Vrať se do hrobu!

Asi nejlepsi Steindleruv film, ale stejne to na 5* nebude. Je dobre, ze nesehnal nejakyho herce do hlavni role a obsadil proto sam sebe, protoze je naprosto dokonalej. Postava Jakoubka je vyborne napsana a kdyz k tomu prida Steindler nejakej znicenej vyraz v obliceji tak to nema chybu. Ostatni herci jsou hezky prirozeny, takze jim klidne verite, ze to sou skolaci, kolegove atd. S tim souvisi to, ze film vypada dost realisticky, i kdyz misty skoro az amatersky. Kdyby Steindler vyhazel nekolik zbytecnejch minut, vyhazel nektery strasny pisnicky a pridal par vtipnejch scenek, bylo by to na 5*, ale takle jen pekny 4*. (06.04.2006)

Období od roku 1989 - 1991 přineslo pro oko českého diváka několik nezapomenutelných snímků. Kromě tohoto můžeme jmenovat perly jako Kouř či Pějme píseň dohola. Z této trojice u mě těsně vyhrává právě tento film, kterým si Milan Šteindler nastavil tak vysokou laťku, že už jí nikdy nepřekonal. Nálada filmu, kterou dokresluje i vhodně vybraná hudba (hned bych skočil po soundtracku) vás uvrhne přímo do dění a chtě, nechtě musíte s Víťou Jakoubkem sympatizovat. Pro mě možná nejlepší česká komedie vůbec a to včetně zdánlivě nepřekonatelných klasik... (21.02.2007)

Režisérský a herecký počin Milana Šteindlera působí na dobu vzniku poměrně odvážně, i když už se poměry do určité míry rozvolňovali, tak tahle poměrně ostrá, ale stále zábavná výměna mezigeneračních názorů, musela nadzvednout nejedno obočí. Zub času tomu bohužel dost ubral, ale věřím, že pro jinou věkovou kategorii ty hlášky už zlidověly. (30.06.2020)

,,Jak žijeme? Žijeme hrozně... Copak tohle je nějaký život? Vynést odpadky, přinést prachy, vyzkoušet děti... odpadky ven, děti domů, jdi do práce, nakup cestou z práce, vydělávej, angažuj se.... vynes odpadky! To je stereotyp, nuda, život o něčem, co tě nezajímá... Marná snaha o něco, co je ještě marnější... Vždyť my se neumíme ani odvázat, udělat něco pro radost, bez přičiny, prostě jen tak... třeba vylézt na strom!" :-) Hořkosladká cesta (ne)rozhodného člověka pomocí sociologického výzkumu do ztraceného mládí, přes radovánky, na dno až v trpké v podobě brzkého návratu do stáří... Milan Šteindler do třetice završuje výraznou účast na revolučních filmech z konce 80. let Pražská pětka - Kopytem sem, kopytem tam - Vrať se do hrobu!, tentokrát nejen jako ústřední herec, ale i poprvé jako režisér a částečně také scenárista. Ve vybraných scénách jde znát ještě silné ovlivnění poetikou Divadla Sklep, ale jako celek se tenhle film spíše zaměřuje na zachycení generační výpovědi své doby a spontánní mládeže (mimo jiné) pod vlivem uvolněné atmosféry před listopadem '89. Mimo komediální linie tenhle film v sobě tolik nadčasových myšlenek a přináší poutavý příběh ze života, který navzdory dobovým reáliím vypadl jakoby ze současného světa. ,,Svému osudu my sami přejeme. Zvítězíme, ustoupíme, prohráme? ... Nikdy se nevrátí pohádka mládí..." Výborná režie a scénář! Z vedlejších rolí rozhodně cenná účast Jiřího Valy v jedné ze svých poslední rolí (ředitel ústavu s legendární hláškou ,,Tak jste se nám pořád nevyhranil, Jakoubku" :-)). 90% (23.02.2017)

"Víťo cpi se ,ať nám starý lidi nezasednou místa"...Nej filmový počin Víti Jakoubka (Steindlera), který vešel do historie kultovním scénářem, valnou většinou maturující mládeže, zrzounem Polívkou, úvodními/závěrečnými titulky, klečící H.Pawlowskou pronášející jedinou otázku a naprosto skvělým příběhem 31 (nebo 32?)letého Víti, který se na chvíli nechá poblouznit ztraceným mládím a nově objevenou láskou..."nikdy se nevrátííí, poháádka mlááádííí... (12.10.2011)