Drsná Planina

Úvod, který jako by vypadl z těch nejklasičtějších spaghetti westernů, se mi dost líbil. Stejně tak i jeden nečekaný moment, jenž hned v zárodku utnul otřepaně vypadající romantickou zápletku. Dál už toho v Drsné planině ovšem příliš nebylo. Ne že by se jednalo o vyloženě špatný film, ale jakkoliv sympatičtí herci zkrátka neměli co hrát, scénář byl s každou další minutou chatrnější a chatrnější, a když děj dospěl k únoru 1948, dočkal jsem se i nějaké té ideologie a naděje na průměrný film vzaly za své... Všechno bylo nudné. Mít lepší scénář, byla by Drsná planina dost možná nejlepším filmem Jaroslava Soukupa. Tedy... Ona jím možná je i tak, co si budeme povídat, že, ale to neznamená, že ji chválím. Dvě a půl. (09.10.2011)

Až na malinký kousek ideologie ve formě prozápadního špiona Karla Hlušičky je tohle překvapivě dobrý film zobrazující prvopočátky vzniku SNB (tehdy ještě za účasti opravdových válečných veteránů a bez pejorativního nádechu, který přinesla až doba následující) a boje s banderovci a podobnými bandami v pohraničí. A přiznejme si, že Zlata Adamovská byla nádherná a s Ivanem Vyskočilem tvořili naprosto uvěřitelný pár. Když jsem film viděl poprvé krátce po jeho uvedení do kin, nemohl jsem potom několik večerů usnout, tak mě sebrala právě Zlatina smrt. Jde o jeden z posledních opravdu dobrých Soukupových filmů. (26.03.2010)

Tvůrci se toho fakt nebáli, klidně nechali (skoro) hlavní postavy zemřít. Přes tuto skutečnost snímek nepůsobí moc realisticky, nemá tu správnou poválečnou atmosféru a navíc, člověk má pocit, že už to všechno někde viděl. Zajímavost: Od tohoto filmu se datuje ona ohromná Lábusova popularita. Produkční společnost byla přímo zahlcena dopisy od nadšených diváků, kteří chtěli znát recept na ty vynikající knedlíky. Dokonce jeden státní podnik převzal iniciativu, v socialismu to věc nevídaná, recept nějak vyzvěděl a začal tuto pochoutku v osmdesátých letech hromadně vyrábět a zásobovat jí školní a závodní jídelny. Díky! (08.10.2013)

Takhle nějak si představuju normalizační blockbuster. Západní škrtiči, ďábelské rádiové vysílání z NSR a nikdy neutuchající proud čáru přebíhajících kriminálních živlů, do kterých to Bartoška s Vyskočilem kropí hlava nehlava, protože „v Praze to začalo bejt vostrý“. V případě, že se oprostíme od ideologického nánosu, dostaneme adrenalinovou akci plnou nečekaných zvratů (romantická linka, smrt hlavních charakterů) a tunu polidšťování neživotných postav (starej, manželka), které se nejčastěji odehrává prostřednictvím šikany zmateného Lábuse. Hnusně vylhanej film, ale musím uznat, že jsem se u něj nechutně bavil. (05.03.2013)

Marna slava ale tenhle kousek uz Soukup neprekona a pak ze se podobny film neda natocit bez zbytecny propagandy kterou je svazan treba snimek Kral Sumavy tohle je takove neutralni opravdu dobrodruzne drama natocene celkem realisticky v peknych exterierech s peknou hudbou tezko rict cim to je ze kdyz Soukup takhle slibne rozjel svoji reziserskou karieru proc skoncil v 80 letech na prorezimnich uhlazenych teanegerskych srackach a nektery jeho jeste pozdejsi vytvory z let devadesatych uz radsi ani nezminovat tot otazka kazdopadne nesporne kvalite tohohle dilka uz se ani nepriblizil (19.12.2012)