Perníková věž

Je to naprosto neškodná blbost, kterou jsem ale viděl s partičkou v kině a jelikož jsme před tím byli na pivku, o to víc se nám to asi líbilo. Například scénka, kdy zhulenej maník prochází s botama v ruce před televizorem, kde sedí rodiče a myslí si, že je neviditelný, je scénka k popukání.................moje hodnocení = 6,5 z 10. (04.10.2014)

Je to hrozně ujetý, stejně jako jsou vyjetí oba hlavní protagonisti. Co je ovšem trochu problém a česká klasika zároveň, že ten film neví, čím chce být. Jestli komedie nebo drama, tak nějak to plave mezi tím. No, je pravda, že některý ty dialogy jsou opravdu skodo až debilní, ale řekněme, že vzhledem k tematice se to dá asi trochu tolerovat. Jsou to hodně vydřený tři hvězdy. Možná spíš 2,5/5*. (11.05.2016)

"Hele, máš prasklou auru .. Slep si ji .. tu auru .. Slep si, slep si.", neskutečné hlášky, nepřekonatelný Jan Dolanský v téhle "feťácké" roli. Je trochu škoda, že celý film se v podstatě točí kolem smrti Evy, ale nakonec Jiří Schmitzer, který přijde s konečným rozuzlením všechno zachrání. Bylo by to lepší jako "hořko-sladká" komedie, než jako drama, ale nakonec .. Kdo když se na to dívá bere ohled na tu dojemnou stránku týkající se smrti mladé dívky? Já se u toho lámu smíchy a nikdy nemůžu přestat. I kdybych to viděla po sté! (10.12.2013)

Tak nevím, co si o tomto filmu mám vlastně myslet. Předně: u mnoha českých snímků jsem si už zvykl na jakési nerealistické herecké projevy. Beru to za takovou „naši malou milou českou poetiku“. Mnohé by navíc vysvětlovalo i jméno režiséra Milana Šteindlera, člena to „kultovní party“ Sklep. To, co je zde však na prostoru 110 minut předvedeno, se nedá chápat jinak než jako špatně odvedená filmařská práce. Herci předvádějí přehrávaní tak vysokého kalibru, že se to jen stěží dá v očích diváka chápat jako „tvůrčí záměr“. Scénář Martina Němce je po obsahové stránce zajímavý, ale forma je natolik chabá a filmově natolik zvláštně (chápejte: nechtěl jsem napsat špatně) zpracovaná, že většinu diváků zpracování prostě „nechytí“ (a tím pádem to „schytá“ i stránka obsahová). Film má samozřejmě i své pozitivní stránky: například pěkné úvodní titulky. :o) Ale také samozřejmě věci většího významu: zajímavě nasnímané některé sekvence filmu, dobrá hudební složka. Cením si také úplného začátku filmu - rozruch v bytě Jakubových rodičů - silně mi připomínal (a pokud je tak opravdu, pak dobře parodoval) začátek jednoho veleúspěšného akčního sci-fi thrilleru. Shrnuto a podtrženo: pokud se vám snímek přímo nedostane před oči, tak jej zbytečně nevyhledávejte. (14.09.2003)

Na tenhle film jsme šli do kina se školou. Vyučující museli být z tohohle obrazu života, kdy je braní drog naoko super zábava, nejspíš dost vyděšení. Jinak poměrně atmosférické a depresivní. Přiznám se, že mě konec docela překvapil. Určitě by se to ale obešlo bez vzpomínkových scének z dětství, kdy se rodiče s lehkým a nepřirozeným smíchem dívají na děti, hrající si ve vodě. "Myslela si, že jsou to nějaký knížky." "No jasně, Pexeso, to je náruživej čtenář..." (147.) (07.03.2007)