Réžia:
Steven SpielbergKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
John WilliamsHrajú:
Richard Dreyfuss, François Truffaut, Teri Garr, Melinda Dillon, Bob Balaban, J. Patrick McNamara, Warren J. Kemmerling, Roberts Blossom, Philip Dodds (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Roy Neary zbadá tajomné svetlá na nočnej oblohe. Na rôznych miestach krajiny sa začínajú objavovať nevysvetliteľné javy a uprostred púšte nájdu lietadlá, ktoré sa stratili v roku 1945. Nikto nedokáže vysvetliť, ako sa tam dostali. Ľudia začínajú byť znepokojení a udalosti pripisujú záhadnej mimozemskej civilizácii. (RTVS)
Videá (2)
Recenzie (763)
Mimo mísu... - - - Tak co nám to zase uklohnili (ixtá repríza na >třetím sprostoru< 9.4.2012) naši mistři >veřejnosrádní< pro >náročného< stádního diváka? Úžasný výřez z ořezu obrazu (chápou nešťastní diváčtí troubové, že z původního formátu 2,20:1 dostali po dvojím oříznutí k nahlédnudí zmršených pouhých cca 60% ze skutečné obrazové plochy filmu?) a v řadě sekvencí zcela bezzvučný (zato v dialozích ponašem kdákajících postav řádně osolený) kuchyňsko-čudlárenský dabing (vyplodila ČT roku 2003!) prakticky bez originálních reálných ruchů a původními zvukaři vytvořené atmosféry filmu? . . . Tož kdo nemáte to štěstí a neviděli jste v současnosti film na dvd, užívejte blaze lidičky a pište děkovné dopisy debilním sračkařům z Šašské tupovize... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno v dobách dávných normalizačních v kině, při repete pak po vydání na dvd /s původní zvukovou stopou s č. titulky a v originálním formátu obrazu/, hodnocení 08.10.2005, nekomentář zde jako čtyřistadvacátýdevátý - 9.4.2012) ()
Setkání prvního druhu je, když vidíte UFO. Druhým druhem je, když o tom spatříte nějaký důkaz. Kruhy v obilí, záření...Třetí druh znamená, když navážete kontakt. Ale to už je tak trochu spoiler... Každopádně je skoro neuvěřitelné, co dokázal Spielberg v roce 1977 natočit...a k puncu výjimečnosti stačilo jemu a Johnu Williamsovi vlastně jen pět jednoduchých tónů... PS: Tenhle velkolepý film by si zasloužil remake - ideálně kdyby ho natočil sám mistr Spielberg! ()
Můj první bombastický sci-fi film viděný v kině. Po letech mi nevadila dotáčka vnitřku mimozemské lodi, kterou nové trikové možnosti ukázaly v úžasně snové kráse. Zaskočilo mě však, že tvůrci podlehli tlaku ochranářů a vystřihli z filmu jednu z výborných scén. R.Dreyfuss v ní podlehne vidění tajemné hory a v obývacím pokoji ji vytvoří z kamenů, rostlin a mladých stromků - vše navozí ze zahrady. Jako v extázi buduje se zápalem místo, kde dojde k setkání třetího druhu. Devastace přírody se však ochranářům nelíbila, a proto z filmu zmizela. Nevím však, zda poslední verze vydaná na DVD ji opět neobsahuje, ale moc tomu nevěřím. ()
Odzbrojující film, který stále dokáže ohromovat, zneklidňovat, děsit, probouzet zvědavost, bavit svým vtipem a napínat v detailech (když v jedné scéně opodál stojící televize zobrazuje horu, jejíž právě dokončený model stojí hned vedle, chtělo se mi na telefonujícího Roye řvát, ať se podívá na tu pitomou bednu..!). Blízká setkání třetího druhu jsou inteligentní limonádou a výbornou zábavou s mnoha sugestivními momenty, jejíž nejsilnější kouzlo spočívá v suverenitě, s jakou míchá snad všechny tradiční návnady na diváka do jednoho funkčního celku. Zbývá přičíst atraktivní UFO tematiku a vychází mi pravděpodobně nejlepší Spielberg. Ostatně, není schopnost míchat kvalitní filmové koktejly pro masy jeho dlouhodobou výsadou? Až člověka zamrzí, že se na stará kolena snížil ke kompromisům, jakým byl například druhý Jurský park nebo čtvrtý Indiana Jones... ()
Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). 75% Zajímavé komentáře: evilive666, Bobek15 ()
Galéria (227)
Zaujímavosti (110)
- Otec Richarda Dreyfusse (Roy Neary) strávil na natáčení jako komparzista šest měsíců, jeho scény se však do konečného sestřihu nedostaly. (džanik)
- Postava Clauda Lacomba (François Truffaut) byla inspirována skutečným francouzským expertem přes UFO, Jacquesem Vallée. (džanik)
- Ve své autobiografii uvedla producentka Julia Phillips, že studio nechtělo akceptovat podmínky Richarda Dreyfusse (Roy Neary), které představovaly honorář 500 000 dolarů a bonusy. Tudíž roli postupně nabídla Alu Pacinovi, Jacku Nicholsonovi a Genu Hackmanovi. Pacina film nezajímal, Nicholson měl strach, že by byla hlavní role zastíněna speciálními efekty, a Hackman měl osobní problémy s rodinou a nemohl si dovolit strávit 16 týdnů mimo Los Angeles. Studio navrhlo Jamese Caana, který měl ale ještě vyšší nároky než Dreyfuss, a tak se producentka pokorně vrátila za ním. (don corleone)
Reklama