Strakonický dudák

Karel Steklý má za sebou opravdu zajímavou filmografii, v níž se často pohyboval na úplně opačných protipólech. Vedle filmu Roztomilý člověk natočil třeba Kariéru a hned po Anně proletářce se pustil do dudáka. Mě osobně se Strakonický dudák líbí. Bohužel verzi z roku 37 neznám, ale je jasné, že bude absolutně jiná, protože se pohybujeme ve dvou absolutně odlišných dobách. Karel Steklý si dal docela záležet na výpravě. Kombinace exteriérů a studiových kulis k sobě perfektně ladí a rozdíl jde poznat jen málo. I exotické království bylo vystavěno dost povedeně. K tomu si vybrali tvůrci pěknou českou lokalitu. Líbí se mi hudba a Ladislav Pešek, kterého jsem si hned představil v typologicky podobné roli Obušku, z pytle ven! stvořené ve stejném roce. Nepřekonatelný je i Rudolf Hrušínský. Pravda je, že do klasické pohádky, byť i dobové, to má asi přece jen trochu dál. Poetiku ztvárněné doby to úplně nemá. Také chybí větší porce lepšího humoru. Na druhé straně mi dvě hodiny utekly a zvláštní je, že si na podobný film nikdo už poté netroufl. (09.10.2023)

...a nejšílenější jsou duchové u šibenice. Bála jsem se jich pravidelně dlouhá léta a přála si, abych už byla velká a nemusela se bát. To se mi splnilo a teď už se teda nebojím....těch duchů. Těhle duchů. No chápete mě, těch ve filmu......Jinak - na cesty se nechystám, páč nechci dorazit někam, kde mi za moje láskyplné, nevměšujícíse a pozitivní dudání useknou hlavu. (11.11.2015)

Při vzpomínce na Steklého adaptaci Tylovy hry se každému, přes veškerou vlasteneckou snahu vybaví především hrůzostrašná scéna na šibeničním vrchu. Ještě hrůznější je však aspoň pro mne výkon Josefa Mixy v hlavní roli. Nicméně film má zajímavou atmosféru, skvělý obraz a kolorit, pompézní scény s vílami a o svátcích si vydobyl své místo na obrazovce. Zcela nadčasový je Vocílka, který nakuká Švandovi, že je muzikant světového významu a skrze jeho kumšt si nacpe vlastní kapsy. Podobně jako dnes Karel Peterka (a spol), který něco podobného nakukal Evě a Vaškovi. (18.07.2008)

Tylův text není sice v této filmové adaptaci upraven zcela nejvhodněji, stejně tak Švandova hloupost je zde vyzdvižena až nad míru (proměněna přímo v tupost; tudíž se jeho závěrečné prozření nezdá být příliš věrohodným), nicméně skvělá Vlasta Fabianová a výteční Ladislav Pešek a Rudolf Hrušinský (a další mistři v menších rolích – např. Jaroslav Vojta a Josef Bek) společně s působivou stylizací scén (především v té fantaskní rovině příběhu) řečené nedostatky vynahrazují. (10.01.2010)

Tenhle film mě už mockrát dojal. Nyní jsem vůči němu v postoji chladném, ale má své kouzlo, a já doufám, že mě zase ještě okouzlí! Líbí se mi, že nám přibližuje dobu, kdy kouzla a čáry zásadním způsobem zasahovaly do života člověka. Taky se m,i líbí, že lesy byly plné víl a některé to s muži myslely i dobře. (11.09.2010)