Takí normálni zabijaci

Geniální snímek, který může natočit jen Oliver Stone. Je pravda, že je celkem těžko stravitelné krvavé maso... Bez jakýchkoliv pravidel, které běží, běží a my se na něj stále tupě díváme. Film, který nám ukazuje vztah mezi televizí a lidmi. Kdy televize je jako manipulační prostředek a lidé se na něj tupě dívají. Ukázka toho co dokáží média a o co jim jde. Vrahové, kteří mají podobné dětství. Ona zneužívána, on mlácen. Opravdu to není žádná sladká pohádka. Když se potkají zjistí, že jsou jeden pro druhého stvořeni. A začíná “love story“ s trochou mrtvol, pár vystřelenými kulkami, tancováním a i nějakým tím znásilněním. Docela krutá jízda ukazující masové vrahy, cyklisty a i jejich “pravdu“ v podobě závěrečného interview. Stoneova vize v nejlepším možném podání. Ukázky z televize běžící na okně v motelu,černobílé prostřihy, humor(hlavně vložka s dětstvím Mallory, kdy lidé tleskají naprosto každé urážce jen škoda, že Stone neukázal kousek studia a v něm svítící tabulku s nápisem :“Aplaus“ J), ukázky ankety mezi mladými a jejich naprosté unešení z dvojice masových vrahů. Interview v přímém přenosu je skvěle napsané a po pár minutách i pan redaktor lehce propadne možnosti zabíjet. Naprosto úžasně ukázaná média, vrahové, svět a poměry v něm. Lidi jsou jen tupě zírající postavy nechávající svůj pohled na pohybujících se postavičkách v malé krabičce jménem TV. A tenhle klip je zatraceně božskej. Ještě, že Bůh stvořil televizi :)) (18.06.2004)

Tak toto nie, byť na Tarantinovom mieste, zavolám Roberta a šup ho odrezať Stoneovi na výstrahu ucho (alebo trestné oznámenie). Naturalistická atmosféra, absolútne zdrogovaná réžia, šialené herecké kreácie (nielen Woodyho Harrelsona a Juliette Lewis, ale i Toma Sizemorea a Roberta Downeyho). Oliver Stone je vážne, vážne, vážne môj neobľúbený režisér. Asi najviac mi od neho sedelo Wall Street... ktoré, (ne)paradoxne, takmer vôbec nebolo "stoneovské". (01.01.2005)

Další vrazi. Po formální stránce samozřejmě famózní, ale napsal bych: přesatirováno. Satira na "média"? Satira na násilí a držení zbraní? Satira na nás všechny? Satira na satiru? Té zmínce o tom, že se snímek bere příliš vážně a že se to Tarantinovi moc nelíbilo, bych věřil. Úvodní sitcom jsem si sice vychutnal, ale to ostatní je zmatené a nepřesvědčivé. Jedna hvězda navíc za Roberta Downeyho juniora. (18.06.2004)

Roztržité, zmatené, zběsilé a roztodivné. Totální chaos ve všem. Především první polovinu. Na tento styl zpracování jsem si po celý film nemohla přivyknout, a když už se tak začalo dít, film se přehoupl do druhé, lehce ustálenější, přesto však zcela pořád šílené části. Celý snímek, zvláště, již výše zmiňovaná, jeho první polovina, je prokládán bizarními a potrhlými výjevy, které v podstatě úspěšně zastiňují nijak zvláště originální obsahovou stránku. Ve spojení s tradičně osobitou a originální kamerou Roberta Richardsona vytvářejí ze zdánlivě obyčejného příběhu vskutku působivou a bláznivou jízdu. Dva hlavní maniaky skvěle ztvárnili Woody Harrelson a sympatická kočanda Juliette Lewis. Napadlo mne, jak by film vyzněl, pokud by zůstala zachována hlavní dějová linie, ale byl by zpracován poněkud klidněji a rozvážněji. Nejspíš není příliš na místě klást si tuto otázku k filmu, k němuž stvořil scénář šílenec Tarantino a mluvit přitom o klidu:) Můj zájem však vzbudila informace v zajímavostech, kde se uvádí, že scénář byl přepsán na základě rozhodnutí produkce. Jaký by byl výsledek, pokud by se režijních otěží chopil sám Quentin? A jaký by byl v případě, kdyby se jich chopil Quentin se svým nezměněným scénářem v ruce? Líbilo se mi to. A docela dost. Ale... (15.08.2010)

O tom filmu si každý může myslet cokoli, ale ten prostý fakt, totiž že je to sakra dobře a stylově natočeno, už stejně nikdo nevyvrátí. Příběh od velkého QT (úprav mohlo být třeba milion, ale původní myšlenka je přeci od něj), všehoschopný Oliver Stone za kamerou, Woody Harrelson a Juliette Lewis jako populární masoví vrazi a Tommy Lee Jones v roli šíleného ředitele věznice? No nežerte to. Zvlášť když celý příběh je takovou režisérskou exhibicí, která se snad ani nedá popsat, a směsicí tolika skvělých a nápaditých scén, že chybějící logika či meze únosnosti je to poslední, co může obyčejného diváka zajímat. Je sice pravda, že to celé může být dokonale inspirativní, ale kdo má všech pět pohromadě, tak musí vědět, že je to jen hodně odvážná satira a nehledat za tím něco špatného. Plný počet nedávám, protože v závěru se to přeci jen zvrtlo ve velkou šílenost, ale jinak nemohu opravdu říci ani slovo negativního. Ostatně i ten závěr byl tak zábavný, že ještě teď se mi při vzpomínce na rozcuchaného Jonese a šílejícího Downeyho rozlévá po tváři slastný úsměv. 85% (02.05.2013)