Breeder

Víc než polovinu stopáže to stojí na technické stránce a sympatické hlavní hrdince, která se mi prostě líbila. motiv s výzkumem, který má zvrátit stárnutí, prosvištěl nějak kolem mě. V tomto případě to byl pro mě jen prostředek k tomu, aby se hlavní hrdinka dostala do klece, ze které musí uniknout. A když na to došlo, bylo se na co dívat a i když se ledacos odehrálo mimo záběr, samotné tušení bylo zcela dostačující. Jen je škoda, že do toho tvůrci nešlápli trošku dřív. Takhle je to z mého pohledu pouhý průměr. 50% (10.01.2021)

Od exploitation čakám viac, ako nejaké stále dookola omielané dialógy o Covid vakcíne na mladnutie. Až na Antikrista a Thelmu si nepamätám, že by Dánsko niekedy vyprodukovalo horor, ktorý by stál za zmienku, a toto taktiež nie je žiadny zázrak. Viac ako polovicu filmu sa nedeje ani hovno, potom sa tempo konečne rozbehne, no žiadny Hostel sa nekoná, takže aké explo? Žiadne explo. Viac násilia sa človek dočká na príjmovom v nemocnici behom piatkovej noci. Toto bola pekne natočená, no pomerne urozprávaná nuda, ktorá sa rozbehne až v poslednej pól hodine, pričom ani počas tej sa divák nedočká ničoho mimoriadneho. Ako thriller vyslovene nie zlé, ako horor žiadna sláva, pričom ani nemožno tvrdiť, že by vôbec o nejaký šlo .. (13.02.2021)

Jednoznačne zatiaľ to najlepšie, čo zo škandinávskych krajín tento rok vyšlo. Breeder je síce trochu viac thrillerom ako hororom, ale je dostatočne zaujímavý a napínavý, dokonca s celkom brutálnym vyvrcholením, takže ani hororoví fanúšikovia neostanú ukrátení. Ziskuchtivá doktorka experimentuje s liečbou starnutia, ale na to potrebuje obete, a tak spolu so svojimi dvoma zmagorenými komplicmi unášajú mladé ženy. Tie sa samozrejme klietkam a mučeniu nevyhnú, pričom peknej hlavnej hrdinke držíme palce, aby sa z toho dostala. Kvalitná technická stránka, sympatické postavy, prvky exploitation... nechýbalo mi vlastne nič. Na rozdiel od francúzskych režisérov, ktorí v minulosti pri podobných hororoch mnohokrát diváka doslova zdeptali (Martyrs / Captifs...), sa Dáni radšej držali pri zemi, ako to len šlo, takže namiesto "samoúčelnosti" sa režisér viac venuje pozadiu príbehu a vzťahovým problémom, čo trochu zamrzí, takže na plný počet to odo mňa nebude. (14.11.2020)

„Teď, když je spoutaná, bezbranná a pod tvou kontrolou, co s ní chceš udělat?“ - „Přestaň.“ - „Co chceš udělat? Rozplakat ji? Praštit ji? Aby pochopila, že ty seš šéf? A můžeš s ní dělat, co jen chceš, co se ti líbí. Jo, o tom přece sníš.“ A pak že psi, co štěkají, nekoušou…Hlavní hrdinka Mia má své fyzické a hormonální potřeby, které její manžel Thomas nedokáže/nechce naplnit. Navíc je dost zvědavá. Natolik, že Thomase ráda špehuje. A zřejmě nezná poučku, že zvědavost škodí zdraví. A já měl díky jejímu chování problém s ní sympatizovat. To se nezměnilo ani poté, co se jí začalo dít příkoří. Ukradené mi bohužel byly i ostatní „pacientky“. Kvůli tomu jsem pak ke konci necítil téměř žádné zadostiučinění. Naopak, díky zvířecí, davové psychóze se pak může lehce stát, že oběť klesne na úroveň svého trýznitele. A to je jednoznačně chyba tvůrců při práci s emocemi publika. A když si k tomu přičtu momenty, při kterých nedávalo chování postav žádný smysl, nezničitelnost některých z nich a trapný závěr k tomu, končím s hodnocením na pouhých 2*. (15.03.2024)

Námětem takový ambicióznější a sofistikovanější Hostel, ale ne o moc chytřejší. Což u Dánů překvapí, obzvláště když usilují o thrillerové drama se studií vztahu ústřední dvojice, kde ona má masochistické potřeby a netuší, kam ji zavede jeho tajný byznys. Motiv konfrontace sexuálních tužeb s krutou realitou je zde bohužel nedotažený. Filmově méně náročný milovníci trápení bezmocných ženských postav si ale přijdou na své, film jede na hraně mainstreamových zvyklostí. Že biologické výzkumy hlavní záporačky ani nejsou smysluplně vysvětlené, nebudou řešit. (07.03.2024)