J S Bach - Fantasy in G Minor
VOD (1)
Obsahy(2)
Animovaný film výtvarníka a režiséra Jana Švankmajera, v němž i klasická hudba může mít surrealistickou podobu.
V animovaném film režiséra a výtvarníka Jan Švankmajera účinkuje Jiří Ropek (1922–2005), který byl varhaníkem u sv. Jakuba v Praze.
(Česká televize)
Recenzie (54)
Jak praví Tomco. ()
Hudba s rýchlou prehliadkou drevených povrchov. Také nie celkom švankmajerovské a skôr nudné. ()
Švankmajer a jeho posadnutosť dierami a otvormi. ()
Sugestivní černobílá a mollová animace s ponurými skvrnami podobnými lebkám a mnoha ohmatanými klikami. Ani nedýchám a to už jsem viděla Fantasii snad stokrát. ()
Chlap přijde domů (kde na něho vzdor slovům Tomáše Hanáka nečeká stará-tlustá), zasedne za varhany a nechá se doslova zajmout hudbou, která se mu postupně zavrtává pod kůži a zároveň ho osvobozuje. Je až k nevíře, kolik síly dodá Bachově hubě pár oprýskaných zdí a rezavých mříží. ()
Je to právě ta jedna věc, která dnešním filmařům chybí ze všeho nejvíc. Fantasie! Kdo však mocný sugestivní účinek obrazu využít dovede, vytvoří i jakousi novou realitu se svou vlastní osobitou logikou, změť všeříkajících obrazů působících milionkrát intensivněji než prázdná slova a fráze. Takovýchto skvostů by mohlo vznikat daleko víc, nedostatek fantasie žel postihuje i diváky samotné a tak se to nakonec nikomu nevyplácí. Občas prostě ale film není ani tak o příběhu jako o pocitech. Je velká škoda, že potřebujeme všechno neustále podřizovat své úzkoprsé formální logice a tím se okrádáme o podstatu mystiky a emocí samotných. Vždyť o co lepší je taková surrealistická a nikdy neuchopitelná vize zarivši se hluboko do podvědomí divákova, než vysoce srozumitelný, leč prachobyčejný film, na který si po týdnu nevzpomeneme? V mých představách tento film dokonale naplnil úlohu filmu jakožto uměleckého média pro nové tisíciletí, zde kupříkladu vysoce působivé propojení geniální Bachovy hudby a její možné obrazové interpretace. Opravdový skvost ()
Zajímavé. Hudba je vskutku geniální a výborně navozuje atmosféru, kterou obcas podtrhuje i vizualni stranka. Ta me vsak prisla oproti hudbe trochu slabsi, nehlede na to, ze mi vc nekterych mistech nesouznela s hudebni slozkou. ()
Začátek jak ze Záhady hlavolamu a druhá polovina jak krátké filmy Petera Greenawaye, nicméně oboje Jan Švankmajer předstihl. Poměrně působivé krátké dílko s neméně působivou hudbou. ()
Na mě moc umělecké. ()
Ta pasáž s otvírajícími se dveřmi, dvířkami a jinými otvíratelnými věcmi je úchvatná. Nikdy jsem snad neviděl tak dokonalé propojení kamery s hudbou jako v těchto asi dvou minutách. ()
Oi,oi,oi !!! ()
Typicky švankmajerovské dílko, ale ne příliž zajímavé. Ovšem byly to začátky. ()
Barokní hudba není zrovna mým šálkem rumu, stejně tak tento krátkometrážní počin ze začátků Švankmajerovy tvorby. ()
Je len smutné, že je to tak 50:50, či tie zábery sú z gulagov alebo z kultúrnych pamiatok... ()