Nixon

Pre mňa osobne výborný film. Oliver Stone zo seba v týchto politicky angažovaných filmov žmýka ozaj maximum. Anthony Hopkins podáva absolútne strhujúci výkon, rovnako ako Paul Sorvino, ktorý je v roli Kissingera na nepoznanie (ako to, že sa mu neušla žiadna nominácia?). Ostatní tiež šlapú naplno. Neviem nakoľko je Stoneov pohľad objektívny, ale film ako portrét jedného muža je takmer bez chyby. Jediná vada je pridlhá stopáž, ktorá má za následok, že pozornosť diváka miestami nutne poľaví. Rozhodne však film stojí za to, aby divák tie predlhé tri hodiny vydržal. Veľmi nedocenené dielo, ktorého vlažné prijatie možno pramení zo všeobecnej averzie voči Nixonovej osobe. (13.07.2007)

"Co jsem provedl? Otevřel jsem nás Číně, uzavřel mír s Ruskem, ukončil jsem válku. Bože proč mě tolik nenávidí. To je neuvěřitelné až chorobné." Chvíle, kdy se Richard Nixon (za přítomnosti  tehdejšího ministra zahraničí Henryho Kissingera) takto modlí, patří za mě (i díky skvělému herectví Anthony Hopkinse) mezi ty nejsilnější momenty v celém snímku. Oliver Stone je znám svým liberálním pohledem na svět (a protirepublikánskými postoji) a o to víc mu podle mě stojí ke cti, že v tomto snímku natočil velmi vyvážený pohled na tohoto amerického státníka. Zazní tu větičky označující Nixona za "nejčernější temnotu" či "nádor na prezidentském úřadě" a pak možná i výstižný citát již zmiňovaného Kissingera: "Je to tragédie, protože měl opravdu v rukou moc, ale neměl na to charakter…." Přesto snímek nezastírá i jeho pozitiva a ukazuje i na těžkosti, s nimiž nebylo jednoduché se vypořádat (včetně těch, co si nesl coby bolestné prožitky ze svého dětství). Nixon to neměl jednoduché třeba i v tom, že se musel vypořádat s paradoxem, že i kdyby stokrát vyhrát volby, lidi ho prostě milovat nebudou. Musel se taky vypořádat s tím, že zatímco když se lidé dívají na Kennedyho "vidí jací chtějí být", při pohledu na něj, "vidí jací jsou". A měl koneckonců i smůlu "biblických rozměrů", že musel skončit kvůli "nějakému vloupání". Film ale nekončí nějakým smutněním či vzdycháním nad nepřízní osudu, ale Nixonovým skvělým (předpokládám autentickým) projevem na odchodnou z úřadu, jehož poselství (s použitím citátu Theodora Roosevelta) je nadčasové: "Někdy máme procit, že když nejde vše podle plánu, když nám umře milovaná osoba,  když prohrajme volby, nebo utrpíme porážku, tak je konec ale to není pravda.  Je to vždycky nový začátek, protože blaženost nepřihází, když Vám všechno jde. Blaženost přichází, když Vás pokoušejí, když schytáte pár ran, pár zklamání, když na Vás padne smutek. Bez toho, aniž byste spadli do té nejhlubší propast, nemůžete poznat jak nádherné je stát na vrcholu."       (08.08.2022)

Vôbec mi nevadila dĺžka filmu, keďže sa jedná životopisný film a radšej si pozriem spracovanie života Nixona od Stonea, ako by som mal čítať nejakú jeho autobiografiu, lebo Stone sa snažil poňať všetko z jeho života nech už by to vyznelo akokoľvek kontroverzne. Iste od Stonea je tam badať jeho názor, isté podfarbenie, čo film zráža, no dal si na tom viac záležať ako na filme W., to si myslím. Sú to všetko síce politické reči, no v istom zmysle som za tento film rád. (18.07.2013)

[DC] Najlepšia je stredná tretina. Rozhovory so šéfmi FBI, CIA, deťmi kvetov, lobistami (J.R.!)... Skrátka doba odkedy sa Nixon dostal do úradu, až po začiatok jeho pádu. Polokonšpiračná verzia reality, pričom od začiatku je jasné, že hlavná postava je zlý človek, s ktorým nebudete sympatizovať. Netreba ho dokonca ani chápať. Stačí vidieť to zanietenie. Trúfam si povedať, že nikto by ho nezahral ako Hopkins. Fenomenálny výkon. Geniálny scenár. A Stone tiež. Ukočírovať tri a pol hodinový "kolos", precpať ho skrz-naskrz vlastnými názormi; nenudiť; neskĺznuť ku klišé; zaznamenať rozklad osobnosti až po hranicu zdravého rozumu a pritom ani v najmenšom nekarikovať, to chce veľkého režiséra. V závere Vám ani moc nebude vadiť, že jediný kto z toho podľa Stonea vyšiel s čistým štítom, bol Fidel Castro (18.10.2014)

Ajaj. Oliver Stone na rozdíl ode mě má rád politiku nebo se o ni aspoň zajímá. Já ne. A americká politika, to je kapitola sama o sobě. Tady je to o to horší, že je tu milion postav, milion jmen a událostí a ani jedno z toho mi nic moc neříká. Akorát z Edgar J. Hoovera udělal pěknou buzničku. Celý je to zamotaný jak zamontovanej montér v zámotku a orientovat se v tom může asi jen američan žijící v té době nebo nějakej nadšenej historik. A ti si u tohohle filmu asi budou mastit hubu špekem a slastně u toho mrčet. Ale mě to teda absolutně obešlo. Navíc je to strašně strašná délka, těch 212 minut director's cutu. A navíc teda objektivně musíte uznat, že Anthony Hopkins se na skutečnýho Nixona moc nepodobá (uvažovanej Warren Beatty by byl mnohem nixonovitější). I když ho teda herecky ztvárnil s úctou, to musím uznat. Taky se mi líbilo, že Oliver Stone z toho neudělal černobílou frašku, která automaticky Nixona odsoudí (jak je v obecném povědomí většiny lidí), ale dá postavě i hloubku a porozumění jeho činům. No ale prostě mě to nebavilo, šlus! (07.06.2018)