařec (František Smolík). Výborný byl taktéž téměř lidový výkon v podobě odvyprávěného textu (komentáře) od Václava Vosky. (26.12.2006)

Krásné kulisy, krásně barevně nasvícené. Král volá na slunce: „Stůj! Posvítíš mi na cestu!“ mají tam chybu – slunce se přece nehýbe. Měl zadupat a zakřičet k zemi: „Stůj! Přestaň se točit!“ Nadpřirozené sudičky jsou těžkými soupeři i pro krále.  Vesmírná propaganda na Vševěda: „Hvězdo denní.“ Jenže slunce není žádná hvězda. A hvězdy nejsou slunce. (10.04.2023)

Umění pro umění, obávám se. Je mi jasné, že pojetí odpovídá době, v níž to bylo natočené, a stylu, který zrovna byl zajímavý, ale proboha, proč to musely zrovna odskákat děti?! Vždyť je to pro ně naprosto nekoukatelné! Jestliže pohádky Zdeňka Trošky představují pro někoho vrchol kýče a polopatyčnosti, pak přímým protiúderem je právě tahle verze Tří vlasů děda vševěda. (06.03.2009)

Pohádka, která ponurým až děsivým zpracováním jako by ani nebyla Erbenova - ale spíš bratří Grimmů, mně způsobila v dětství takové trauma, že jsem utekl babičce z kina!! Dnes už se jí nebojím a výtvarné i dramatické řešení považuji za velmi vydařené a originální. Ostře řezaná, tvrdá tvář Radovana Lukavského je na roli zlého krále jako dělaná, ale Plaváček Alfréd Strejček postupem let vynikl více jako recitátor socialistické poezie a konferenciér estrád Československo - Sovětského přátelství. (12.07.2008)