Narodený 4. júla

Očakávaná prezentácia Stoneovho pohľadu na vojnu vo Vietname, tentoraz optikou jej žijúcej obete. V pomaly plynúcom príbehu sledujeme postupnú adaptáciu zmrzačeného Rona na nové podmienky existencie, ktoré veľa možností neponúkajú. Uvedomujeme si aj pokrytectvo a predsudky okolia, ktoré má radšej mŕtvych hrdinov, než mrzákov. Tom Cruise tu podáva neobvykle dobrý herecký výkon. Vcelku je to ale dosť nepríjemný film aj pre neameričanov, presvedčených, že im sa to v žiadnom prípade nemôže stať. A ešte poznámka na okraj: Ron išiel do Vietnamu ako dobrovoľník. Na to by sa nemalo zabúdať. (08.08.2009)

"Narozen 4. července" nedokážu klasicky zhodnotit jako jiné filmy, protože vypráví o válce a hlavně je natočen podle skutečného příběhu. Ron Kovic, který s Oliverem Stonem napsal scénář, skutečně sloužil ve Vietnamu a ochrnul na spodní polovinu těla. Už jen vykreslení Spojených států konce let šedesátých a počátku sedmdesátých je dokonalé, ale nejen to, naprosto dokonalý je výkon Toma Cruise a samozřejmě režie Olivera Stonea, takže nejen, že snímek vypovídá o důležitých tématech, ale je i velmi dobře natočen. Další skvělý film, ve kterém není válka zobrazena a přesto o ní dokonale vypovídá. Jasných 5*****. (07.04.2008)

Ano, tahle Stoneova vzpomínka na Vietnam se konečně povedla. Na to, aby hrůzy války zachytil v Četě, potřeboval kolem dvou hodin filmu (a výsledek - nic moc), zatímco tady mu v Asii stačí pobýt nějakých dvacet minut a ve zbytku se věnovat tomu, co se děje v Americe, jejím proměnám a proměně hlavního hrdiny i ostatních postav. Narozen 4. července je setsakra působivý příběh, v první řadě díky Tomu Cruisovi, který hraje jako o život a je skvělý v každé poloze, v řadě druhé díky režii a v řadě třetí díky nádherné, k slzám dohánějící hudbě Johna Williamse. JFK nepřekonán, ale je to těsné. (25.08.2012)

Silný príbeh a typická réžia Olivera Stonea, vrátane jeho charakteristických záberov, ktoré môžme nájsť takmer v každom jeho filme. Musím priznať, že prvá polovica sa mi páčila o čosi viac ako druhá. Skvelá atmosféra a postupné rúcanie ideálov a presvedčenia chudáka Rona Kovice ma doslova pripútali na stoličku, neskôr to však upadlo do dramatického stereotypu a snímok po tejto stránke stratil trochu dych. Koniec so sebou priniesol trochu emócií a pekné prepojenie so začiatkom. Ja som spokojný, Oliver Stone nikdy nesklame. 80/100 (10.07.2015)

Jakživ by mne nenapadlo, že nějaký film bude nejvíc znepokojující svým happy endem. Narozen 4. července takový má. Těžko si představit jízlivější zakončení příběhu „zrazeného“ válečného hrdiny – Stoneovou perspektivou nakonec pouze další oběti obrovského mlýnku na maso. Celkem by mě zajímalo, zda-li s takovou pointou souhlasil samotný Ron Kovic, hlavní hrdina filmu, autor knihy a spoluautor scénáře. Film mapuje jeho životní cestu od mladické naivity, touhy být nejlepší a dělat vše pro svou vlast, přes válečné zranění, které jej upoutá na lůžko a zprvu přiměje opovrhovat všemi „nevděčnými“ kritiky války ve Vietnamu, až k závěrečnému procitnutí, uvědomění si, co mu služba vlasti dala a co vzala a přidání se k zástupu tvrdou silou potlačovaných demonstrantů. Stone kritizuje Spojené státy způsobem drsným a nevybíravým, nicméně ne vulgárním. Jenom občas příliš tlačí na pilu, například v patetické scéně s mlácenými demonstranty, jinak si vystačí s méně podbízivými prostředky. Stačí záběr na pomočenou a pozvracenou podlahu, následný švenk na ochrnutého a bezmocného Kovice, který v tom sajrajtu málem leží, a zbytek už si každý domyslí. Jedním z důležitých motivů jsou hamburgery s „děravým“ masem uvnitř: lákavý zevnějšek a uvnitř něco, co jsme nečekali: velká prázdná díra a s tím související lež, přetvářka a vlastně i jakási lhostejnost a smířenost, protože tyhle burgry jdou dobře na odbyt. Samotné poselství bylo pro Stonea tentokrát bohužel důležitější než způsob, jakým nám jej sděluje. Režie není nikterak světoborná, neklidná kamera Roberta Richardsona mi šla místy vyloženě na nervy a hudba Johna Williamse zůstala ostudně nevyužita (že by pro přílišnou „američnost“?). Není zde žádná velká, do paměti se vrývající, scéna, Tom Cruise ostatně není žádný velký herec, 150 minut je proto příliš. 75% Zajímavé komentáře: Niktorius, wipeout, Bobek15 (17.01.2008)