Láska z pasáže

Příběh party z Václaváku nutí trošku k zamyšlení. Pavel toužil najít si něco lepšího, co si nemohl splnit. Chtěl jít svou vlastní cestou a tak se začal pohybovat na hraně zákona. Tipoval byty pro své kamarády a to se mu nevyplatilo. Nedivím se, že většina holek po Vaculíkovi šílela. Na některé písničky Michala Davida začínám být alergická. (29.05.2009)

Ve své době vyloženě nadprůměrné drama, zvláště dívky a mladé ženy se při něm mohly uvzdychat:-). Dnes už jde o film pro pamětníky - generaci, co napamatuje bolševiky, tohle maximálně rozesměje. Mám jen obavy, aby vás ten smích jednou nepřešel, mlaďoši, abyste neměli nikdy příležitost takovou dobu poznat. 58% (30.04.2009)

Opět zcela perfektní. Vaculík bez Tofiho sice působí trochu osamoceně, ale vedle sebe má zdatné protihráče jako je mladý Vašut s Vetchým nebo Miloš Vávra. Příběh je opět dobře chytlavý se songy, které film trochu zbytečně oslabovaly tím způsobem, že Davidova muzika je hravá a film tak nechtěl vyznít, ale Zabitej čas je skladbou, která z Davidova repertoáru poněkud vybočuje svoji dravostí. Tragický závěr s další baladou od Davida však nemá chybu. (27.02.2011)

Jaroslav Soukup je komerčný režisér. Jeho filmy pre mládež, boli veľmi populárne, lebo boli iné ako sa vtedy točili. Ukázali aj niečo, čo bolo tak trochu tabu. Mladé hvizdy ( Vašut, Vaculík, Vetchý ) už tu ukázali, že sú dobrí. Film o vykrádaní bytov v Prahe. Vo filme je hudba, ktorá sa hrala. Je to plánovite spravené, pre vtedajšiu mladú generáciu. Ja tento film hodnotím 75%. (19.10.2010)

Vidieť ulice a pasáže Prahy nepokryté reklamnými plagátmi, bannermi či bilbordami je dnes ako zjavenie. Mediálne sa to nazvalo normalizačnou šedivosťou. Tá však skôr vyplývala z toho, že v Prahe sa za socializmu nič poriadne nerekonštruovalo, čo sa týka starých budov a obytných domov. Všetko pokrývali nekonečné lešenia. Omietky boli nedbanlivosťou a nepretieraním obnovnými farbami sivo sivé. Ulicami vírili kúdoly prachu, z toho najmä tá šedivosť. Absencia reklamy v uliciach dojem sivej prítomnosti len zdôrazňovala. Za neskalený pohľad na pôvodné socialistické neónové svietidlá a nápisy na baroch a obchodoch, za vtedajšie pasáže si film zaslúži neostať zabudnutý. V pasáži Lucerna vo filme je reklama, akú už dnes neuvidím, hoc by som chcel: "Program filmového umění - Nonstop.". Príbeh nič moc  - mladý umývač okien má dlžobu u miestneho úžerníka. Popri tom zbalí kolegyňu, podieľa sa na vykrádačkách bytov a kšeftuje s čím režim kšeftovať dovolil - napr. s úzkoprofilovým tovarom, akým vtedy boli napríklad bicykle, či televízory, na ktoré boli v obchodoch poradovníky. V tomto smere je príznačná scéna kedy sa na čerstvo umytom výklade obchodu s cajglami zaskvie rukou načarbaná veľká ceduľa  s nápisom: "Kola nejsou!". P. S. Diskotéky nesmeli vtedy púšťať akúkoľvek hudbu - prehrávkové a inšpekčné oddelenia, udeľujúce licencie nielen hudobníkom, ale aj dídžejom, mali inštrukcie o povinnom púšťaní veľkého percenta domácej a socialistickej tvorby. Aj preto vo filme na didžinách znie síce angličtina, ale všetko sú to len hity Miroslava Žbirku, prespievané do angliny. (27.08.2022)