Godzilla tai Mechagodzilla

Do režisérského křesla se opět vrátil Masaaki Tezuka, což jsem moc nepochopil. Vzhledem k tomu, že poslední díl Gojira, Mosura, Kingu Gidora: Daikaiju sokogeki (2001) nedopadl vůbec špatně a Shusuke Kaneko je rozhodně mnohem zkušenější režisér. Dle mého názoru, to byl zase krok zpátky. Marně jsem tedy doufal, že se Tezuka poučil ze svých předešlých chyb a konečně se jeho tvorba stane přínosem této série. Velmi záhy jsem však pochopil, že to bylo jen mé zbožné přání. Jediné pozitivum vidím v tom, že se tentokrát rozhodl pro kratší stopáž. Přiznám se, že jsem byl lehce zaskočený z názvu tohoto dílu, protože Gojira tai Mekagojira už tu byla dvakrát a já vážně nechtěl sledovat nějaký nepovedený remake. Naštěstí i tento díl se v duchu posledního trendu zcela vykašlal na to, co bylo „před ním“ a děj se opíral jen o původní film. A to takovým způsobem, že scénáristé nechali původní Gojiru odpočívat v pokoji (tedy jen do doby co byla z hlubin vytažena její kostra) a přišli s myšlenkou, že Gojira nebyla jediná svého druhu (no oni vlastně s touto teorií už přišli Američani ve své Godzille). V tuto chvíli si tvůrci získali mou přízeň a já jim vážně fandil, aby to zas celé neposlali do „kopru“, jenže to jsem ještě netušil, co bude následovat. Kromě zdlouhavého čekání, kdy se konečně Kiryu postaví Gojiře a rozpoutají další demolici všeho, co se jim přichomýtne do cesty, jsme zde nuceni přežvýkat spoustu nezáživných pasáží plných výčitek, rodinného dramatu a „ujetost“ vedlejších postav. I to bych jim však dokázal alespoň částečně odpustit, kdybych se dočkal pořádného závěrečného souboje. Leč ani ten se nekonal (tedy nic závratného).50% (26.12.2014)

Z moře se vynořila příšerka a Japoncům opět hoří koudel u zadku. Veškerá těžká palebná síla se na Godzillu nechytá, i paprsky nestačí, takže na řadu přijde další vládní projekt: Mechagodzilla, robotická obdoba Godzilly, vybavená drtivým palebným arzenálem a raketovým pohonem. A destruktivní battle začíná... Film je zpracován řemeslně velmi dobře, tedy až na samotné souboje monster. Ty dělají dojem, že si v trochu nepřesvědčivých kulisách města dávají na hubu Transformer s gumovým panákem. Avšak je to legrační a má to spád, tudíž ta umělost nevadí (triky jsou jinak na slušné úrovni). A tak budeme držet palce hlavní hrdince v kokpitu kovové obludy (opět motiv touhy po pomstě jako v Godzilla vs. Megaguirus) a budeme se při tom výborně bavit. (09.10.2006)

Přesto je snímek „Gojira X Mekagojira“ uváděný také jako „Godzilla Against Mechagodzilla“ přece jen spíše jednodušším akčním filmem, kde už opravdu moc nejde o nápady, ale jednoduše o to, aby se vytvořilo další prostředí pro to, aby mezi sebou mohla monstra bojovat. A tohle prostě musí stačit. Lidské postavy jsou celkem fajn, ale snadno zapomenutelné, ten souboj je pak rozhodně vrcholem. (23.08.2015)

6+/10 V rámci modernej ságy určite nadpriemer a to najmä oproti predošlému dielu. Digitálne efekty sú tu využívanie s mierou (tj. minimálne) a všetko to stojí na miniatúrach a Japoncoch v kostýmoch monštier. Tak ako to má byť. Nový príbeh okolo Mechagodzilly je skvelý, aj Godzilla prešla oproti minulému dielu fajn redisignom, i keď na verziu z Godzilla 2000 to nemá. Škoda len toho konca-nekonca; celkovo mám dojem, že po originálnom rozbehu film zbytočne upadol do rutiny a na konci akosi nevedeli ako skončiť, tak to proste utli. (30.05.2014)

Tenhle start restartu se teda dvakrát nepovedl.. Japka i jejich ještěrka se zde topí v hromadě pathosu, který se sice snaží vyvážit nadhledem ale nestačí to. Mechagodzilla je parádní ale její pilotování zvenčí je nesmysl, který boří napětí vycházející z obav o pilotův život. Tenhle zásadní nedostatek se sice na konci na chvilku napraví ale zase to není dost aby to napravilo nemastnou neslanou pachuť předešlých 3/4 filmu. Samotný fight je svérázný možná až moc a vkrádá se pocit, že jde spíše o nezvládnutí režie a střihu než o záměr(což víceméně potvrzuje následující SOS) (27.07.2013)