Réžia:
Jaroslav SoukupKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Ladislav Potměšil, Rudolf Hrušínský nejml., Jaroslava Stránská, Oldřich Vlach, Bronislav Poloczek, Pavel Nový, Zdeněk Mucha, Radek Pospíšil (viac)Obsahy(1)
Osudy otce a syna Horáčkových, proložené řadou písniček Michala Davida. Tentokrát jim ovšem scénáristé Eduard Pergner (známý také pod jménem Boris Janíček, otec bývalé moderátorky Esa Terezy Pergnerové) a Jaroslav Soukup prohodili úlohy. Jirka se oženil, usadil a dospěl, zatímco s jeho otcem jsou problémy, neboť jej postihla "druhá míza" a s pocitem, že mu ujíždí poslední vlak, naváže vztah se striptérkou Álou, barví si vlasy, ale hlavně se mu líbí hezká a milá zdravotní sestra Lucie. Přestože se chová tak, až se ostatním zdá jakoby mu přeskočilo, všechno samozřejmě dobře dopadne. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (279)
Teenagerský film stále ještě z doby, kdy je u nás nikdo neuměl dělat. Michal David už v této době zase tolik netáhl, ale stále se našlo dost dospívajících - i těch nostalgiků, co pamatovali první díl, pro něž je film určen. S bonusem navíc, tedy s Veronikou Kánskou ze Sluncí a sen. V podstatě pohodový snímek, který si na nic nehraje, ale dovede nabudit dobrou náladu. ()
Ze spousty vyložených sra...které vznikly brzy po revoluci, se mi tento film celkem líbí. Čili v tomto kontextu hodnotím jak hodnotím, protože to nejhorší od Jaroslava Soukupa nás teprve čekalo. Ladislav Potměšil je zde pohodový, film vyloženě odpočinkový, až na tu muziku. Připouštím, že žádný zázrak to není, přesto se koukám na film rád. ()
14 % --- [TV] --- 80 minut "nezapomenutelné zábavy" a "vypalovaček" Michala Davida; film, který má však v kontextu toho, co mělo ještě přijít pořád jakousi "hodnotu". V podstatě stejná záležitost jako jednička, strhávám 5% právě pro to, že nezůstalo jen u té jedničky. ()
Po synovi si svůj discopříběh prožívá i otec, kterého chytla druhá míza a který neopomene zopakovat žádný ze synátorových průšvihů a trapasů. Sice je to jen dost sterilně a staticky (na hudební film) vylouhovaný sáček čaje plný laciných fórků, přehrávání a oproti jedničce podstatně slabších písniček, ale stále nenáročně pobaví. Jako ve správném porevolučním filmu ani tady nemůže chybět návštěva erotického podniku. ()
Z pochopitelných důvodů jsem se druhému "porevolučnímu" Discopříběhu až dosud vyhýbal jako upír česneku, obával jsem se, že pojede v kolejích takové té raně devadesátkové filmové trapnosti, která svou ''humornost'' staví na zápletkách o střetu divokého kapitalismu s buranstvím a kterou jsou tehdejší filmy mnohdy nasáklé. I podle traileru jsem soudil, že to bude strašná hovadina, ale dal jsem to s přítelkou hned po jedničce, že ať už to mám tedy konečně z krku. A není to kupodivu tak hrozné, jak by se mohlo podle traileru i anotace někomu zdát. Určitě je to míň trapná česká komedie, než většina všech porevolučních českých komedií. Možná, že k mé tolerantní blahosklonnosti napomohlo i to, že v posledních letech s velkou oblibou vymetám všelijaké retrovýstavy a retromuzea a na tenhle film jsem koukal hlavně jako na dobovou zajímavost, oproštěný od emocí. ()
Galéria (10)
Fotka © Pragafilm
Zaujímavosti (12)
- Přestože většina exteriérů se natáčela v Plzni, některé scény se natáčely na pražském sídlišti Řepy. (BrianStorker)
- Ve scénách, kdy otec Jirky (Ladislav Potměšil) žije s Álou (Eva Čížkovská), si lze všimnout, že má na levé straně tváře modřiny. V jednom záběru má však modřiny na pravé straně. (Lajty)
- Sestru ze záchytné stanice Lucii (Veronika Kánská) předabovala Ljuba Krbová. (Amneris)
Reklama