Réžia:
Jaroslav SoukupScenár:
Jaroslav SoukupKamera:
Richard ValentaHudba:
Zdeněk BartákHrajú:
Viktor Preiss, Pavel Pavlovský, Radovan Lukavský, Petr Kostka, Radoslav Brzobohatý, Jana Dolanská, Jana Gýrová, Jana Šulcová, Jiří Pleskot, Vladimír Ráž (viac)Obsahy(1)
Praha, sedmdesátá léta 19. století. Mladý novinář Jakub Arbes z Národních listů sleduje soudní proces se třemi dělníky, kteří utíkali z místa demonstrace a přes výzvu policie se nezastavili. Vrchní policejní rada Dedera popře, že by policisté do účastníků stříleli. Arbes se ho rozhodne usvědčit z křivé přísahy, avšak netuší, že Dedera na něj nasadil špicly a že je před ním neustále o krok napřed. Arbes se seznámí s mladým podivínem Xaveriem, který s fanatickým zaujetím zkoumá obraz svého biblického jmenovce v chrámu sv. Mikuláše. Kompozice obrazu prý podle starého malířova dopisu obsahuje mapu k pokladu. Arbes báchorce nevěří, avšak k zajímavému mladíkovi se v jeho pátrání přidá. Praha je zasažena epidemií cholery a Arbes s těžce nemocným Xaveriem jedou za město vykopat poklad, k němuž našel stopu na obraze. Arbes prohrává souboj s policejním radou a je propuštěn z práce. Xaverius umírá a spisovatel Neruda doporučí příteli Arbesovi, aby podivínův příběh literárně zpracoval. Najde i název pro nový žánr - romaneto. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (40)
Působivá epizoda ze života spisovatele a žurnalisty Jakuba Arbesa, kterého vynikajícím způsobem sehrál Viktor Preiss. Atmosfericky ponurou atmosféru špinavé a cholerou stižené Prahy báječně dokresluje c. a k. špiclovský policejní systém a všudypřítomná bída. Z vedlejších postav zaujme až příliš loajální majitel Národních listů, dr. Grégr v podání Radoslava Brzobohatého a tajuplný Rainer, sehraný Radovanem Lukavským. Jeden z mála skutečně kvalitních celovečerních pokusů režiséra Soukupa, který později svůj nesporný talent věnoval béčkových slátaninám. Škoda, vypadalo to na velmi dobrou kariéru. ()
Romaneto se vymyká jak z normalizační kinematografie, tak z filmového díla Jaroslava Soukupa, byť s první jmenovanou oblastí jinotajně souvisí: zbídačená Praha sedmdesátých let devatenáctého století nemůže nepřipomenout normalizační Prahu, plnou oprýskaných budov, špíny fyzické i mravní, a skrznaskrz profízlovanou. V Soukupově filmu se fikce mísí se skutečností a literárněhistorické reálie s žurnalistickým provozem a policejním hemžením. V schikanederovsky stylizovaných reáliích ožívají literární postavy i přízraky revolučního roku 1848 a Preissův Jakub Arbes jí prochází jako disident svého věku. Na každém rohu poznává nespravedlnost sociální i národnostní a nanejvýš rozkolísaný existenčními starostmi, osobními tragédiemi a nedýchatelnou atmosférou (dusící nejen cholerou, ale i policejním dozorem) hledá svou uměleckou identitu. ()
Neprávem pozapomenutý film, jehož největší slabinou je scénář. O osobosti Jakuba Arbese se dozvíme velmi málo, převažuje téma c.a k. politického, sociálního a třídního útlaku. Ve srovnání např. s Neffovými Sňatky z rozumu nebo Zlou krví takový scénář určitě neobstojí. Závěrečná scéna Arbesa s Nerudou působí tak trochu komicky, až cimrmanovsky (co třeba „romaneto“?). Špičkové herecké obsazení – škoda jen, že herci nedostali příležitost své postavy rozehrát, protože jsou napsány velmi ploše, což se bohužel týká i postavy titulní. Co se opravdu povedlo, je podmanivá hudba (Z.Barták) a u J.Soukupa tradičně propracovaná výprava. Už kvůli ní film stojí za vidění: pěkné kostýmy, „autentické“ malostranské exteriéry a šerosvit, který výstižně zachycuje atmosféru „chudé“ Prahy strádající cholerou a bídou. ()
Hudba pana Bartáka v kombinaci se skvělým výběrem exteriérů nás dokonale přenese do světa 19. století plného špíny, tajemství, útlaku dělníků a cholery. Zajímavý příběh, který je hlavně o boji za práva dělníků a Jakuba Arbese o přežití v novinách a vydání knížky, a méně už o Xaveriovi a hledání pokladu, což je trochu škoda. Ale ta atmosféra si min. 4 hvězdy zaslouží! Je vůbec možné, že takhle umělecky ambiciozní film natočil stejný člověk, co pak stvořil "Jak ukrást Dagmaru" s dementním Sypalem? ()
Z dětství jsem si pamatoval špinavou a nevlídnou atmosféru a děsivý obličej vyzáblého špicla v buřince, sledujícího našeho hrdinu na každém kroku. Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl Prahu v takovém stavu. Špinavé křivé ulice, všude smrad, opilci, žebráci, cholera a smrt. A když do toho začne hrát ponurá hudba Zdeňka Bartáka, mnohý horor ve mne nevyvolal takové pocity. Viktor Preiss byl v roli Jakuba Arbese výborný, zaujali i představitelé vedlejších rolí - charismatický Pavel Pavlovský (jinak Bertin z "Rodáků"), arogantní mocipán Jiří Pleskot, tři krásné Jany (Riháková, Gýrová, Šulcová) či vzpurný dělník Alois Švehlík. Dějová linka je sice prostinká, ale nikterak to nevadí. Jaroslav Soukup měl u podobných filmů zůstat. 85%. ()
Galéria (1)
Fotka © CS Film
Zaujímavosti (2)
- „Romaneto“ je českou zdrobnělinou slova román. Jedná se o „malý román“ obsahující nadpřirozeno, které je na konci vysvětleno pomocí vědeckých faktů. Jeho zakladatelem, a zároveň čelním představitelem na českém území, byl Jakub Arbes. (Volpe)
- Film je znatelně inspirován romanetem Jakuba Arbese „Svatý Xaverius“, vydaném poprvé roku 1873. (Volpe)
Reklama