Kopfplatzen

Max Riemelt podává svého pedofila natolik přesvědčivě, že až obsluze v knajpě sdělí, že tentokrát se spokojí s jedním prckem, může nastat problém. Bohužel příběh neuhne z předem vyjetých kolejí až do tristní konečné stanice a scény s vlkem svou do hlavy mlátící průhlednou metaforičností způsobí divákovi objevení vlka na úplně jiném místě, než je měsíčním svitem zalitá paseka... (02.02.2021)

„Markusi. Musíte si jasně uvědomit, že i když svou dispozici nemůžete změnit, můžete ovládat své jednání. Rozumíte tomu? Je to velmi důležité. Za své činy jste zodpovědný jen vy sám. A můžete se naučit, jak se s tím lépe vyrovnat.“ Což se lehce řekne, mnohem hůře děla. Zvlášť, když vás dokáže vzrušit i něco tak nevinného jako objetí malého synovce. To pak máte zaděláno na sakra velký problém. A přistěhování nové sousedky se synkem vše jen zhorší…Těžká látka. Pro tvůrce, herce a samozřejmě i publikum. Divák při sledování hádá, kdy Markusovi přestane stačit jen masturbace při fotkách či svých představách a přistoupí k hmatatelnějšímu stimulu. Zároveň ale doufá, aby k té ztrátě zábran nedošlo, tím spíš, když se Markus se svou „dispozicí“ odmítá smířit a snaží se s ní bojovat. Jeho představitel Riemelt má můj respekt, nejen za odvahu jít do takové role, ale ještě ji tak uvěřitelně ztvárnit. Celkově mi to přišlo dost autentické (tedy s výjimkou neprofesionální doktorovy reakce a pak té rádoby symbolické blbosti s vlkem). Za mě silné 4*. (09.05.2021)

Kopfplatzen přináší téma, o kterém se příliš nemluví a když už se na něj dostane, je z toho nepříjemné mrazení. I snímek samotný je takový. Chladné barvy, zpočátku nepřístupné vyprávění, které do popředí staví Markusovi emoce, i když není zřejmé, čím jsou vyvolány. Režisér Ceviz v prvních záběrech nepřináší děj, ale s pomalým střihem nabízí odosobněné střípky, které až postupem času začnou zapadat do celkového rámce. Příliš divákovi ani sobě nevypomáhá hudebním podkresem, což je pozitivní, protože takovou pomoc ani nepotřebuje. Nechává tohle drama o třech osobách mluvit samo o sobě. Problémem je, že v interakcích mezi postavami není tak silný jako v onom odosobněném vyprávění a scény, které mají vyjadřovat emoční rozpolcenost Markuse jsou zase hereckým oříškem pro Maxe Riemelta. Kopfplatzen je snímek, který je nejsilnější v částech, kde se nemluví, a které se soustředí jen na Markusovo balancování nad propastí. V těch momentech je jako onen pověstný kamínek v botě a dokáže být divácky velmi nepříjemný. K lacinosti sklouzává naštěstí jen se slabým podobenstvím ve formě vlka. (09.05.2020)

Ponorenie sa do psychiky pedofila, nič príjemné. Pre diváka aj pre neho. Hoci našťastie nedôjde k ničomu explicitnému, mal som husiu kožu už aj pri tom, keď som videl nahého dospelého herca kúpať sa spolu s malým chlapcom. Film nehodnotí, nesúdi, napriek tomu si však myslím, že sa tak trocha prikláňa na stranu tých obhajovateľov, ktorí tvrdia, že oni za to nemôžu a nemali by sme ich kriminalizovať, kým niečo neurobia. Ale dokážu sa vôbec ovládnuť? Mali by byť dokonca učiteľmi v školách, ako tvrdí ultraliberálka Hanzelová? Film vraj neponúka riešenie, ale z môjho pohľadu niečo ponúkol - samovražda (nuž nie príliš vábne) a kastrácia (podľa mňa prijateľné). Hoci mnohí budú namietať, že oni za to nemôžu, oni sa takí narodili, nemôžeme ich nútiť k takým veciam, na druhej strane sami "podporovatelia" pedofilov hovoria, že ak za to nemôžu a je to vrodené, potom sa to nedá liečiť, zbytočne ich dávať na psychiatriu, proste lekárskym zákrokom u neho tie chúťky odstránime a je vybavené. Ale to je len môj názor. (03.08.2021)

Hodně nepříjemný film. Markus má problém, a to hodně velký. S malými dětmi. Celých 99 minut jsem v hrůze čekala, kdy dojde na nějaký explicitní záběr, protože Markusovo nutkání, co se roztomilých chlapečků týče, bylo opravdu silné. Ve chvíli, kdy se seznámil se sympatickou Jessicou a jejím synem, bylo mi jasné, že tohle nemůže dopadnout dobře. Jenže malý Arthur vidí v Markusovi otcovský vzor, který mu tolik chybí a jeho přítomnost si užívá. To ovšem Markus taky. Svůj problém se sice snaží řešit u psychologa (mimochodem, ten obvodní lékař byl pěkný ko…, protože ať chceme nebo ne, pedofilie je prostě nemoc), ale jeho druhé já se stále hlásí o slovo… Ponaučení na závěr, než někomu necháte na hlídání dítě, trošku si ho nejdřív proklepněte. I když je to šukézní soused, mohlo by se pak totiž stát, že s ním syna najdete ve vaně. Skvěle zahrané drama a Riemeltovi role vyloženě sedla. (01.05.2021)