Otesánek

Film by býval lepší, kdyby si Švankmajer odpustil pár minut. Vzhledem k banálnímu příběhu je totiž 120 minut dlouhá doba. Než se začne rozvíjet příběh uplyne alespoň půl hodiny. Nemám rád Tele Tele a tím pádem ani nemusím Žilkovou, ale tady sehrála svou roli matky poblázněné mateřským pudem neočekávaně dobře. Především ona a také výtvarná fantazie Švankmajera, jsou největším kladem filmu. (23.11.2004)

Švankmajera má hodně rád. Ale to co předvádí od roku 2000 je děs. Šílení mě vůbec nebavily, Přežít svůj život beru jako hloupej vtip a dělám že to neexistuje, a Otesánek? ten je na tom sice lépe ale je to zklamání od takovýhleho velikána. Pohádku o Otesánkovy zná v Česku nejspíš každý, Švankmajer si to udělal po svém. Což sice oceňuji ale tu neuvěřitelně moc hluchých míst, neuvěřitelně moc nesympatických postav, což ale nevím jestli je naschvál protože nevěřím že by byly takhle natočeny omylem. Navíc ty Švankmajerovy efekty už nejsou co bývaly a tady jich je zoufale málo. Co ale musím asi pochválit je ta úchylnost a podivnost co celý film provází. Další věcí na co ale film ničí jsou herci, ne že by byly nějak extra špatní Žilková je sympatická a Novej je stále divnej i ve skutečnosti ale ta malá holka, ježiši kriste. ta mě neskutečně štvala po celou dobu filmu. To si jí jako Švankmajer neuměl pořádně ohlídat? No nic jak počítám tak mi z toho vyšel průměrný, možná lehce podprůměrný film, Švankmajere hlavně nepodělej Hmyz. (01.10.2012)

Skutočnosť, že sa jedná o spracovanie rozprávky som si uvedomila až pri prvých absurditách. Dovtedy som mala skôr dojem, že ide o spracovanie problému neplodnosti. Celkový dojem skončil pri rozpačitosti zo žánrovej rozmanitosti. Nebolo to priam sklamanie, ale nadšenie udeľovačov cien som rozhodne neprežila. (06.08.2007)

Nikdy bych si nepředstavil, že pohádka, kterou tak důvěrně od dětství znám, může být tak děsivá. Klasická švankmajerovina, která skládá poctu tradiční pohádce. Bylo zajímavé vidět Žilkovou v jiné než komediální roli. Rovněž i nápad zasadit tuhle klasickou pohádku do moderní doby je brilantní. Jak by asi uspěl Smolíček a jezinky v dnešní době? (22.04.2023)

Mé první celovečerní setkání s legendárním tvůrcem, jehož dílo respektuji, a hned takhle rozporuplné. K Otesánkovi se při hodnocení musí přistupovat odlišně. ______ První polovina: Švankmajer si poctivě buduje atmosféru a psychologickou rovinku postav, kterou s každou další těžkostí prohlubuje a s ní stupňuje takřka hororové dusno. Americký přístup vyprávění je zde cítit téměř z každého okénka, ač je to stále Švankmajer, jen umírněn na úkor uceleného vyprávění. Veronika Žilková podává svůj životní výkon! Její výbuchy emocí byly natolik sugestivní, až mi běhal mráz po zádech. Totéž se dá říct o atmosféře a hororovému převyprávění klasické pohádky. ______ Druhá polovina: Napětí graduje, dusno ustupuje, aby se na scénu prodrala neskutečně trpká černá komedie. Závěrečná půlhodinka vypadá jako úplně jiný film. Psychologie postav, která byla poctivě budována od první minuty, bere za své a charaktery se začínají chovat nelogicky (holčička je nejdříve v úloze zvědavé průzkumnice, jež se nebojí zasáhnout; následně je přetransformována v lobotomickou figurku s mateřským pudem sebezáchovy ohledně Otesánkova přežití a vraždění lidí velice perverzním způsobem) a samotný závěr vyšumí do prázdna. ______ Film bolestivě úpí v křečích přetaženou stopáží, která v závěrečné zúčtovací desetiminutovce diváka spíše nudí, než aby jej přikovala k sedačce. Obrovská škoda! Mohlo se jednat o geniální horor s příchutí trpké komedie, ale namísto toho zůstala původně morální báchorka pro děti, kdesi napůl mezi. (22.02.2015)