Perníková věž

Je to hrozně ujetý, stejně jako jsou vyjetí oba hlavní protagonisti. Co je ovšem trochu problém a česká klasika zároveň, že ten film neví, čím chce být. Jestli komedie nebo drama, tak nějak to plave mezi tím. No, je pravda, že některý ty dialogy jsou opravdu skodo až debilní, ale řekněme, že vzhledem k tematice se to dá asi trochu tolerovat. Jsou to hodně vydřený tři hvězdy. Možná spíš 2,5/5*. (11.05.2016)

Je to asi obecný fenomén týkající se všech členů divadla Sklep (snad vyjma Davida Vávry) - pomalu se stávají součástí té mainstreamové kultury, toho showbyznysu, který po léta nejenom ve svém divadle, ale i v přidružených projektech soustavně parodovali a poukazovali tím na jeho obsahovou vyprázdněnost, absurditu takové umělecké a profesní existence a pokleslou estetickou a poetickou složku oficiální (nejenom normalizační) kultury. Dovedli svou poetiku trapnosti k dokonalosti, ale nikdo mi nevymluví, že ambice být součástí tohohle showbyznysu nebyla od počátku přítomna v jejich výborných kabaretních parodických číslech, což ovšem není tak důležitý fakt jako to, že většina sklepáckých osobností po roce 1989 zakotvila u zdroje svých tehdejších parodických čísel. Tomáš Hanák paroduje sám sebe (=ztrapňuje se) v kdejakém pokleslém nekonečném seriálu či uprděné estrádě, Jiří Macháček zakotvil v mělkých vodách domácí populární hudby ... a na Milana Šteindlera ,,zbylo" tajtrdlíkování v nováckém zábavním pořadu a po jednom fenomenálním (Vrať se do hrobu) a dalším výborném (Díky za každé nové ráno) se i jeho režijní tvorba řítí směrem k dekadenci mainstreamu - jak si jinak vysvětlit režijní záměr natočit tendenční film pro teenagery o drogách a vyhulených hrdinech. Ne, tohle opravdu nejsou noví ,,generační" Samotáři, nebo čím měl tenhle film vlastně být? Šteindlera asi definitivně pohltila estetika jím preferované televizní reklamy, jejímž natáčením se živí... A abych parafrázoval titul režisérova nejlepšího filmu - Vrať se do Sklepa, Milane! (30.04.2007)

Milan Šteindler sice umí, ale ohledně drog je opravdu hodně mimo. Krom toho, že mi všechno přišlo strašně akční, originální a současně ujetý, tak příběh nestojí za nic, co by si člověk připomínal narozdíl od takových Samotářů, kteří si jsou tématem dosti podobní. Možná je to herci, ale určitě je to příběhem. Hláškám se člověk zasměje a pak si na ně ani nevzpomene, stejně jako na tento film. Očima Milana Šteindlera, který se černým humorem pokouší o to co mu jde nejlépe bych dodal jen: ... Alles Gute ! --- Něco po mmě lezlo. Něco hnusnýho po mně lezlo. - To není pravda, vždyť já spím. Spím jak zabitej. (21.11.2007)

Na tenhle film jsme šli do kina se školou. Vyučující museli být z tohohle obrazu života, kdy je braní drog naoko super zábava, nejspíš dost vyděšení. Jinak poměrně atmosférické a depresivní. Přiznám se, že mě konec docela překvapil. Určitě by se to ale obešlo bez vzpomínkových scének z dětství, kdy se rodiče s lehkým a nepřirozeným smíchem dívají na děti, hrající si ve vodě. "Myslela si, že jsou to nějaký knížky." "No jasně, Pexeso, to je náruživej čtenář..." (147.) (07.03.2007)

Jsem opravdu mile překvapen! Dokonce ještě více! Nadšen. Už je to doba, co jsem to viděl, tak jsem si to dal teď nedávno znovu. Herecké výkony kolísají, ale J. Dolanský je skvělý! Celkově příběh za moc nestojí, i když vyústění je drsné a moc povedené! Jde o takový český Requiem za sen. Ale mě se to vážně líbilo, i když nesnáším prostředí drogových hovad.... (21.06.2011)