Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937). (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (49)

duddek 

všetky recenzie používateľa

"Tančí krásně?" - "Kdo?" - "Dívka, kterou milujete." - "Ano. Překrásně." - "Ta, s kterou jste zasnoubený. Kterou si vezmete." - "Tak to nevím." Swing Time je asi můj vůbec nejoblíbenější film s duem Astaire–Rogersová. Skvělý tanec je samozřejmostí, ale tady není nouze ani o vtip. A je to asi jediný případ, kdy Rogersová usiluje o Astaira (a ne naopak). ()

JimiH 

všetky recenzie používateľa

Po řadě pokusů, jak nalézt ideální filmovou podobu muzikálu je Svět valčíků přímo vzorným prototypem, jak na to. Fred Astaire není jen skvělý tanečník a zpěvák, ale má perfektní komediální timing a ještě k tomu nezaměnitelný baby face. Ginger ho pak doplňuje svým charismatem, krásou a ladnými tanečními kroky. Dvojice přihrávačů je pak více než příjemným doplňkem. ()

Reklama

kaylin 

všetky recenzie používateľa

"Svět valčíků" mě zaujal o něco více než "Páni v cylindrech", protože Fred a Ginger jsou zde mnohem zajímavějším párem a je mezi nimi skutečně cítit ta jejich chemie. Navíc jsou zde scény, které jsou opravdu neskutečné. Mám samozřejmě na mysli scény, které jsou spojené s tancováním. Některá ta čísla jsou prostě nezapomenutelná. ()

Han22 

všetky recenzie používateľa

Ginger a Fred potřetí a opět stejně. Opět je tu láska jak hrom, která musí překonat prvotní nesnášenlivost, ideálně společným tancem a poté nějakou překážku. Tentokrát je to jednodušší - Fred má totiž doma snoubenku a neví jak to vyřešit. Samozřejmě nechybí i nějaký ten humor (záložky na kalhotech!) a vynikající taneční čísla. Kouká se na to pěkně, ale je to pokaždý to stejné. PS: Oscar za nejlepší písničku jsem moc nepochopil, protože nejde ani o ústřední motiv a písnička je dost nezajímavá. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Dosud jsem viděla Astaira pouze jako starého pána ve Skleněném pekle. Konečně jsem se dopracovala k filmu z doby jeho slávy. A jak tak koukám, již tehdy vypadal jetě. V banální romantické komedii jsem neočekávala žádné velké herecké výkony, takže jsem byla celkem příjemně překvapena civilním hraním zúčastněných. Výjimku tvoří Astair, který hrát neuměl, vynahrazuje to extrémním kroucením zadnicí, které by mu mohla závidět leckterá barová tanečnice. Celkem se divím, že se pohledná a při tanci ladná Rogersová zahazovala s nepohledným a při tanci velmi neladným Astairem, pravda Kellyho hvězda vyšla až o pár let později, ale to raději tančit sama, než s Astairem. Nerada bych však zapomněla na jedno pozitivum filmu, tím je taneční stínohra, to je velice povedená scéna. ()

Galéria (43)

Zaujímavosti (10)

  • Meno hrdinky Penny je zvolené zámerne. Odkazuje na Luckyho vzácny štvrťdolár pre šťastie. (Biopler)
  • Vo filme je použité slovné prepojenie z rozhovoru ústrednej dvojice, "I'm never going to dance again.", ktoré zakončuje dialóg dvojice, ktorá si asi nie je súdená, aby sa v zapätí objavilo v piesni "Never Gonna Dance". Pieseň prechádza do tanečného duetu, ktorý ich naopak spája. (Biopler)
  • Ústredná dvojica tancuje v priestoroch, ktoré sú dekorované v štýle art deco, ktorý je typický pre muzikály tridsiatych rokov. (Biopler)

Reklama

Reklama