Kafka

Soderbergh se kafkovské látky chopil velmi dobře a rozhodl se ji adaptovat po svém, což se mi velmi líbilo. Bohužel ale nedokázal po celou dobu udržet mou pozornost a občas i nudil a to je škoda, protože tohle prolínání fiktivního Kafkova života a jeho díla má rozhodně něco do sebe. Je to nejspíš i díky skvělým hereckým výkonům v čele s Jeremym ironsem. No a potěšily mě i české tváře, které se sem tam mihly. (06.07.2011)

O existencii tohto Soderberghovho filmu viem 30 rokov a stále som si myslel, že je úplne odlišný od toho, čo som nakoniec videl. A som rád, že Soderbergh pristúpil s Dobbsom k látke takýmto fiktívnym spôsobom. Kafka sa snaží neutopiť v byrokracii svojej spoločnosti a finále sa odohráva na tajomnom zámku. Napriek tomu sa záverečný proces konať nebude. Kafka pôsobí skôr tak, akoby Lars von Trier nakrútil niečo v štýle Brazil, v jadre je ale film atmosférická noir detektívka a mne tento prístup, zábavný a intelektuálny zároveň, veľmi sadol. (15.03.2023)

Styl připomínající německý expresionismus není náhodný. Z Metropolisu uprchnul Vrah mezi námi a nabádá nás k tomu, abychom se nechali pohltit atmosférou Prahy před sto lety. Mueller-Stahl přehrává Ironse, který mě překvapivě poprvé v životě bavil. Soderbergh nenabízí Kafku, nepředkládá jeho životopis, tvoří svůj svět podle Kafky. Svět zcela dokonalý pro toho, kdo je ochoten ho takto přijmout, a zcela zavrženíhodný pro toho, kdo si svůj kafkovský svět již utvořil dříve a nehodlá si ho nechat vzít. Já jsem se nechala opájet vším, co mi Soderbergh nabídl, a že toho nebylo málo. (08.04.2023)

Scénář: Lem Dobbs .. Prvorepubliková vědecko-fantastická povídka. Pokud vám nezachutná a nepohltí vás atmosféra temné Prahy, nezbude moc prostoru k zábavě, protože prokousat se vatou k nějaké podstatě příběhu zabere spoustu času a až se vybarví, je absurdní (asi jako Kafka, přiznám se, neznám jeho dílo), ale zase ne natolik, aby se dal oslavovat. (24.03.2008)

Takové jsou přesně ty klenoty, o kterých nikdo nepíše, nemluví, a narazit na ně musíte víceméně náhodou. Perfektní Jeremy Irons v dokonalé směsici Kafkových témat, postav a narážek, která se ale nikdy nezvrhne v chaotický a nespojitý guláš. Taky je úžasně zpracovaný, vždyť černobílá sluší Praze počátkem 20. století jako vyšitá, nemluvě o té Gilliamovské scéně v závěru, ze (nebo ve?) které až oči přecházely, něco na způsob 12 opic. A pozor, dočkáme se i Maxe Broda. 90 % (20.12.2014)