Dannyho jedenástka

„Ktorý z nich je Yen?“ - „Ten šikmooký Číňan.“ Značne nákazlivý film! Príjemne upokojujúca džezová atmosféra a pôvabná kamera, vďaka ktorej zvrátené Las Vegas (ktoré prinieslo smolu do života tisícov ľudí a mnohých dohnalo k samovražde, v lepšom prípade im "iba" navždy zničilo životy a rozvrátilo rodiny) vyzerá krásne, trblietavo a poeticky. Réžia je natoľko sebavedomá, že by mali Soderbergha zavrieť za extrémne sebavedomie. Dialógy odsýpajú jedna radosť („Dokáže ťa rozosmiať?“ – „Hlavne, že ma nerozplače.“) a rad príde aj na svieži humor (retrospektíva "minulosť vykrádania kasína") a nezabudnuteľné momenty (skvelo zostrihané metro s Mattom Damonom). Herci sa bavia ako na najlepšom večierku (jednoznačným ťahákom je charizmatický Clooney) a pritom hrajú ako o život. Stačí gesto, pohľad, jemný úsmev, pokrčenie pliec alebo nadvihnuté obočie a majú vás. Každá z postáv má "svoju" scénu, každý divák si nájde vlastného miláčika a favorita (Carla Reinera napríklad?). A k tomu ako príjemný bonus navyše geniálna lúpež - na postupne sa spamätávajúceho Andyho Garciau (KRSTNÝ OTEC III) sa budete tešiť rovnako, ako na kameň Boba Guntona, prsteň Brucea Willisa a pohľad po kancelárii Chazza Palminteriho. A potom skutočný vrchol: melancholická fontána. Rozpočet 85 miliónov, celosvetová tržba  450, wow. Kino Považan NMnV 2002 (05.12.2004)

Zajímalo by mě, jestli si někdo vůbec uvědomuje, že jde o obyčejnej nepříliš povedenej remake tohoto originálu. Jistěže neuvědomuje, už jenom proto, že originál u nás nevyšel ani na VHS, i když DVD s českou podporou titulků existuje. Novější film je nudný a zdlouhavý blábol, který člověku nebažícímu vidět několik provařených hollywoodských ksichtů v jednom filmu naprosto nic nedá. Clooney nedosahuje ani po nehty na nohách Sinatrovu charismatu, postav je příliš mnoho, finální loupež je prostě obyčejná, prokreslení charakterů v mezích možností nulové, humoru se moc nedostává (ve starší verzi není zanedbatelnou součástí) a spádu se nevešlo ani za ten Clooneyho necharismatickej nehet. Je ale zajímavý, jak dnes v každým remaku hraje někdo, kdo hrál i v originálu (tedy starým americkým filmu), jako kdyby si tvůrci chtěli alibisticky dokázat, že je to bohulibá činnost, protože to mají posvěcený výš. V tomhle případě je to Angie Dickinson (v originálu Sinatrova/Oceanova manželka). Musím říct, že bývala skutečně kus, kam se na ni hrabe Julia Roberts i se svou nafouklou pusou. A pak taky Henry Silva, kterej ve starší verzi hrál Richarda Corneala, aneb toho, co všechno zařídil. Tady jsou však oba jen jako nepojmenovaní diváci na boxu. Ještě něco, zvednu hodnocení, ten odpad si to přeci jen nezaslouží. když jsem to srovnal třeba s Čtvrtou válkou nebo Charlieho andílky 2, uvědomil jsem si, že to přeci jen jejich kvalit nedosahuje, i když jenom taktak. (08.12.2005)

"Z filmů pak nejlepší jsou Dannyho parťáci, protože tam hrá nejvíce nejlépe placených herců", tak nejako by sa k tomuto filmu mohol vyjadriť Josef Škvorecký. Tieto komplikované krádeže sa na filmovom plátne začali objavovať už koncom 50. rokov a jeden zo svojich lokálnych vrcholov dosiahli práve v Dannyho jedenástke. Aj po opakovanom sledovaní potvrdzujem, že sa na film dobre pozerá, dialógy sú zábavné, herci skvelí a mojou jedinou výhradou je, že film pôsobí ako cukrová vata. Sľubuje veľa, poskytuje už menej a ostáva po ňom pomerne prázdno. (02.02.2013)

Dannyho parťáci jsou dnes již takřka kultovní záležitostí, z níž byli svého času téměř všichni vrstevníci tak říkajíc paf. Pro mě však zůstával tento počin jedním z mnoha diváckých restů, které se postupem let snažím napravovat. Došlo k tomu až po 15 letech od vzniku filmu, avšak hned na úvod musím podotknout, že tento snímek nic ze své poutavosti neztratil a stále nabízí výbornou zábavu s celou řadou vynikajících herců. Nebylo minuty, u níž bych se během sledování nudil, tudíž i zcela vážně uvažuji o plném počtu hvězdiček. (19.10.2016)

Nic než pohoda. Soderbergh sehnal naprosto hvězdný ansámbl do této nenáročné krimikodemie plné úsměvů, šarmu, peněz a o jedné velké loupeži. Děj je svižný, na nic nečeká a jde rovnou k provedení hlavního plánu, nad jehož zpracováním stále žasnu i po dvacátém shlédnutí, super! Herci si hrají svojí koncert, i když nutno přiznat mírně přehrávají, ale je to píše dáno nenáročností scénáře, který jim, dle mého, musel nabídnout spoustu volného prostoru k operování. Fajn kamera, skvělý střih a samozřejmě jak přesně padnoucí sako hrající hudba, to vše nemůže chybět. Jednoduše, pro pobavení naprosto ideální podívaná, kterou si vždy naplno užiju. (25.01.2012)