Dobrý vojak Švejk

Nestárnoucí klasika s geniálním Rudolfem Hrušínským jakožto "ouředním blbem" vojákem Švejkem a Milošem Kopeckým, představitele polního kuráta Otto Katze, který sice hraje vedlejší roli, ale výkon, který se nazapomíná. Vynikající přenesení románu Jaroslava Haška na filmové plátno. Za tenhle satirický kult a významný film v české kinematografii nezbývá než dát pět hvězdiček. (04.11.2007)

Vynikající Hrušínský po celý film. Excelentní feldkurát Katz v podání Miloše Kopeckého. Celkově brilantní zfilmování Haškovy předlohy, kde excelují češi takoví, jací opravdu jsou. Nevím, jestli jsem to napsal správně, ale toto je hláška na vytesání do kamene: "Das ganze Tschechische volk ist ein simulanten bande!". (08.07.2010)

Rudolf Hrušínský bol jeden z najlepších českých hercov vôbec. Svojou charizmou a hereckým talentom dokázal dať už mnohým filmom punc nesmrteľnosti, no a keď sa k tomu ešte pridá rola, do ktorej sa priam narodil a ktorá čakala len na neho, tak tu máme hotovú filmovú extázu, navyše v zaujímavom farebnom prevedení. Samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na pána Kopeckého a jeho poľného kuráta :). Výborná literárna predloha a jej filmové spracovanie je tak akousi prehliadkou zdravého sedliackeho rozumu v čase vojnovej absurdity a prehnaného bojového nadšenia. Švejkovina, to je mocná zbraň, špeciálne proti ľudskej hlúposti a malosti. Film, ktorý sa preto svojim láskavým humorom dotkol filmového neba. (25.04.2015)

Na prvním dílu Haškova Švejka je znát, že vycházel epizodně v novinách. Tudíž je to, spíš než ucelený příběh, souhrn zábavných anekdot, které na sebe navazují. Pro knihu je to plus, protože čtení jednotlivých kapitol není zdlouhavé a nenudí. Film ale potřebuje trochu ucelenosti a Steklého Švejk je své předloze tak věrný, až mu právě ona ucelenost trochu chybí. Ale zábava to je i tak velmi dobrá, to ne že ne. (20.04.2013)

Jak dalece může jakákoliv adaptace zkreslit a zdeformovat původní vyznění literárního textu, jak dovede posunout usazení charakteru hlavního hrdiny a postav, o tom nejlépe svědčí Dobrý voják Švejk Karla Steklého... Již Josef Lada svou vizualizací ilustracemi formoval a mírně transformoval charakterový typ Josefa Švejka. Rudolf Hrušínský (jistě v synchronizaci s Karlem Steklým a za asistence režimních ideových dohlížitelů) posunul zakotvení Švejka coby přesně nedefinovatelného a pregnantně nezařaditelného individua, lidského ducha, ať už ve své rafinovanosti či prostoduchosti, svobodného a až anarchisticky všehoschopného, jenž stojí proti vážnému majestátu aparátu a mašinérie instituce zvané válka, k Švejkovi bodře lidovému, s dobovým kolektivním rozměrem... Přitom literární předloha má úplně jinou kvalitativní úroveň - je až neskutečné, jak mimoděk tam Hašek spojil nespojitelné - humor s pacifismem a odporem k válce, alegorii s reálnými příběhy, vitalitu s absurditou a existenciální tíži doby, oslavu individua i sociální kritiku, vtip s vážnou a hlubokou výpovědí o jedné z nejstrašnějších etap lidských dějin, formální uvolněnost a zároveň dokonalost, vulgarismy i nádheru češtiny, naraci a realitu, úpadkový žánr pavlačových drbů a nejvyšší patra experimentální literatury... To vše ve Steklého filmové adaptaci sice také snad najdeme, ale vždy patřičně naředěné a rozmělněné, bez ostrých hran Haškova druhého plánu... (o velikosti Haškovy předlohy svědčí množství překladů i fenomén, který na základě této knihy vznikl, a koneckonců i fakt, že i těch filmových adaptací bylo více... ta Lamačova či loutková Jiřího Trnky ...a třeba Rakušané adaptovali Švejka také). Pravým kamenem úrazu v adaptování Haškova románu je jeho příznakový ,,narační tok", tedy Haškova cizelovaná a cílená metoda tvorby, stejně jako to dělal později Bohumil Hrabal a třeba také Jakub Deml ve svých denících a knihách... Je to jakési asociativní volné plynutí, analogie automatického textu surrealistů, jen s tou vědomou, racionální regulací... (že vznikl či odrážel ducha hospodských řečí je spíše mýtus). Hrušínskému se volné, asociativní řazení jednotlivých témat, postav a příběhů v řeči hlavního hrdiny podařilo ,,uhrát" a Švejkův typický řečový proud volně odráží ducha knihy. Za povšimnutí stojí také nově se objevující humanistický rozměr hlavního hrdiny... Jakožto v režimní a režimem jednoznačně protěžované filmové produkci měl režisér k dispozici kompletní dobovou hereckou špičku, neomezený výběr exteriérů i interiérů a finančních prostředků, vznikl tedy velkofilm, jenž v dnešních časech nemá v našem prostředí obdoby... a povedl se. Jako jeden z mála snímků 50. let není zatížen primárním cejchem doby a ideologickou vyčpělostí. Už jen za to si zaslouží vysoké ohodnocení... Zkrátka Dobrý voják Švejk - vynikající a nestárnoucí komedie patřící do zlatého fondu československého filmu... (v kostce to samé platí i o pokračování Poslušně hlásím natočeném o rok později) (01.12.2007)