Pán prílivu

Tenhle film ukazuje, jak perfektní je Barbra před kamerou i za kamerou. Ve filmu je velice atraktivní a zaujalo mě, jakým způsobem si mě dokázala získat. Vzpomínky z dětství byly velmi emocionální. Stejně jako Nick Nolte, jehož hlas film doprovází. Nevím, co víc bych k filmu napsala, snad jen, že stojí za to se na něj podívat! (08.05.2013)

Pomerne neobyčajný príbeh jedného chlapa (a ďalších veľmi dôležitých osôb jeho života) podaný v pomerne obyčajnom hollywoodskom balení. Ale to ani nie je výčitka, skôr konštatovanie. Psychologicky je všetko dostatočne dôveryhodne podané, čo ešte umocňujú skvelé herecké výkony vlastne úplne všetkých. Zamrzí trochu, že Krabbého postava je na takto ambiciózny film príliš jednorozmerná, ale jej prítomnosť vzhľadom na Wingovu postavu a jej minulosť chápem. Mám dojem, že takéto "malé" filmy zo súčasného mainstreamu vymizli, čo už ale výčitka je. Tomove tajomstvo som si pamätal ešte z prvého pozretia spred 20 rokov, čo je trochu škoda, pretože asi by na mňa film pôsobil ešte silnejšie. (08.04.2018)

Pán přílivu zažil, jaké to je, když jeden přestane být pánem toho, co se děje s ním a jeho životem a nebyl by se z toho vybabral, kdyby osud jednoho dne nepřestalo bavit hrát s ním bojovou hru a neposlal mu do cesty cílevědomou raketu s velkým nosem a diplomem z psychiatrie. Zručně napsaný, natočený i zahraný příběh o léčbě dávných traumat pomocí terapie trpělivostí a láskou. Ale že bych to musela vidět dvakrát… (23.12.2015)

Přeslazené okamžiky a dialogy? Nejspíš jo. A co jiného je život než nejpokleslejší brak, nejnevkusnější kýč a nepřetržitá řada oslími můstky spojených nejneuvěřitelnějších náhod, za jaké by obecenstvo vypískalo i scénáristu venezuelského seriálu? Jediný rozdíl mezi Pánem přílivu a realitou vidím v tom, že na chlapy jako Nick Nolte narazíte vzácněji než na garnáta v kanále a na lásku jak trám jakbysmet. Tak si jich važme a litujme každého, kdo nikdy v životě nevyslovil ty přeslazené, kýčovité a patetické věty a nemyslel je smrtelně vážně. (07.12.2008)

Hodně smutný příběh o dětství, které definitivně skončilo jedné noci. Na tomhle filmu mám ráda jeho konec....."Ale je to záhada života, která mě teď zajímá. A hledím k severu a znovu si přeju, aby byly každýmu muži a každý ženě dány dva životy. Na konci každýho dne projíždím Charlestonem a když vyjíždím na most, kterej mě dovede domů, cítím jak se ve mě tvoří slova, nedokážu je umlčet nebo vám prozdradit proč je říkám, ale když jsem uprostřed mostu, ta slova se mi derou na rty a já šeptám jako motlitbu, jako politování, jako chválu, šeptám....Lowensteinová...Lowensteinová..." (12.03.2013)