Liga spravedlnosti Zacka Snydera

Pre mňa to isté ako BvS. Dream come true postavy, dokonalý vizuál a štylizácia, ale tiež na veľa miestach vyslovene debilný scenár a nezaujímavý záporák. Na Whedon’s Cut po tomto nezabudnem iba preto, že scéna s návratom Supermana je tu identická a už skrátka pokazená. Na päť hviezd to stačí, keď ste v detstve čítali komiksy a čumeli na burtonovky. Lebo potom dospejete a točia sa snyder’s cuty. Najviac sa mi páčili hudobné montáže v úvode (prvá hodina celkovo) a scéna s Jokerom. Hlavne nech to natočia. Ps: Niekde som čítal, že zvažujú podobne prekopať celé DC univerzum. Výborný nápad; poprosím prednostne Suicide Squad a aspoň posledných 45 minút z WW1984. Ja sa zatim konečne dokopem na Donner’s cut druhého Supermana. (21.03.2021)

Rozmáchlý komiksový kolos bez kompromisů. Snyder dokázal, že to kravaťáci tenkrát pěkně posrali. Snímek není bez chyb a pořád místy skřípe (Ezra Miller hraje Flashe strašně), ale jako celek funguje náramně. Temný tón je konzistentní se dvěma předchozími snímky, osudová atmosféra, fungující motivace postav a parádní akční scény. Hlavně záporáci už nejsou jen na okrasu, ale mají pro své počínání důvody. Teatrální přednesy, hrdinské nástupy, burácející soundtrack. Spokojenost. Třeba HBO vysolí peníz i na pokračování. (20.03.2021)

Čtyři roky otravnýho kňourání a kňučení pubertálních fanboyů se přetavily ve čtyři hodiny dlouhou komiksárnu plnou digitálního bordelu a ošklivé stylizace, s hrdiny tak směšně trapnými, až se za ně člověk trochu stydí. Jediný štěstí, že si tu původní sračku (Whedon's cut) vlastně vůbec nepamatuju, takže jsem teď Snyderův sestřih mohl brát jako kompletně novej zážitek. A minimálně se musí uznat, že děj nemá nějaké zásadní vypravěčské mezery - na původní verzi mám právě jen vzpomínku, že to bylo šíleně uspěchané a (proto) nesmyslné. Snyderova verze vskutku uspěchaná není. Pro mě to ale stejně padá už na tom, že postavy nejsou ani trochu likeable, a že jakmile se přepne z reálných interiérů a exteriérů do akčních trikových sekvencí, začne se odehrávat vizuální estetickej holocaust. To se odminule nezměnilo. Nicméně - je pěkné lidem dělat radost, zvlášť v dnešní době, takže pokud Snyder's cut tenhle účel splní, tak nic proti tomu. Tipnul bych si ale, že 99 % lidí, kterým se to bude líbit, to ví už před projekcí. (18.03.2021)

Minulou středu jsem poslouchala asi pět hodin v kuse osmiminutovou techno skladbu pořád dokola a byl to věru více stimulující a produktivní večer než donutit se vydržet tento film až do konce a nezačít místo toho náhodně googlovat odpovědi na všechny věci, co mě kdy v životě zajímaly, například kteří z mých oblíbených německých herců se narodili ve východním a kteří v západním bloku a nebo jestli jde někde sledovat Místo činu v originále. (Fun fact: Daniel Brühl se narodil ve Španělsku.) P. S.: "Perhaps next time we will watch this man climb stairs for 10 hours." (21.03.2021)

Kdyby mi bylo 16, tak bych musel být naprosto nadšený. Je to skutečně rozpohybovaný komiks, kde i všudypřítomný digibordel má své opodstatnění. Ale z hlediska jakýchkoliv filmařských kvalit je to nudný, nenápaditý snímek. Je naprosto fascinující, co s tím materiálem Zack Snyder provedl, což je dobře vidět právě na detailním srovnání s předchozím filmem. Které části filmu vystřihl, kterým dal prostor. Takže - vystřihl hodně mluvení, díky nimž jednotlivé scény lépe plynou, přidal naopak zpomalené záběry plné epického pózování. Fakt mě dokonale irituje ta jeho režie v kombinaci se střihem, takže výsledkem je dílo, které nestaví na příběhu, ale na jednotlivých epických "scénách", vlastně ne scénách, ale jednotlivých záběrech. Ano, chápu, mnoho z těchto záběrů by se dokonale vyjímalo jako jednotlivá políčka v komiksu a zřejmě to byl záměr, natočit rozpohybovaný komiks, jen říkám, že je to otravné. Tohle není komiks, ale film! Jenže tak jako třeba Dan Brown končí každou dvoustránkovou kapitolu nějakým cliffhangerem či punchlinem, což strašně narušuje plynutí příběhu, tak i Zack Snyder má tendenci ukončovat každou scénu nějakou hláškou a ustavující záběr používá vždy až právě na konci scény, takže místo jednolitého děje je tu shluk kratičkých epizod, ve kterých herci nemají co hrát, protože než se nadějí, tak je konec scény, všichni musí hrdinsky zapózovat, a už jsme zase někde jinde. Ugh, to se fakt nedá. Přitom tímhle strašným neduhem "Whedonova" verze netrpí, jednotlivé scény vnitřně mnohem lépe plynou, nejsou tak prvoplánově stavěné na (vizuální) efekt), takže víme stoprocentně, že tohle je čistě Snyderova "zásluha". No tak gratuluju. _______ Přesto je tento film pozoruhodný, a to právě ve svém srovnání s "původní" Ligou spravedlnosti z roku 2017. Kdy jindy má divák možnost tak skvěle nahlédnout pod pokličku fungování hollywoodské mašinérie a zhlédnout dva docela fundamentálně odlišné filmy, které ovšem oba vznikly z jednoho zdrojového materiálu? Všechna čest střihačům, co dokážou za kouzla. (24.03.2021)