Tma/Světlo/Tma

Tma / Světlo / Tma jsem si z celé Švankmajerovi tvorby nechal až skora na úplný závěr. Jednoznačně jde o jeden z jeho nejpovedenějších kousků. Takový úsměvný postřeh: opět se mi potvrdilo že když pan režiser pracuje s pořádným flákem masa tak je z toho vždy veledílo. Tedy aspoň v jeho krátkometrážních věcech. (23.11.2006)

Výraz, jakej ten pacholek nasadí, když ho jeho vlastní tělesnost namáčkne na strop - ach. Takový věci by se měly tesat do mramoru a rozlepovat následně na každý nároží, aby se na ně mohl každý podívat. Vážně. Já si myslím, že pokud se to umí, tak taková hrouda plastelíny toho může o člověku vypovědět tisíckrát víc než učený traktáty vousatých pánů rozjímajících nad nesmrtelností chrousta. (19.12.2009)

Po Alence se mi dostal "do rukou" tento Švankmajerův krátkometrážní film, ve kterém dochází ke stvoření člověka velice netradičním a do jisté míry agresivním způsobem. Opět mě jako diváka zaujala použitá animace a práce s materiálem, který byl použitý k vytvoření onoho člověka. Zkrátka velice povedená filmařská jednohubka, která zaujme jak zpracováním tak tématem. (29.06.2015)

Další výborný Švankmajer, zde asi nejnápaditější vůbec. Nejvíce mě zaujaly uši jako motýlek. Film mi občas přišel jako hororová parodie (dobývání se do místnosti), otázka je, zda to byl záměr... Z vtípků bych ještě vypíchnul pohlavní ústrojí, které dobře vyjadřuje, proč mám surrealismus rád - není jim nic svaté. (21.07.2009)

Na počátku světa podle Empedokla příroda tvořila stylem pokus-omyl, a to tak, že po zemi vznikaly prvně jednotlivé údy a ty se působením Lásky nahodile spojovaly, nejprve v bizarní útvary, jako např. „dvouhlavé bytosti s pohlavím stinným“… Kterýžto výklad prof. Tretera blahé paměti doplňoval citátem ze středověkého studentského kancionálu: Po nábřeží / Prdel běží… a dokládal tak, že surrealismus je tu s námi od nepaměti. Nevím, jestli tenhle Švankmajerův kousek viděl, ale určitě by se mu zamlouval. (15.10.2013)