A.I. Umelá inteligencia

Formálně promyšlené, originální dílo, které mě před těmi dvanácti lety zmátlo právě svým epizodickým vyprávěním, ale dnes musím kromě netradiční (ale fungující) struktury obdivovat, jak například hladce kombinuje hororové konvence s těmi pohádkovými. Kubrickovské je to z tematického hlediska velmi (typických motivů lze vypozorovat hned několik) a hlavně se to vyloženě nabízí rozebírat lacanovskou psychoanalýzou (hrůza z odhalení "reálného reálna" atd.), podobně jako třeba Vertigo nebo Psycho. To mě vede k domněnce, že Spielbergova kariéra má s tou Hitchcockovou několik styčných bodů - stejně jako filmy "mistra hororu" jsou ty Spielbergovy ve své době považovány spíše za oddechovou zábavu a není jim věnován dostatek pozornosti ze strany "seriózních" kritiků a akademiků. Přitom se s plynoucím časem ukazuje, že jde o důmyslné a komplexní filmy, které spojuje zřetelný - dá-li se to tak dnes říct - autorský rukopis. (03.04.2013)

Teprvé potřetí jsem si plně uvědomil, že tento film je vlastně geniální. Zaobírá se dosti originálním tématem a originální je po celou dobu. Konec pak patří mezi to nejlepší, co jsem kdy ve sci-fi žánru viděl. Pokud se neobjeví nějaká lepší pecka, bude podle mého A.I., samozřejmě po Matrixu, nejlepším sci-fi snímkem dekády. (24.04.2007)

Osmentík je prototyp snového dítěte každé matky a může to být v civilu fracek frackovitá, ten kluk umí hrát a v kterémkoli filmu dojímal, tohle je jeho dětský zenit a kéž mu to i v dospělosti vydrží - umět vkusně dojmout. A pokud jde o to, jestli by ten film byl i bez něj takový, jaký je, těžko říct, ale mě v tom nejlepším slova smyslu odrovnal. (26.02.2005)

S Kubrickem z toho mohla být velkolepá hardcore scifi (v určitých momentech je to tam velmi cítit - pokřivené vztahy v rodině, lidská nezodpovědnost za stvořenou umělou inteligenci, možná paralela s bohem), se Spielbergem máme doják pro celou rodinu. Nadávat ale protentokrát nebudu, protože to se mnou celkem hlo a na konci jsem brečel jak malá holka :-D (18.07.2011)

(1001) Vím, že už jako malé dítě jsem si říkala, že ten film by byl mnohem zajímavější, kdyby v něm ústřední postavou byl Jude Law (muhaha). Tehdy mi bylo asi deset a chvíli jsem vážně věřila, že je to alespoň biomechanoid, ne-li sakumprásk robot. Teď už jsem trochu povyrostla, ale pořád mám podobný dojem, ačkoliv celému tomu příběhu cesty za snem přiznám trochu víc potenciálu než dřív. Ovšem nikdy ne v tomto přeslazeném podání. Kromě toho mám dojem, že film už stihl hodně zestárnout, mnohem víc, než jiné filmy z přelomu tisíciletí. (19.11.2006)