Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Je to příběh Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, nahlížený s ironií a humorným nadhledem. Do bezstarostného Olžina dospívání zasahují stále více společenské normalizační poměry 70. let. V hořkosladké komedii se střídají bouřlivé komediální situace se slzami. Její hrdinové však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát, je platné a dobré. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

TV spot 1

Recenzie (205)

kingik 

všetky recenzie používateľa

Hrdinové hořké komedie Milana Šteindlera ironicky děkují za každý rozbřesk v socialistickém státě a kritika děkuje režisérovi, že po revoluci vznikl jeden z těch koukatelných filmů. Výjimečnost v něm opravdu nespatřuji. Problém je už v tom, že film je zahlcen celou řadou postav, které s klidem šlo vypustit, a jelikož k proškrtání nedošlo, tak kolem opravdu početného příbuzenstva hlavní hrdinky panoval opravdu více než solidní zmatek a orientovat se v nich dalo pořádnou fušku. S vtipnými pasážemi bych to neviděl také tak proklatě vtipně. Film držel "hostující" Francizsek Pieczka, jehož nervozní a démonicky vzteklý otec, byla figura opravdu nepřehlédnutelná a mistrně odvedená. Ostatní herci jako by kolem něj a v závěsu.Vybavím si Chýlkovou, Etzlera, Hanáka a především zajímavou rusovlásku Dagmar Edwards. Tihle jmenovaní odvedli své role pěkně a zapamatovatelně. Dohánět absurditu vtipným příjmením hlavní hrdinky "Hakunděková" se paní scénáristko Pawlowská nedělá. A bohužel, ta absurdita se pak do filmu tlačila a s přetopenou minutáží stále víc rostla a ukrajovala si značnou porci pro sebe. Občas to bylo dobré, ale měl jsem pocit, že režisér měl dojem, že bez ní vtipu nedosáhne. Dějový rytmus vázl. Epizodní střídání scén je u Šteindlera v kurzu a film díky nim nabral po čase monotonní koloběh, kdy se střídaly scény rozčíleného otce do běla a trampoty slečny Hakunděkové s pravidelnými návštěvami nálevny, kde se po "sklepácku" glosovalo. Jen s podivem, že se toho neúčastnila představitelka této netradiční herecké formy Eva Holubová, která takto byla přítomna ve Šteindlerově vyváženějším debutu "Vrat se do hrobu" rovněž z pera paní Pawlowské, a podle mě s vtipnějším inkoustem. Film bych celkově zkrátil. A ten konec to bylo co?! Ten se tedy opravdu nepovedl. Výsledkem je vtipně i nevtipně poskládaný film, který zajímavě ironizuje, ale do vyzrálého díla mu něco zásadního chybí. Zřejmě se to "Něco" ztratilo v kotli mnoha postav a dějových represálií, které se střídaly tak horečně, až to bylo na škodu. Po čase vidět neškodí, ale vracet se k tomu opakovaně, mně nepřijde dvakrát zajímavé. Mé hodnocení: 60% ()

Terva 

všetky recenzie používateľa

CITÁT - Šla baba okolo mlýna a poněvadž byla ožralá, tak se v tom náhonu utopila.......... Ivana Chýlková se na tu roli vůbec, ale vůbec nehodí. Celý ten příběh mě moc nezaujal a osobně mi to připadá spíš k pláči a ne jako komedie. Vtipným scénám jsem se moc nesmál, nepřipadají mi zas tak moc vtipné. CITÁT - Já si vidím na nos............ ()

Reklama

pestak 

všetky recenzie používateľa

Díky za každé nové ráno je film o dospívání, studiích i manželství Olgy Hakunděkové(Ivana Chýlková), která trpí stejně jako zbytek rodiny pod despotismem cholerického otce. Druhý společný projekt Haliny Pawlovské a režiséra Milana Šteindlera nevznikal lehce. Problém byly finanční potíže. Zimní exteriéry se např. dotáčely až uprostřed parného léta ale film stojí za zhlédnutí. Film je alter ego Haliny Pawlovské. ()

robbiee 

všetky recenzie používateľa

[imdb: 7.2/10] | me: Po údernom začiatku plnom výborného humoru hlavne v podaní Franciszka Pieczku prichádza pomalý presun k lyricko-epickej forme, ktorá už pôsobí úplne inak, len nie komicky. Očakávania zo smiechu chladnú a film vsádza na hlbšie myšlienky, ktoré už s vtipom nemajú nič spoločné. Každopádne vďaka za pána Pieczku, ktorý pôsobí celý čas ako isté oživenie. Je možné celý film vnímať aj pozitívnejšie - na to sa ale do neho netreba púšťať s očakávaním komédie (hoci prvá štvrtina filmu dobre pobaví). ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Sorry, ale tohle evidentně není film a obávám se, že ho nikdy ani nedocením. Pawlowskou rád fakt nemám, nesedí mi ani její humor a tady se mi to ještě víc potvrdilo. Taky teda záleží, jak moc je to věrné knižní adaptaci a jak moc do toho zasahoval Šteindler, ale i tak... Až na pár úsměvný scén mi to nesedlo vůbec - postavy jsou spíš otravné, než aby byly nějak vtipné (obzvlášť samotná Olga mi dost lezla na nervy - a btw fakt by mě zajímalo, koho napadlo dát třicetiletou Chýlkovou do role puberťačky (na začátku filmu, chápete)... navíc mi přišlo, že často přehrává a jestli měla být personifikovat samotnou Pawlowskou, tak je to na to strašně hubená...), takže mi bylo fuk, co všechno se jim stane a jak dopadnou. Děj jako u většiny českých filmů samozřejmě neexistuje a jelikož mě nebavily ani postavy, nudil mě pak celý film (a jak to odnikud nikam nešlo (jen časově, protože to je jediný "děj", kterému se ten film vyhnout nemůže), měl jsem u posledních 25 minut co dělat, abych to vůbec dokoukal). Ale tak hlavně že tu máme typická klišé českých filmů, jako třeba smrt nejstarší postavy ve filmu... Já nevím, neoslovilo mě to, nelíbilo se mi to, nebavilo mě to. Pardon. Třeba časem v tom najdu něco víc, ale moc bych na to nesázel. 2* ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (15)

  • Režisér Milan Šteindler vzpomínal na inspiraci pro postavu otce (Franciszek Pieczka): "Předlohou byl tatínek Haliny Pawlowské a já nezapomenu, když jsme u nich pracovali, jak se vždycky otevřely dveře, její tatínek mlčky vešel, na stříbrném tácku nesl tři panáky vodečky, talířek s nějakou zakuskou, klobáskou nebo tak něčím, mlčky jsme to do sebe lupli, protože on nechtěl rušit, proto nemluvil, pokývali jsme, jako že si rozumíme, a on zase mlčky odešel." (NIRO)
  • Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)
  • Ve filmu zazní, že rodina, o které pojednává autobiografický scénář Haliny Pawlovské, se jmenovala původně Hakundáková. Matka Olgy (Ivana Chýlková) byla ovšem učitelka a z pochopitelných důvodů se nechala raději přejmenovat na neutrálnější „Hakunděková“. V cyklu Tajemství rodu (od r. 2012) v epizodě Halina Pawlowská (2013) Halina prozrazuje své pravé rodové jméno, a to je Kločurak. Ve skutečnosti se její otec nechal přejmenovat na „Kločurek“. Na Ukrajině je jméno Kločurak a rodina Pawlovské uctívána, protože je spojena s bojem za svobodu Ukrajiny. (sator)

Reklama

Reklama