Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je to příběh Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, nahlížený s ironií a humorným nadhledem. Do bezstarostného Olžina dospívání zasahují stále více společenské normalizační poměry 70. let. V hořkosladké komedii se střídají bouřlivé komediální situace se slzami. Její hrdinové však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát, je platné a dobré. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

TV spot 1

Recenzie (204)

klukluka 

všetky recenzie používateľa

Paní Pawlovská už se nikdy pod nic lepšího nepodepíše, ale že by to byl nějaký klenot..? Jestli mě na tomhle filmu něco zaujalo, tak schopnost proměny Ivany Chýlkové na škále od regulérní šeredky po rajcovní micku. Milan Šteindler se tady vydal ze všech sil, s Halinou si tehdy museli sednout a porozumět. Oba ten tehdejší úspěch ale jaksi unavil a uondal. ()

Aelita odpad!

všetky recenzie používateľa

Česká soda není šampaňské, ale voda s bublinkami, Chylková není 14-letá holka, ale 31-letá žena převlečená za holku, Milan Šteindler není režisér, ale director cirkusu a tahle šaškařice není film, ale klauniáda. ___ Vypnuto po 15 minutách v rámci zachování vlastních nervů a těžce vypěstovaného hipsterského vkusu. ()

Reklama

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Vtipnej, místy až černohumornej snímek, kterej si určitě najde svoje publikum... mezi všemi těmi, co mají rádi třeba Pelíšky, Vyprávěj a jiné retro věci, co si stěžují na komunismus a jeho absurdní nesmyslnost. Franciszek Pieczka byl uplně skvělej, akorát někdy mu nebylo dobře rozumnět. Ale jeho dupání po věcech nebo alkoholické excesy mi zůstanou dlouho v paměti. Chýlková, i když ze začátku na svou roli trochu přestárlá, taky skvělá a stejně tak to zrežíroval Milan Šteindler - může být na svou práci v raném kapitalismu hrdý (ta hospoda, ve které se odehrálo několik scén, mi přišla nějaká povědomá - jestli tam třeba netočil Vorel Kouř atd...). Pawlowská napsala skvělej scénář podle vlastní knihy a dokonce si v něm i zahrála docela ujetou postavu. Ukrajinská rodinka pobavila skoro vždy. Takže herectvo je tady zastoupené vesměs kvalitními herci, ale stejně tomu celkově chybí něco, co by z toho udělalo můj oblíbenej film... něco. Co? ()

heihatchi 

všetky recenzie používateľa

Musím se přiznat, že začátek byl pro mne velmi těžký. Ačkoliv se film natočil v roce 1994, tak ani dnešní CGI triky nebo maskéři by nedokázaly udělat z Chýlkové 14ti leté dítě, když se vlastně narodila jako zralá žena. Takže scéna před školou, kde s aktovkou seděla na zábradlí, byla pro mě obrovským NE a já dostal sto chutí film vypnout. Ještě že se tak ale nestalo. Neboť jsem snímku přišel postupem času na chuť a mohl si tak vychutnat to skvělé finále! ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Honza mě opravdu nemiloval. Byla jsem přesvědčená, že je to proto, že jsem jediná z celé třídy neměla prošívanou bundu.“ A bez „cool“ prošívané bundy to prostě nejde…Je mi záhadou, že mně film tak dlouho unikal. Napraveno. Je to kovaná hořká tragikomedie, která má řadu zábavných, stejně jako smutných scén, navrch i docela zvláštní, poetickou atmosféru (skvěle propojenou s hudbou), škoda však, že jen místy. Jinak je to hodně o hercích a postavách. Zdaleka největší hvězdou je Franciszek Pieczka, jehož naturel a vůbec ztvárnění tvrdohlavého, dominantního muže („Řek sem mat, tak je to mat!“) vyniká v každé scéně. Ale bavilo mě i „trdlo“ Ivany Chýlkové (nejvíc jsem se zasmál u jejího „krasobruslení“), stejně jako řada dalších méně či více trhlých postaviček. O to víc zamrzí, že filmu postupně ztrácí tempo. Závěrečné „uzavření kruhu“ se mi ovšem líbilo, celkově dám slušné 4*. „Ale já potřebuju sanitku!“ - „Pořád taky volali sanitku, ale vůbec nepřijela. A tak mladá Popenková rodila doma.“ - „Ježišmarja!“ - „Ale to dítě to myslím přežilo…“ ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (15)

  • Milan Šteindler nevěděl, koho obsadit do role slizkého estébáka, a aby nikoho neurazil, tak si ji zahrál sám. (korbitch22)
  • Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)

Reklama

Reklama