Perníková věž

Tak nevím, co si o tomto filmu mám vlastně myslet. Předně: u mnoha českých snímků jsem si už zvykl na jakési nerealistické herecké projevy. Beru to za takovou „naši malou milou českou poetiku“. Mnohé by navíc vysvětlovalo i jméno režiséra Milana Šteindlera, člena to „kultovní party“ Sklep. To, co je zde však na prostoru 110 minut předvedeno, se nedá chápat jinak než jako špatně odvedená filmařská práce. Herci předvádějí přehrávaní tak vysokého kalibru, že se to jen stěží dá v očích diváka chápat jako „tvůrčí záměr“. Scénář Martina Němce je po obsahové stránce zajímavý, ale forma je natolik chabá a filmově natolik zvláštně (chápejte: nechtěl jsem napsat špatně) zpracovaná, že většinu diváků zpracování prostě „nechytí“ (a tím pádem to „schytá“ i stránka obsahová). Film má samozřejmě i své pozitivní stránky: například pěkné úvodní titulky. :o) Ale také samozřejmě věci většího významu: zajímavě nasnímané některé sekvence filmu, dobrá hudební složka. Cením si také úplného začátku filmu - rozruch v bytě Jakubových rodičů - silně mi připomínal (a pokud je tak opravdu, pak dobře parodoval) začátek jednoho veleúspěšného akčního sci-fi thrilleru. Shrnuto a podtrženo: pokud se vám snímek přímo nedostane před oči, tak jej zbytečně nevyhledávejte. (14.09.2003)

Šteindler si chtěl nějak obhájit užívání drog, tak se pustil do Němcova blábolu. Až v závěru divákovi dojde, že to celé stojí na rádoby geniální pointě, kolem které tvůrci postavili celý příběh plný feťáků a dalších podivných postaviček z drogového podsvětí. Překvapivě tady moc nefungují ani hlášky, které jsou spíše trapné. (09.12.2021)

Balancování na pomezí černé komedie a psychothrilleru se musí sakra umět. Milan Šteindler je fajn komediant, ale jako režisér mě nikdy nepřesvědčil. Ani v Perníkové věži to nezvládl. Díky Janu Dolanskému funguje občas alespoň ta komediální stránka. Pár scén je skvělých, povětšinou jde o hodně slabý průměr. Dramatická (možná myšleno detektivní) rovina nefunguje vůbec. Je to asi originální film o drogách, nicméně ta originalita šla mimo mě… slabé dvě hvězdy. (13.03.2024)

Perníková věž je jeden z mála novodobých českých filmů, který je srovnatelný se zahraniční produkcí. Ta věta zní sice divně, ale je to tak. Film je moderní a svěží, vtipný i dramatický zároveň, na nic si nehraje. V Čechách po roce 1990 nikdy nikdo nic takového ještě nenatočil (fíha, to je záporných slovíček) (01.06.2004)

Svět dnešní mládeže očima padesátníka..tak nějak by se to dalo nazvat... Místy hodně bezradný scénář zachraňuje hodně silný závěr a skvělá hudba... V ústřední herecké dvojici jasně vyniká Dolanský nad Kuchařem! Jinak jak jsem již uvedl, nejedná se o zrovna autentické dílo a věkové skupině, které je určen se spíše líbit nebude... (05.02.2006)