Medzi nebom a zemou

Tak tohle Stone ustál jen tak tak. Jako vždy kvalitní kameru sice vede oscarový machr Robert Richardson ( Doors, Casino, Kill Bill ) ale i tak je první polovina příliš pomalá a rozvláčná. A druhá polovina ( život Vietnamky a Tommy Lee Jonese ), která mě zajímala mnohem více, je zase extrémně zkratkovitá ( rychle exponovaný vztah ztrácí na své emocionální působivosti v následujících scénách ). Na Stonea přehnaná melodramatičnost ( za to nemúže samozřejmě jenom director, některé dialogy zavánějí až červenou knihovnou ) se projevuje i v příjemně poslouchatelném, ale patetickém hudebním doprovodu. Z vietnamské trilogie zcela jistě nejslabší kousek. (09.12.2005)

Líbí se, že co Stoneův film o vietnamské válce, to naprosto odlišný pohled a Heaven & Earth je pohled dost možná nejzajímavější a to proto, že je nejoriginálnější. Je to pohled na válku očima vietnamských vesničanů, konkrétně očima vietnamské dívky, která vskutku prožije příběh, který stojí za to vyprávět. Je to nádherný film. Ošklivý, surový, místy nepříjemný a přesto nádherný a to nejen překrásným audiovizuálem, ale i svým mírumilovným vyzněním. Krásná Hiep Thi Le je naprosto skvělá a přesvědčivá a překvapil i Tommy Lee Jones v pro něj dost atypické, ale dost možná nejsilnější roli. Oproti zbylým filmům Olivera Stonea pojednávajícím o vietnamské válce je Heaven & Earth rozhodně nejkýčovitější a nejmelodramatičtější, ale k tomu příběhu to i docela sedí. (17.03.2018)

Drsný film o hrůzách války z pohledu všech stran, nejvýrazněji té nejpostiženější. Bohužel, jak se v ději objeví Steve, kvalita jde kamsi do nehezkého místa a sledovatelnost padá hodně nízko. Čemu se ale musí vyseknout poklona, je hudba - že Kitaro umí krásné kousky už vím dávno, ale tady se opravdu vytáhl. (19.03.2017)

Pokud budu srovnávat s Četou a Narozen 4.července, tak bych Nebe a země umístil na druhé místo za Četu. Chápu, že mnozí lidé považují tenhle film z celé trilogie za nejhorší, ale je to jen proto, že Stone nabízí jiný pohled než ten americký, který je tak trochu i náš. Jde o příběh jedné z mnoha dívek, které se musely protloukat zemí zbídačenou válkou a taky se jako jedna z mnoha dostala prostřednictvím manželství do Ameriky. Pokud se jednalo o vietnamskou část celého filmu, tak jsem neměl co vytknout. Život na vesnici i následné utrpení, kdy byli rolníci válcováni z obou stran, to vše bylo natočeno věrně. Americká část, která díky Bohu zabírala menší část stopáže, už mě tolik nechytla, stejně jako jsem příliš nevěřil psýchám Jonesovy postavy. Přesto soudím, že Nebe a země je oproti svým slavnějším bratrům neprávem opomíjený film. 80% (11.11.2013)

"V jeho velké, drsné tváři bylo vše, co jsem na Americe milovala.." Naprosto skvělá filmová záležitost, která rozhodně nestojí ve stínu dalších dvou filmů Olivera Stonea, samozřejmě mluvím o filmech Četa a Narozen 4.července, tvořících dohromady triptych o válce ve Vietnamu, tentokrát opět z tak trochu jiného, byť očekávaného pohledu.. Tentokrát totiž sledujeme příběh těžce zkoušeného národa očima chudé Le Ly, nejmladší dcery "rolníka".. Rozdělení země, nechutná zvěrstva jednotek Vietcongu i samotnou Vietnamskou válku Stone servíruje sice dostatečně realisticky a syrově, jak už jsme si u jeho snímků zvykli, ale nadmíru přínosně také s důrazem na mluvené slovo, ať už v podobě Le Ly v pozici vypravěčky, byť právě tento způsob jakéhosi líného dovysvětlování mi většinou příliš nesedí, či případně samotnými dialogy, aniž by si liboval v přímém zobrazení toho všeho násilí a krutosti, což nabízí vítaný protipól zejména k již zmiňované Četě.. Nahlížíme nejen do historie, ale i do kultury, tradičních zvyklostí i buddhismu, což ovšem podle mě patří ke slabinám tohoto snímku, protože právě přetěžká duchovní linka táhnoucí se celým příběhem značně brzdí plynulost a svižnost filmu a zbytečně jej prohlubuje, ačkoliv je zřejmé jak je pro Le Ly důležitá.. Ani romantická stránka filmu obzvlášť díky podivně překotnému vrstvení scén jedné na druhou nedokáže z potenciálu, který skutečný příběh, jímž se Stone inspiroval, bezesporu skýtal, vyždímat maximum.. A tak nad vším ostatním výrazně vyčnívá snad jen famózní výkon Tommyho Lee Jonese, přestože jeho rozrytá tvář nedostala tolik prostoru, jak by se mohlo zdát, neskutečně magická kamera filmového malíře Roberta Richardsona a parádní soundtrack, pod nějž se podepsal známý japonský multiinstrumentalista Kitaró.. (04.06.2013)