Réžia:
Steven SpielbergScenár:
Robert RodatKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Tom Hanks, Edward Burns, Tom Sizemore, Jeremy Davies, Vin Diesel, Adam Goldberg, Barry Pepper, Giovanni Ribisi, Matt Damon, Dennis Farina, Ted Danson (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Akčná dráma z obdobia 2. svetovej vojny. Počas vylodenia v Normandii prídu o život dvaja bratia, ich tretí súrodenec zahynul už skôr na Novej Guinei. Keď sa kapitán John Miller dozvie o poslednom, štvrtom bratovi, chce ho za každú cenu zachrániť a dostať domov k matke. Na túto ťažkú úlohu sa podujem skupina ôsmich mužov. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 483)
Legendární Spielbergovský snímek o vylodění v Normandii, který mě v dětství strašil ze spaní. Z některých naturalistických scén mam husinu i teď a ta dlouhá úvodní scéna je prostě bomba. Dodnes pamatuji na její odkaz v Call of Duty 2 a Medal of Honor. Asi by se dalo říci, že Saving Private Ryan a jemu podobným, mi dřív hodně utvářelo pohled na druhou světovou a rád si jej jednou za čas zopakuji. PS : Proč Ryana musel hrát zrovna Damon!? :D ... 90% ()
Úvodní scéna je působivá, o to pokoj. Pohled na rudou barvu moře je strašlivý a těch mrtvých ryb mi bylo naprosto upřímně líto. Pak se to vleče jak slimák po mrtvici, občas nám to oživí nějaká scéna tu k probuzení emocí (nepravý Ryan), tu k probuzení diváka (dobývání kopce s kulometem uprostřed pole), tu k zamyšlení právě probuzeného diváka (otázka zastřelit či nezastřelit zajatce), až se dopotácíme k mostu, kde tedy konečně SPOILER dosud žijící členové záchranné mise popatří na toho onoho jedinečného zachraňovaného chlapce. Libým pohledem na onoho šťastlivce jim není popřáno kochat se dlouho, protože válka. Ono se na druhou stranu až tak není čím kochat, ale vyslovila bych smělou domněnku, že to všem přítomným bylo beztak naprosto šumák. Otázkou je, zda je větší oběť obětovat jediné dítě, nebo dvě z šesti, tři z pěti, sedm z osmi ... a zda za záchranu jednoho člověka pro štěstí jedné matky, nebo aspoň relativní štěstí, stojí za to obětovat štěstí nekonkrétního množství jiných matek, babiček, otců, praotců, sourozenců (protože případná smrt posledního Ryana přinejmenším žádného člověka v kategorii sourozenec nerozpláče) a potomků jiných lidí. Zatímco závěrečná scéna u kříže na vojenském hřbitově z Vlasů mě spolehlivě rozbrečí, i když jsem to viděla již mnohokrát, tady jsem se dlouho držela, ale nakonec jsem to nezvládla a stejně jsem se smála. ()
Spielberg protahuje diváka absolutním peklem vylodění v Normandii viděným optikou amerických vojáků a ať už naturalisticky zprostředkovává atmosféru válečného chaosu nebo přibližuje pocity unavených, vystrašených a demoralizovaných vojáků tváří v tvář mnohdy zbytečné smrti jejich spolubojovníků a kamarádů, dělá to s vypravěčským a audiovizuálním řemeslem sobě vlastním a výsledkem je bez debat jeden z nejlepších a nejsilnějších (a nejluxusněji obsazených) válečných filmů vůbec. ()
Na jednu stranu ten film hodnotím vysoce kladně - od každého jiného režiséra by to byla bomba. Na druhou stranu ale musím vidět i drobné chyby - a to zejména proto, že režisérem je Steven Spielberg, mistr nad mistry, jemuž ale (zdá se) v posledních letech malinko dochází dech. Každopádně ale je třeba podotknout, že minimálně ta úvodní cca 20-minutová bojová sekvence vejde do historie filmu. Zbytek je také velmi vydařený, ale přece jen mám dojem, že už to jaksi není ono a že Steven svou laťku pomaličku, ale jistě snižuje. A když srovnám dva válečné hity roku 1998 - tento a Tenká červená linie, pak z tohoto miniduelu vyjde TČL jako vítěz. ()
Dodnes som nepochopil, čo kto na tomto filme, okrem úžasnej prvej polhodiny a správne cvoknutej postavy Barry Peppera vidí. Príbeh je plytký a nepravdepodobný, záver neskutočne patrioticko-patetický. Dokonca ani Tom Hanks ma nejak nezobral. Tenká červená línia z toho istého roku je omnoho lepší film. ()
Galéria (57)
Fotka © 1998 Dreamworks Pictures
Zaujímavosti (155)
- Spielberg režíroval film ako poctu svojmu otcovi Arnoldovi Spielbergovi, ktorý slúžil v americkej armáde v signálnom zbore, a počas druhej svetovej vojny bojoval v Barme ako radista. (Raccoon.city)
- Pri bitke o Ramelle vidíme ako americký vojaci hádžu zápalné fľaše na nemecký tank BMM Marder III Sd.Kfz.138 Ausf.M takzvaný stíhač tankov. Pre potreby natáčania bol však prerobený švédsky Scania-Vabis Sav m/43, ktorý bol postavený na základe licencie z Československa. Tam sa pôvodné tanky vyrábali pre Wermacht. (Raccoon.city)
Reklama