Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Praha, sedmdesátá léta 19. století. Mladý novinář Jakub Arbes z Národních listů sleduje soudní proces se třemi dělníky, kteří utíkali z místa demonstrace a přes výzvu policie se nezastavili. Vrchní policejní rada Dedera popře, že by policisté do účastníků stříleli. Arbes se ho rozhodne usvědčit z křivé přísahy, avšak netuší, že Dedera na něj nasadil špicly a že je před ním neustále o krok napřed. Arbes se seznámí s mladým podivínem Xaveriem, který s fanatickým zaujetím zkoumá obraz svého biblického jmenovce v chrámu sv. Mikuláše. Kompozice obrazu prý podle starého malířova dopisu obsahuje mapu k pokladu. Arbes báchorce nevěří, avšak k zajímavému mladíkovi se v jeho pátrání přidá. Praha je zasažena epidemií cholery a Arbes s těžce nemocným Xaveriem jedou za město vykopat poklad, k němuž našel stopu na obraze. Arbes prohrává souboj s policejním radou a je propuštěn z práce. Xaverius umírá a spisovatel Neruda doporučí příteli Arbesovi, aby podivínův příběh literárně zpracoval. Najde i název pro nový žánr - romaneto. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (40)

fragre 

všetky recenzie používateľa

Tak vizuál nádherný, jistě inspirovaný obrazy Jakuba Schickanedera. Ty potemnělé uličky s chodci rozplývajícími se v tmě a v mlze ,bludičkové světlo plynových luceren a intimní světlo petrolejových lamp, tmavé kočáry jedoucí za svými tajemnými cíly. Jistě skvělá scéna pro příběh s tajemstvím. Bohužel však nebyla tato scéna využita pro regulérní zfilmování Sv. Xaveria, ale k jakémusi mixu tohoto příběhu s životopisnou skicou o Arbesovi, což se trochu bije. Nemohu soudit nakolik je ten životopisný díl reálný, připadá mi romantizovaný, a postava Rainera je snad zcela vymyšlená, protože příliš svým osudem připomíná nešťastného Karla Sabinu. Arbesův zájem o otázky sociální je zde (jasně dobově) podtržen, ale to vcelku odpovídá skutečnosti. Hodně dobré herecké výkony dotlačí tento film na slabé čtyři hvězdy. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Z dětství jsem si pamatoval špinavou a nevlídnou atmosféru a děsivý obličej vyzáblého špicla v buřince, sledujícího našeho hrdinu na každém kroku. Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl Prahu v takovém stavu. Špinavé křivé ulice, všude smrad, opilci, žebráci, cholera a smrt. A když do toho začne hrát ponurá hudba Zdeňka Bartáka, mnohý horor ve mne nevyvolal takové pocity. Viktor Preiss byl v roli Jakuba Arbese výborný, zaujali i představitelé vedlejších rolí - charismatický Pavel Pavlovský (jinak Bertin z "Rodáků"), arogantní mocipán Jiří Pleskot, tři krásné Jany (Riháková, Gýrová, Šulcová) či vzpurný dělník Alois Švehlík. Dějová linka je sice prostinká, ale nikterak to nevadí. Jaroslav Soukup měl u podobných filmů zůstat. 85%. ()

Reklama

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Já bych tomu rád dal víc, ale prostě nemůžu. Kamera a herecké výkony jsou dost slušné, ta Praha 19. století je tam slušně vyobrazená a ani ten příběh není špatný - jen mi to celé přišlo takové divně mdlé. Nevím, jestli za to všechno může jenom ta hudba, která se tam podle mě vůbec nehodí a spíš by se hodila do nějakého poetického filmu, než do něčeho, co by podle děje mělo být tajemné a vážnější. Navíc tady řádí cholera, ale pořád do toho hraje ta nehodící se hudba... Jinak ale netuším, kde se stal problém a na co jiného to hodit, ale má to slabou atmosférou a prostě mě to celé moc nevzalo. Mrzí mě to, možná to víc docením někdy časem, ale teďka to vidím na průměr. 3* ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Film aktuální ve své době alegorií na komunistický režim a neustálé špiclování, tak i na současné poměry v Evropě (špiclování přes Facebook). Opět se o některých věcech nesmí mluvit, jako tehdy o tom, že v Praze řádí cholera, také se chyby mocných zametají pod koberec. Z čehož plyne, že společenské poměry se nemění, jen kulisy a rekvizity. Samotný film má skvělou výpravu, ta Praha 19. století v tom prostě je, všechny ty uličky, průchody, staré putyky, činžovní domy... Občas mi sem nepasuje hudba. Proplétá se tu několik příběhů, z nichž některé zůstanou nedořečené nebo jen naznačené, jiné mají překvapivý zvrat. K tomu skvělí herci, jako by v té době žili. A vlastně se mi nakonec líbí, že se film oproti předloze soustředí na vykreslení své doby a sociální tematiku, která je stále aktuální, než na samotné pátrání po pokladu. I když i to se příběhem samozřejmě prolíná. Velmi povedený snímek. ()

Chřástal 

všetky recenzie používateľa

„Ale to nemá s politikou nic společného, nezávadný fejeton.“ „Jde přece o to, kdo ho napsal.“  Omšelá Praha 70. let a redaktor, který se snaží neztratit obživu, ale taky nezaprodat svou čest ve světě špiclů a policejních provokatérů. Že by Soukupův film z roku 1980 nebyl jen obrazem stísněných poměrů za rakouské monarchie? Příběh o tom, jak se Jakub Arbes snaží očistit dělníky odsouzené kvůli demonstraci a zároveň získává inspiraci pro romaneto Svatý Xaverius, právě díky těmhle dvěma liniím dokáže udržet divákovu pozornost.  Působivá je vizuální stránka - v ulicích se snoubí kouř a pára, opadané zdi, žebráci na kostelních schodech jako pokračování chrámových svatých a mučedníků a dezinfekční ohně v ulicích spalující slamníky po obětech cholery (a Nerudovi, který to s Arbesem sleduje, se pro změnu už možná rodí myšlenka na slavný fejeton Kam s ním), temné průjezdy a špinavé dvorky pavlačových domů, a sem tam vystřižené takřka malířské kompozice. ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (2)

  • „Romaneto“ je českou zdrobnělinou slova román. Jedná se o „malý román“ obsahující nadpřirozeno, které je na konci vysvětleno pomocí vědeckých faktů. Jeho zakladatelem, a zároveň čelním představitelem na českém území, byl Jakub Arbes. (Volpe)
  • Film je znatelně inspirován romanetem Jakuba Arbese „Svatý Xaverius“, vydaném poprvé roku 1873. (Volpe)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené