Perníková věž

Tak nevím, co si o tomto filmu mám vlastně myslet. Předně: u mnoha českých snímků jsem si už zvykl na jakési nerealistické herecké projevy. Beru to za takovou „naši malou milou českou poetiku“. Mnohé by navíc vysvětlovalo i jméno režiséra Milana Šteindlera, člena to „kultovní party“ Sklep. To, co je zde však na prostoru 110 minut předvedeno, se nedá chápat jinak než jako špatně odvedená filmařská práce. Herci předvádějí přehrávaní tak vysokého kalibru, že se to jen stěží dá v očích diváka chápat jako „tvůrčí záměr“. Scénář Martina Němce je po obsahové stránce zajímavý, ale forma je natolik chabá a filmově natolik zvláštně (chápejte: nechtěl jsem napsat špatně) zpracovaná, že většinu diváků zpracování prostě „nechytí“ (a tím pádem to „schytá“ i stránka obsahová). Film má samozřejmě i své pozitivní stránky: například pěkné úvodní titulky. :o) Ale také samozřejmě věci většího významu: zajímavě nasnímané některé sekvence filmu, dobrá hudební složka. Cením si také úplného začátku filmu - rozruch v bytě Jakubových rodičů - silně mi připomínal (a pokud je tak opravdu, pak dobře parodoval) začátek jednoho veleúspěšného akčního sci-fi thrilleru. Shrnuto a podtrženo: pokud se vám snímek přímo nedostane před oči, tak jej zbytečně nevyhledávejte. (14.09.2003)

Pokud chtěl Šteindler natočit film z prostředí české drogové subkultury, moc se mu to nepovedlo. Měl si nejdříve zjistiz, jak to tam chodí a ne odkoukat ( nebo vymyslet? ) pár hlášek. Takhle mladí nemluví ( nebo ne pořád ). Je to dost nevěrohodné a trapné, tedy až na těch pár zdařilých. Celý příběh mi připadá dost neuvěřitelný, spíše jako z nějaké americké akční komedie o pomstě. (04.05.2004)

Teda Perníková věž je guláš. Něco se povedlo, něco ne. Rozepisovat se o tom moc nemá cenu. Na poprvé jsem se v polovině filmu (po strašné prožité nudě) musel nalít citrusem a druhá půlka byla už zábavnou. Pak na druhé podívání, to bylo lepší, ale i tak jsem od někoho jako je pan Šteindler čekal mnohem víc, než lehce vtipnou, lehce trapnou, občas zábavnou, občas nudnou, nevýraznou kriminálně-dramatickou záležitostí. Pane Šteindler a doufám, že si příští scénář před natáčením alespoň přečtete. (27.11.2007)

Milan Šteindler se podruhé vrátil do hrobu a mezi teenagery. Doba pokročila a jedou drogy, podsvětí, bossové, mafiáni a různý párty... Nevím jestli tohle mělo být drama nebo komedie, nebo mix obou žánrů. Dolanský jede jako vždy na sto procent a nebýt jeho, asi by to bylo zoufalé... Takhle nějak to dopadá, když někdo točí o tématu, které zná nejspíše jen z doslechu. * * (05.11.2012)

Jeden z mála nejlepších českých filmů, navíc i soundtracků k tomu. Famózní herecké výkony, snoubení hravého mládí, hranice mezi životem a smrtí, okořeněné o fantastický prostý humor. Divák se cítí doslova sjetý s kvalitními herci (autentickou zkušenost možná nabrali ze svých bouřlivých let) a o to má ve filmu o feťácích jít (já sjela snad milionkrát tento film). Kdo pointu scén nechápe - evidentně nebyl mlád... (16.12.2014)